Bioenergie pro ženy - Jak se stát královnou

Bioenergie pro ženy

jak se stát královnou

 

Igor Saveljev

Savel'jev, Igor' Vasil'jevič autor
Vyd. 1. — Bratislava : Eko - konzult, 2001 — 148 s.
ISBN 80-89044-09-3

http://docplayer.cz/7984824-Igor-saveljev-eko-konzult.html

https://www.proza.ru/2010/08/30/138

 

                                 Úvod

 

 

KTERÁ ŽENABYNECHTĚLA

 

BÝTKRÁLOVNOU?!

 

 

Oblíbeným tématem literárních děl pro ženy všech dobinárodů je láska. Je to proto, že milovat a být milována větši­na žen přijímá s pochopením a s pocitem štěstí. Řečeno jinak s plným uspokojením. Když hovoříme o šťastném jedinci, má­me mimo jiné na mysli člověka, jehož provázejí štěstí a také úspěch.

 

Co dělat, abychom onen stav vnímali co možná nejčastěji a nej­déle, abychom dosáhli úspěchu, uskutečnili naše tužby, zkrátka a dobře, aby se nám dařilo?

 

Uvedená otázka je poměrně abstraktní, jelikož každý člo­věk má jinou představu o prostředí, jež potřebuje, v němž mů­že být šťasten. Rovněž přání, která se snaží uvést do života, jsou různá. V souvislosti s tím vyvstává řada dalších otázek:

Je vůbec možné, a pokud ano, si vybírat a najít vhodné pro­středí a místo na tomto světě?;

Odkud naše přání pocházejí a jaká je pravděpodobnost jejich realizace?;

Kým jsme dnes, v této hodině, v této minutě, kdy se v nás rodí ta či ona přání?;

Kde brát síly, kdo nám v uskutečňování našich tužeb překáží?

Nejen uvedené, ale také další dotazy může vznést libovol­ný člověk. Existuje však ještě hlavní otázka, která se neobje­vuje hned a ne u každého jedince. Týká se vnitřních vzájem­ných vztahů naší duše a našeho těla. Jak ony vazby budovat a koordinovat v našem nitru a následně zvenčí, tedy s naším okolím?

Jestliže o člověku mluvíme jako o nejvyšším stupni rozvo­je živých organismů na Zemi, vyvstává otázka o jeho podstatě nebo povaze, o jeho původu a předurčení, o jeho místě na světě. Je jedním ze stěžejních problémů historie filozofického myšlení. Například ve staré čínské, indické a řecké filozofii je člověk vnímán coby část Kosmu, jakéhosi uceleného nadčaso­vého řádu a zřízení přírody (bytí), jako malý svět, mikrokos-mos -jakýsi odraz a symbol vesmíru, makrokosmu. Současně s tím člověk v sobě zahrnuje všechny základní prvky (živly) kosmu. Sestává z těla a duše (nebo z těla, duše a ducha), na něž se nahlíží jako na dvě složky jedné reality (podle Aristotela) nebo jako na dvě substance (podle Platona).

Mým cílem je pokusit se sobě i svým blízkým pomoci v procesu sebezdokonalování, ozdravení, přežití a rozkvětu. V té souvislosti bych rád připomněl, že svět v daleko větší míře řídí tajná síla (nikoliv zjevná), tajná moc, v jejíchž rukách se nachází vše viditelné a zjevné.

Chtěly byste touto reálnou sílou a mocí vládnout? Chcete být zdravé a šťastné?

Nic pohoršujícího není ani v tom, že si díky svým zásluhám přejete být známé nebo že se dokonce hodláte stát králov­nami, carevnami. Opakuji, není v tom nic pohoršujícího, třebaže na to zatím ani nepomýšlíte a navzdory tomu svůj um, úsilí, své dovednosti a přání konat dobro využijete k do­sažení vlastního trůnu (v přímém i v přeneseném významu). Domnívám se, že právě v tom by vám tato publikace do mo­hla jisté míry pomoci.

Jak se stát „člověkem od Boha", „královnou" nebo „králem"? Právě zmíněným otázkám je předkládaná kniha věnována.

 

Vše začíná v dětství aneb nesplněné naděje5

 

VŠE ZAČÍNÁ V DĚTSTVÍ

aneb NESPLNĚNÉ NADĚJE

Poznáte své znamení?

