Jak bylo nejvyšší ocenění v SSSR

Игвас Савельев

Hrdina Sovětského svazu

Před 85 lety dne 16. dubna 1934 za zásluhy o stát a vykonání hrdinského činu byl v Sovětském svazu zaveden nejvyšší stupeň vyznamenání – titul Hrdina Sovětského svazu. Zpočátku těm, kdo získali tento titul, byl předáván Řád Lenina a zvláštní uznání Prezídia Nejvyššího sovětu SSSR. Poté, od 1. srpna 1939, byla vytvořena zlatá medaile „Zlatá Hvězda“.

Prvními Hrdiny Sovětského svazu se stalo sedm polárních letců: A.V. Ljapijevskij, S.A. Levaněvskij, V.S. Molokov, N.P. Kamanin, M.T. Slepněv, M.V. Vodopjanov a I.V. Doronin. Tímto titulem byli vyznamenáni 20. dubna 1934 za záchranu ztroskotavších cestujících a posádky parníku „Čeljuskin“. Ve stejném roce za dosažení světového rekordu při dálkovém letu se Hrdinou Sovětského svazu stal letec M.M. Gromov, v roce 1936 letci V.P. Čkalov, G.F. Bajdukov a A.V. Běljakov. V roce 1938 nejvyšší vyznamenání poprvé získaly ženy – pilotky V.S. Grizodubovová, P.D. Osipenková a M.M. Raskovová.

Poprvé byl titul Hrdina Sovětského svazu za válečné zásluhy předán 31. prosince 1936. Toto vyznamenání získalo 11 velitelů Rudé armády – účastníků občanské války ve Španělsku. 6 z nich získalo tento titul posmrtně. Dohromady od dubna 1934 do dubna 1941titul Hrdina Sovětského svazu získalo 626 lidí. Mimo jiné za hrdinské činy při internacionální pomoci v Číně – 14 osob, ve Španělsku – 59, za Khasan – 26, za Chalchyn – Gol – 70. 412 velitelů a vojáků Rudé armády získalo titul během sovětsko-finské války v letech1939-1940.

Během Velké vlastenecké války toto nejvyšší ocenění získalo 11038 osob, v poválečném období – 1061. Dvojnásobnými Hrdiny Sovětského svazu se stalo 154 osob, trojnásobnými -3 lidé (S.M. Budennyj, I.N. Kožedub a A.I. Pokryškin) a čtyřnásobnými – 2 osoby (G.K. Žukov a L.I. Brežněv).

Mezi Hrdiny Sovětského svazu je i 9 československých občanů. Je to velitel roty 1. československého praporu kapitán O.

Jaroš. Byl vyznamenán posmrtně za boje 8. března 1943 u vsi Sokolovo na Ukrajině. Byl prvním občanem cizího státu, jenž získal tento titul.

Za zdařilé velení tankové rotě a hrdinství, které prokázal při osvobozování Kyjeva, byl v roce 1943 vyznamenán podporučík J. Buršík. Tehdy titul Hrdina Sovětského svazu získali i poručík A. Sochor a podporučík R. Tesařík.

Posmrtně v roce 1945 získal titul Hrdina Sovětského svazu slovenský důstojník J. Nálepka, který přešel na stranu sovětských partyzánů, stal se velitelem oddílu a zahynul na Ukrajině. Tehdy byl posmrtně vyznamenán i velitel 2. tankového praporu1. zvláštní československé tankové brigády 1. československého sboru poručík S. Vajda, který padl v Polsku.

Po válce titul Hrdina Sovětského svazu získali první československý kosmonaut V. Remek (1978) a rovněž českoslovenští prezidenti L. Svoboda (1965), který velel během války 1. československému sboru a G. Husák (1983), jenž byl jedním z velitelů Slovenského národního povstání v roce 1944.

Autorem prezentovaného materiálu je zaměstnanec oddělení kultury RCSC v Praze, Tatjana Soloduchina.

Fotografie ukazuje výňatek z článku Wikipedie o nejmladším Hrdinu Sovětského svazu, Valentině Alexandroviče Kotike (11. února 1930 - 17. února 1944), který zemřel smrtí statečných v bojích za osvobození naší Vlasti - Svazu Sovětských Socialistických republik.

 IgVaS

 19.4.2018.

Materiál v ruštině:

http://newsland.com/user/4294984225/content/6722528
http://newsland.com/community/5134/content/6722880
http://maxpark.com/user/4294984225/content/6722528
http://maxpark.com/community/5134/content/6722880

v češtině:

 http://newsland.com/user/4294984225/content/6722578
http://maxpark.com/user/4294984225/content/6722578

PLAVÁK:
http://www.proza.ru/2019/04/19/1657
http://www.stihi.ru/2019/04/19/7741