 

Začtěme se nejdříve do práce Američanky Lindy Goodmanové „Znaky zvěrokruhu aneb Astrologie s úsmě­vem". V úvodu autorka uvádí: „Pojem znak zvěrokruhu před­stavuje následující: pokud jste se například narodili mezi 21. květnem a 21. červnem, Slunce se v té době nacházelo v sou­hvězdí Blíženců. V různých astrologických publikacích nejsou přechodné dny jednotlivých znamení totožné. Je to způsobe­no tím, že astrologové čtenáře nechtějí plést vysvětlováním, že Slunce přechází z jednoho souhvězdí do druhého v různou dobu čtyřiadvacetihodinového cyklu: ráno, ve dne a večer. Daleko pohodlnější je pracovat s tvrzením, že znak se mění o půlnoci... Zapamatujte si tedy - pokud jste se narodili prv­ní nebo poslední den přechodu Slunce z jednoho souhvězdí do druhého, pak k určení vašeho znamení potřebujete přesně znát hodinu a místo vašeho narození."

Mezi „otce" novorozence tedy se skutečným „fyzickým" můžeme zařadit také znamení zvěrokruhu, v jehož souhvěz­dí se Slunce nacházelo v okamžiku narození dítěte. Děti naro­zené v tom či onom znamení se vyznačují charakteristickými zvláštnostmi.

Proč a jak se dětí rodí, vědí všichni. Nad otázkou proč se v závislosti na rozložení nebeských těles a datu narození v každém z nás projevují charakteristické znaky znamení zvě­rokruhu, stojí zato přemýšlet.

Nevím jak vy, milé čtenářky, ale já věřím v převtělování du­ší. Příbuzné duše nejen na Zemi, ale také v Kosmu se snaží být spolu nebo aspoň blízko sebe. Ze Země lze skrze astrologickou „trubici" „okulárem" horoskopu zeměpisné místo pobytu růz­ných příbuzných duší na nebi „našít" k poloze Slunce ve vztahu k tomu či onomu souhvězdí zvěrokruhu. Půjde o jednu z prv­ních souřadnic kosmického otce dítěte nebo jednoho z otců.

V určitý den, v určitou hodinu a minutu se v jednom ze ze­měpisných bodů narodil člověk a zakřičel. Duše se na jeho volání ozvala a vrhla se mu na pomoc. Novorozenec začal dýchat. Stal se živým, skutečným člověkem, člověkem s duší. Bude-li „přízemní" nebo duchovní, není snadné okamžitě určit. Zvláště je-li jedinec nezkušený.

Stává se, že se človíček narodí, ale nekřičí a nedýchá. Možná se neozývá, jelikož neví, koho má volat. Třeba jeho biopole, podvědomí duši nevidí, neboť ta s ním z jakéhosi dů­vodu nenavázala spojení, ukryla se ve Vesmíru. V takovém případě dětskému tělíčku pomáhají lékaři a porodní asistent­ky - třesou s ním, plácají ho, poskytují mu umělé dýchání. Svým úsilím a dalšími vibracemi nevědomky duši přemlou­vají, aby se smilovala a přistoupila k človíčkovi a umožnila mu se skutečně narodit, obživnout. Do uvedených situací se však přimíchají cizí vibrace, duše jiných lidí. Zhusta se stává, že takový nesamostatně se narodivší jedinec se nemusí podo­bat ani otci ani matce, a dokonce ani „horoskopu" (třebaže po­slední možnost je méně pravděpodobná). Nejčastěji se rodíme v duchu horoskopu. Tak tomu bylo, je a bude. Vůbec nejde o náhodu.

V kosmických vibracích rovněž existují naše vibrace, stej­ně jako vibrace našich vzdálených i blízkých předků. Ty nás posilují, jsou-li blízké z hlediska frekvence. Pokud máme k jejich frekvenci blízko, jsme si podobni duchovně a dokon­ce fyzicky.

Jestliže jsme se tedy narodili podle horoskopu, jací vlastně jsme?

Podívejme se na vznesenou otázku z pohledu evropského horoskopu, zmíněného v publikaci výše uvedené americké autorky.

Coby příklad nám poslouží lidé, kteří se narodili pod sou­hvězdím Býka (21. dubna - 21. května). Patří k nim ruská carevna Kateřina II., anglická královna Alžběta II., Petr Iljič Čajkovskij, Vladimír Iljič Lenin, Karel Marx, Viliam Shakespeare, Honoře de Balzac a další.

A co o Býku uvádí Goodmanová?

„Lze ho poznat podle klidného a mlčenlivého vzhledu. Pokud nepatříte mezi jeho přátele, pak se v debatě s vámi nej­spíše omezí na „ano" a „ne", „děkuji" nebo dokonce na „aha". Typičtí býci mají pomalé pohyby a mluví pomalu. Jsou z nich vynikající farmáři, bankéři a obchodníci s nemovitostmi. V oje­dinělé míře je lze najít mezi inženýry, filmovými hvězdami, sa-daři, řezníky, pekaři, písaři a také mezi vládnoucími osobami."

Co se horoskopu týče, je býk většinou „osoba solidní a klidná; nic ji nevyvede z rovnováhy. Můžete na něho vylít kýbl studené vody, vrhnout se na něho pěstí, křičet z plna hrdla a dokazovat svou pravdu, pokoušet se ho hypnotizovat - všechno bude zbytečné. Pokud si totiž býk myslí něco jiné­ho, nic s ním nepohne.

Býk je poměrně mírumilovný. Nikdy nikomu nepřeběhne přes cestu, ovšem má rád, když mu druzí nepřekážejí. Nechte ho na pokoji a on bude šťastný. Jakmile na něj začnete dotírat, „zabejčí se". Pokud ho pokoušíte moc, doplatíte na to. Celé měsíce a dokonce roky může setrvávat v klidu, věnovat se své práci, aniž by si všímal, co se kolem něj děje. Jenomže to trvá jen do určité doby. Jednoho dne džbán jeho trpělivosti přete­če a pak se mějte na pozoru! Býk nemá impulzivní povahu, jestliže ho ovšem vyvedete z míry, pak vám není co závidět. Jeho hněv je obrovský. Všechno ze své cesty smete. Naštěstí se takové scénky odehrávají ojediněle. Nanejvýš dvakrát až třikrát za život. Dokonce i temperamentní býci se nerozpálí více než dvakrát ročně. Pravdou ovšem je, že v takovým okamžicích jsou velice nebezpeční. Jejich slepá zlost, která je zahlcuje, nemá hranic."

Nemíním uvádět celý horoskop býků z již zmíněné publi­kace. Pouze připomenu několik charakteristik žen-býků.

„Žena-býk je solí země, zosobněním vlastností, které muž v ženě soustavně hledá a nachází jen ojediněle ... Její přiroze­ná čestnost nekoresponduje s obyčejnými ženskými kličkami a mazaností. Žena-býk vládne větší silou ducha než nejsilněj­ší muž. Má však dost rozumu, aby tuto „neženskou" vlastnost svému partnerovi nedávala na odiv. Žena-býk je skutečná žena, proto také hledá skutečného muže.

Muže na ní přitahuje skutečnost, že lidi přijímá takové, jakými jsou. Se stejným úspěchem se může stýkat s vědcem, jenž se snaží rozluštit tajemství stvoření světa i s obyčejným písařem. Mezi její přátele mohou patřit nejrůznější lidé. Pokaždé se však jedná o živé jedince a ne o chodící figuríny. K nepřátelům je žena-býk lhostejná. Prostě je nebere na vědo­mí. Ve vztahu k přátelům je schopna obětí. Příteli odpustí jeho nedostatky a nikdy ho nenechá „ve štychu". Na oplátku ovšem čeká totéž. Pokud nenaplníte její důvěru, urazí se a uzavře."

Když jsem listoval dalšími horoskopy, zjistil jsem, že býci nespolupracují dobře se lvy, štíry a vodnáři.

Takže milé ženy, chcete-li být v životě šťastnější, vezmě­te na vědomí rady kosmu, jež mudrcové zapsali do horo­skopů.

Horoskop druidů

Ti, kteří jsou líní zvedat hlavu ke hvězdám, mohou rady najít na zemi. Mezi stromy. Pomůže jim horoskop druidů, je­hož stáří přesahuje dva tisíce let. Ve staré Galii (území dnešní severní Itálie, Francie, Lucemburska, Belgie, části Holandska a části Švýcarska), Irsku a Británii druidové představovali uzavřenou kastu pohanských kněží - pokračovatelů tradič­ních lidových pověr a obřadů Keltů. K nejvyšší třídě druidů patřili kněží, kteří se těšili věhlasu kouzelníků. Pro kmen sestavovali kalendář se šťastnými dny. Byli uctíváni coby ochránci minulosti a věštci budoucnosti.

Velký význam přikládali lesu, stromům, mezi nimiž žili. Z této skutečnosti evidentně vyplývá fakt, že vlastnosti lidí spojují se stromy. Druidové tvrdili, že každý člověk se, po­dobně jako stromy, vyznačuje určitými rysy, kvalitami a ne­dostatky. V prostředí, v němž přebývá, vyžaduje konkrétní podmínky. Kromě toho velký význam kladli na zimní a letní opozici a rovněž na jarní a podzimní rovnodennosti. Z tohotodůvodu coby základ jejich horoskopu slouží postavení Slunce vzhledem k Zemi. V souladu s tím osud jedince, jeho bu­doucnost, charakter a schopnosti závisejí na vzdálenosti Slunce od Země v den jeho narození. Proto má každé zname­ní horoskopu dvě období činnosti.

 

 

<dl>

Své další „otce" můžete poznat v následujících stromech:
Jabloň	22. prosinec - 1. leden 25. červen - 4. červenec
Jedle	2. leden - 11. leden 5. července - 14. červenec
Jilm	12. leden - 24. leden 15. červenec - 25. červenec
Cypřiš	25. leden - 3. únor 28. července - 4. srpen
Topol	4. únor - 8. únor 5. srpen - 13. srpen
Břestovcc	9. únor - 18. únor 14. srpen - 23. srpen
Sosna	19. únor - 28./29. únor 24. srpen - 2. září
Jíva	1. březen - 10. březen 3. září - 12. září
Lípa	11 . březen - 20. březen 13. září -- 23. září
Líska	22. březen - 31. březen 24. září - 3. říjen
Jeřáb	1. duben -20. duben 4. říjen - 13. říjen
Javor	11 . duben - 20. duben 14. říjen - 23. říjen
Ořech	21. duben - 30. duben 24. říjen - 2. listopad
Jasmín	1 . kveten - 14. květen 3. listopad - 11 . listopad
Kaštan	15. květen - 24. květen 12. listopad - 21. listopad
Jasan	25. květen - 3. červen 22. listopad - 1. prosinec
Habr	4. červen - 13. červen 2. prosinec - 11. prosinec
Smokvoň	14. červen - 23. červen 12. prosinec - 21. prosinec
Dub	21 . březen - jarní rovnodennost
Bříza	24. červen - letní opozice
Olivovník	23. září - podzimní rovnodennost
Buk	21 . - 22. prosinec - zimní opozice

</dl>

Teď když víme, z jakého stromu jsme v den našeho naro­zení „spadli", můžeme v naší exkurzi do nitra druidského ho­roskopu pokračovat, abychom si rozšířili vědomosti a poznat­ky o nás, ale také o těch, s nimiž si přejeme se stýkat nebo jsme k tomu nuceni. Jedná se o návod k činu, nebo, v krajním případě, o informaci k zamyšlení. Ostatně přemítání trénuje mozek, tříbí myšlenky, což je velice důležité nejen pro formo­vání bioenergetiky, k níž se krok za krokem přibližujeme.

Milí rodiče, je tedy zřejmé, že zdaleka ne vždy lze uhád­nout, komu se váš potomek podobá. Různých horoskopů mů­žeme v současnosti najít mnoho. Nicméně jak ukazují zkuše­nosti a výzkumy mudrců lidstva, na osud člověka má rovněž vliv řada dalších faktorů, k nimž se řadí i čísla.

Využijte numerologii

„Magické vlastnosti čísel znepokojovaly mozky a srdce lidí už v šerém dávnověku. Právě odtud k nám přišly „svatá trojice", tajemný pentagram, „magická sedmička", „čertův tucet". Kdo z nás se s nimi dosud nesetkal?

Ať už si to přejeme či nikoliv, kdesi hluboko v nás se usa­dila k určitým číslům sympatie, k některým jsme ostražití a k jiným dokonce nepřátelští." To jsou slova z knihy „Magie čísel aneb Čísla tvého osudu".

Je známo, že svatá věda o číslech zvaná numerologie, byla pro nezasvěcené dlouhá léta zavřena na deset západů. Na rozdíl od matematiky okultní věda v Čísle a ve Formě spatřuje dva protichůdné, avšak vzájemně se doplňující prin­cipy, které do jednoho celku spojuje prostředník - Síla. Řeče­no jinak, Čísla (obsah) a Forma vytvářejí určitý celek, jenž má své jméno. Každé z jeho písmen má vlastní číselný význam, individuální vlastnosti. Písmena spojená do slova slovu a ná­sledně předmětu, jenž je oním pojmem vyjádřen, nepředávají shluk svých jednotlivých vlastností, nýbrž novou kvalitu, kosmickou charakteristiku, vibraci.

A co když se nebudeme do podstaty kosmických charak­teristik a vibrací nořit a začneme mnohem jednodušší otázkou

- co spojuje a co rozděluje vše, z čeho se skládáme my sami a okolní svět? Abychom na daný dotaz mohli odpovědět, po­třebujeme jazyk a hlasivky, jejichž vibrace produkují slova. Slova sestávají ze zvuků vyjádřených písmeny. Písmeno lze spojit s číslem - pořadovým číslem písmene v abecedě. Různá spojení písmen vytvářejí slabiky, které pronášíme jedním „úderem" vydechovaného vzduchu. Spojení slabik tvoří slova - jazykové jednotky, jež slouží k označení jednotlivých pojmů, na jejichž základě vzniká naše představa o čemkoliv, případně se rodí logicky zformulovaná společná myšlenka na nějakýpředmět či nějaká idea. Tak tedy písmena, slabiky a slovavyjadřující naše představy a myšlenky, jsou charakteristikamiformy našich představ o světě. Podstata nebo obsah čehokolivse vyjadřuje Číslem - kvantitativním chápáním, veličinous jehožpomocí vzniká součet.

 

Vše, co existuje, člověk vnímá skrze slova a obrazy vyjádřené slovy, jež libovolný předmět či jev charakterizují za pomoci čísel, zobrazujících formu a obsah toho či onoho předmětu nebo jevu. Ať se dotkneme čehokoliv, pokaždé, nebo téměř vždy za slovem následuje jeho číselné vyjádření.Debatujeme-li kupříkladu o stáří člověka, pak je charakteristika „starý"či „mladý" čistě subjektivní. Sami totiž rozhodujeme, zda je dotyčný starý nebo mladý. Ovšem číslo odpovídající jeho věku už o něčem svědčí. Když nastupujeme do zaměstnání,kromě jiných skutečností nás zajímá výška platu.

Ostatně i my sami sestáváme ze souboru čísel.

Teď si však do paměti vryjte svá čísla a to v závislostina znamení zvěrokruhu, pod nímž jste se narodili.

Znamení zvěrokruhu	Doba účinnosti	Vibrační číslo
Beran	21. 3.	- 20.– 20. 4.	9
Býk	21.4.	- 20.– 20. 5.	6
Blíženci	21.5.	-21. – 21. 6.	5
Rak	22.6 .	- 22.– 22. 7.	2; 7
Lev	23.7.	- 23.– 23. 8.	1; 4
Panna	24.8.	-23.– 23. 9.	5
Váhy	24.9.	-23. – 23. 10.	6
Šťír	23. 10.	-22. – 22. 11.	9
Střelec	23. 11.	-22. – 22. 12.	3
Kozoroh	22. 12.	-20.– 20. 1.	8
Vodnář	21. 1.	- 1.- – 19. 2.	4; 2
Ryby	20. 2.	-20. – 20. 3.	7; 3

 

Kromě výše uvedeného je třeba vzít v úvahu, že prvním a posledním sedmi dnům každého znamení zvěrokruhu odpo­vídají rovněž vlastnosti sousedních znamení.

Každý z nás zná některá magická čísla, spojená s datem narození a s planetou-kurátorkou odpovídající danému roku. Zapamatujte si své planety-kurátorky, živly, barvu a talis-man. V životě vám pomohou a ochrání vás.

Lidé a věci, které nás obklopují, ale také jevy, mají indivi­duální zvláštnosti, vlastnosti, profil, názvy a jména. Zkrátka a dobře vše, co se kolem nás nachází, náš život ovlivňuje působením na naše energetické vibrace. Či snad ne? Každý se vyznačuje jinými chutěmi, jinými sympatiemi a antipatiemi k předmětům, barvám, tvářím, jménům.

Pro člověka je nejdůležitější vibrační číslo dne narození. V okamžiku příchodu dítěte na svět se vibrace daného čísla ukládají do jeho charakteristiky, přirozených vloh, dispozic, které následně podmíní jeho chování. Toto číslo se získá slo­žením dne, měsíce a roku narození, které se sloučí do jedno­místného čísla.

Odborníci se domnívají, že číslo jména musí co nejvíce odpovídat vlastnostem a sklonům jedince, tedy že musí být totožné či být v souladu s číslem dne narození.

A co vlastně člověku znalost čísel dává?

Odpověd na položenou otázku přináší kniha „Osudová čísla". „To samé co hypnóza, jež soustavně působí na vědomé i na podvědomé úrovni, v závislosti na naší otevřenosti přijmout naše vlastní čísla.

Bohatý, prakticky vypracovaný materiál se v praxi již používá. Vedoucí firmy může v krátké době efektivně vybrat spolupracovníky z velkého počtu těch, kteří se přihlásili do konkurzu. K tomu mu postačí některá fakta, použitá z vyplněných formulářů uchazečů.

Člověk za pomoci numerologie může lépe poznat sám se­be a optimálně využít vše, co mu příroda dala. V jeho silách je své slabé stránky změnit v kvalitu. S využitím svých čísel a čísel lidí, kteří vás obklopují, lze plánovat prospěšná setkání, pevnou rodinu, zdravé potomky a dokonce si génia na­programovat ještě před jeho zplozením."

Rád bych zmínil ještě jednoho rodiče. Jmenuje se KARMA.

Slyšeli jste už o karmě?

V překladu ze sanskrtu znamená akt, čin, výsledek skut­ku. Chápání karmy patří k nejdůležitějším aspektům kosmic­ké filozofie, které doplňuje učení o převtělování duší.

V praktickém smyslu je karma souhrnem skutků živé by­tosti a jejich následků, jež ovlivňují její další existenci. Řečeno jinak, slovem karma se označuje působení spáchaných činů na současný a následné životy jedince. Pro většinu lidí karma představuje neviditelnou sílu, jejíž vnitřní mechanismus je na­prosto nesrozumitelný a která určuje nejen příjemné, ale také špatné podmínky lidské existence (zdraví - nemoc, štěstí - ne­štěstí atd.) či progres a regres ve vztahu k osvobození jedince od dogmatického myšlení, chápání přírodních sil a svého mís­ta ve Vesmíru. Na základě toho, co víme, si zákonitě musíme položit otázku.

Jestliže jsou naše životy předurčeny horoskopy, čísly, karmou a možná dalšími mystickými nebo téměř mystickými jevy, má vů­bec smysl se pokoušet něco udělat nebo změnit?

Na tento dotaz odpovídám s naprostou jistotou ANO. Důležité ovšem je naučit se přerůst sám sebe, přičemž není podstatné, zda předběhnete druhé nebo zda zůstanete „pod nimi". Nejzávažnější je totiž zvítězit sám nad sebou, nad ne­přítelem, který se nachází uvnitř nás a do značné míry předurčuje naše vlastní JÁ. Stěžejní je dynamika našeho vlast­ního růstu, jeho pohyby, vibrace.

 

 

CESTA K TRŮNU

No řekněte, je to snad nedosažitelná meta - snažit se dostat na trůn? Pokud ovšem na královský trůn nebudeme hledět pouze jako na bohatě vyzdobený kus nábytku, ale také jako na symbol moci. Moc není tak strašné slovo, jak by se na první pohled zdálo. Zvláště mluvíme-li o moci nad sebou samým, rodičovské moci a v neposlední řadě i státní. Moc, jež se zrodila v lidské společnosti, v té či oné míře provází její rozmach. Moc neznamená jen právo a možnost rozhodovat o někom a o něčem, podřizovat někoho naší vlastní vůli. Představuje zejména autoritu. Právo moci „dirigovat" druhé, aniž by měla autoritu, v konečném důsledku znamená její svržení cestou různých revolucí a převratů. Vždyť kolik krve přinesla kupříkladu bolševická revoluce nebo současné refor­my probíhající v Rusku?!

My však máme na mysli jinou moc - moc, kdy v čele de­mokratického politického zřízení státu stojí monarcha mající autoritu, kdy se každý v tomto demokratickém království může stát králem či královnou svého života, svých činů.

Tak tedy, milé ženy (milí muži), vstaňte, uvolněte se, zavřete oči a v duchu si představte, jak vaší páteří prochází bílo-stříbrná trubice. Její horní konec mizí kdesi nahoře, prochází vrstvami atmosféry do prostoru vzduchu, v němž nepůsobí atmosférický tlak, v němž ve fyzickém smyslu neexistuje materie, kde je pouze vakuum, tedy prázdnota... Opravdu jen ona? Vždyť jeden moudrý člověk kdysi prohlá­sil, že „příroda prázdnotu nestrpí". Prověřme si tedy sami, celým naším tělem, smyslovými orgány, zda tam, nad atmos­férou, nad její nejvyšší vrstvou něco je. Možná tam někdo přebývá.

Pokud vaše pomyslná práce byla hned na počátku dost energická, co se vaší představivosti týče, neuplynou ani tři minuty a společně spatříme, že vůbec nejde o nějakou pomy­slnou trubici, tedy o výplod naší fantazie. Naopak ucítíme, že skrze ni jsme se spojili s jakousi novou silou, kterou většina lidí nezná. S ní navážeme bezprostřední kontakt a uvědo­míme si její moc a mohutnost. Vraťme se k naší trubici a do­končeme její stavbu.

Chce to ještě kousek představivosti. Její spodní konec pro­chází vaší kostrčí a pokračuje do středu země, do magmatu. Nelekejte se délky trubice.

Upřímně řečeno sám nevím, v jaké vzdálenosti od nás se nachází její horní konec. Vím jen, že je to hodně vysoko, tam, kam se nedostávají ani exhaláty produkované člověkem na ze­mi. Kromě bílo-stříbrné energie v oblasti horního konce trubice nic nevidím.

Jak trubici využít?

Za prvé: Na její horní konec přiložíme trychtýř.

Za druhé: Nyní si představíme, jak jím vtéká čistá světlá energie. Zmíněná energie je v biologickém smyslu nejmohut­nější. Je to energie vakua, Boží slast, prána. Ti, kteří se svou existencí, i duší a tělem této energii podřizují, se zapojují do jejího oběhu. Ti, kteří se v ní rozpustí, budou nekonečně moudří, silní a nesmrtelní.

Jestliže uvedené cvičení provedeme správně, za krátký čas pocítíme, že naším tělem proudí dříve nepoznaná síla. Jedinci, kteří jsou velice citliví nebo ti, kteří se vyznačují jasnovidnos-tí možná zahlédnou, jak se z našeho těla do trubice ze všech stran valí špinavé „pramínky". To jsou naše hříchy a choroby. To vše teče dolů, do ohňového magmatu země, v němž shoří.

Samotná energie, která se nevyznačuje fyzikální pevností, nepodléhá žádným fyzikálním procesům. Nemění svůj vzhled, nemizí a nevzniká. Je věčná. Jedince, jenž se jí svěřil a uznal ji, očišťuje. Výše uvedené cvičení nazývám Boží slastí.

- Člověk, který se do něj pustil poprvé, může zpočátku cítittíhu v hlavě, v ramenou a v tělesných orgánech a někdydokonce nepříjemnou bolest. Není to nic hrozného. To sez našeho těla, z jednotlivých míst organismu oddělujía do vakua odcházejí energetické „špunty".

- Po několika minutách, když naše energetická centra (čakry) začnou fungovatnormálně a obnoví se práce energeti ky našeho biopole, celé tělo ovládne lehkost a dokonce po­cit beztíže.

- Je ovšem taky možné, že se stoupající amplitudou se bu­deme kymácet nebo pohybovat ve směru hodinových ru­čiček. Zvláště citlivým a nejméně „zaneseným" jedincům ztěžknou ruce a nohy. Nohy se jakoby přilepí k podlaze, jedná se automatické zapojení mechanismu obrany, aby se člověk, jenž se dostal do beztížného stavu a začal se točit, nemohl odtrhnout od země a odletět nebo se o něco ude­řit. Do jisté míry, dostaneme-li se do stavu relativní beztí­že, jsme učinili první krok k levitaci - tedy ke schopnosti bez svalové pomoci opustit zemi a dokonce se přemisťovat v prostoru a volně letět. Do toho však máme daleko. Větši­na z nás tomuto umění zatím nedorostla.

Nestačí vám, co jste na sobě pocítili? Ne?

Podívejte se tedy na své dlaně. Cožpak nevidíte, co se na nich změnilo? Co znamená ono červeno-bílé čeření? Ti, kteří si myslí, že jim natekly ruce, když je měli spuštěny, se hlubo­ce mýlí. Chcete si to prověřit? V takovém případě polštářky posledních článků palců ťukněte na polštářky posledních článků ostatních prstů. Výsledek? Žádné skvrny se neobjevi­ly. V případě, že by vám natekly ruce, byste se nedokázali otoku v mžiku zbavit. Uvedený způsob se podobá vypínači. Prostě jím „vypínáme" zesílený proud Boží slasti v našich rukách. Pocítili jsme na sobě slast a co víc, spatřili jsme ji na vlastní oči.

Cvičení, které jsme právě provedli, kromě nasycení naše­ho organismu a kontaktu s energií Boha, s energií Nejvyššího rozumu, je vhodné k léčbě celého organismu a k obnovení našeho biopole. Je třeba se mu věnovat systematicky, aspoň jednou denně. Maximální léčebný kurz trvá měsíc. Dále se totiž trénovaný organismus bude sám automaticky zapínat, jakmile ucítí, že potřebuje energetickou dávku.

Ti, kteří se modlí, ať už v kostele nebo doma, ve svém organismu pociťují přibližně stejné změny. Mimochodem, modlitby pomáhají očistě a dokonce k vyléčení – především lidí, kteří upřímně věří v Boha, dodržují desatero Božích při­kázání a rovněž věří v léčivou sílu modliteb adresovaných Bohu - Otci, Bohu - Synovi, Duchu svatému, Bohorodičce, Panně Marii. Člověk věřící v Boha, jenž se modlí s citem, je schopen se očistit a vyléčit sám. Pomoci nemocnému rovněž může kněz, léčitel, zaříkávač.

Jak energii získávat?

Využijeme rytmické dýchání, přičemž budeme důsledně dodržovat následující rady.

První týden

První týden cvičíme třikrát denně. Vždy po patnácti minutách. Každé ráno učiníme předběžnou přípravu. Potřebujeme zkoncentrovat myšlenky na důležitost vyléčení a na blaho, které léčení přináší.

Nejvhodnější dobou ke cvičení je čas bezprostředně před nebo po snídani či obědě. První týden a první měsíc není vhodné se cvičením zabývat pozdě večer, jelikož vyvolává mohutný energetický proud, takže vede k povzbuzení, které každý nemusí zvládnout.

V průběhu pěti minut je třeba myšlenky soustředit na nut­nost rozvíjet své energetické vlohy. Následně je dobré uleh­nout na postel, rozepnout si oděv, aby se nám volně dýchalo a uvolnit se. Svaly by neměly vnímat fyzické napětí. Bylo by vhodné na ně úplně zapomenout. Po této přípravě se zhlubo­ka a dlouze nadechneme. Břišní svaly se uvolňují, bránice klesá, objem hrudníku se zvětšuje a vzduch se dostává do plic. Nádech trvá 8 sekund. Poté na 8 sekund zadržíme dech a následně za stejnou dobu vydechneme. Každý cyklus (nádech - zadržení dechu - výdech) trvá 24 sekundy.

Jak se říká na Východě, každý, kdo se tímto cvičením zabývá, jakoby svým dýcháním rýsoval rovnostranný trojú­helník, jehož strany se rovnají osmi jednotkám. Toto na první pohled jednoduché cvičení není nijak snadné. Můžete dostat chuť spěchat, můžete mít dojem, že musíte dýchat častěji. Zhusta se cítíte unaveni a hůře. Zmíněné příznaky rozhodně nesmějí být důvodem k přerušení cvičení. Naopak svědčí o nezbytnosti v něm pokračovat. Po několika dechových procedurách všechny nepříjemné jevy mizejí. Nahradí je pocit síly.

První týdenní cyklus je potřebný k tomu, abychom se naučili řídit dýchání, rozvíjet vůli a utvrdit se v rozhodnutí, že musíme ovládnout bioenergii našeho organismu.

Jelikož jsme prvních 5 minut z patnácti věnovali přípravě, doba samotného cvičení nesmí přesahovat 10 minut.

Druhý týden

V průběhu druhého týdne cvičení provádíme třikrát den­ně po patnácti minutách před jídlem nebo po něm.

Po pětiminutové přípravě prstem zmáčkněte pravou nos­ní dírku a zhluboka se nadechněte, přičemž, podobně jako u předchozího cvičení, rozšíříte dutinu břišní a hrudník. Nádech trvá 10 sekund - skrze levou nosní dírku. Poté na 10 sekund zadržte dech a nakonec pravou nosní dírkou vydechněte - výdech trvá rovněž 10 sekund.

Přesvědčíte-li se, že se neunavíte, když se 10 sekund na­dechujete, můžete si být jisti, že jste se dýchání naučili řídit. Celý cyklus (nádech - zadržení dechu - výdech) vyžaduje 30 sekund. Během 10 minut tedy zvládnete 20 cyklů - dva de­chové cykly za minutu. Po prvních deseti nadechnutích a vy­dechnutích musíte nosní dírky vyměnit a pak pokračovat.

Je důležité si zapamatovat, že je nezbytné během cvičení postupně v duchu přestat počítat, jelikož vás to odpoutává od hlavní myšlenky - získat energii.

Koncem druhého týdne budete cítit tolik životní energie, že její přebytky budete rozdávat, aniž byste vnímali únavu.

Třetí týden

Cvičení pro třetí týden jsou daleko obtížnější než pro dva předchozí. A to v důsledku prodloužení jejich trvání. Z toho důvodu je třeba k nim přistupovat velice pozorně a pečlivě. Technika je stejná jako ve druhém týdnu. Spočívá rovněž ve střídavém dýchání nejdříve jednou a potom druhou nosní dírkou. Každý nádech trvá 15 sekund. Po něm následuje za­držení dechu, na 10 sekund (jako v předchozím týdnu) a pak výdech, jenž se rovná 15 sekundám (jde o závěrečnou etapu cyklu). Prodloužení dechového cyklu o 10 sekund může zpočátku způsobovat potíže a vyvolávat přání co možná nejrychleji dokončit výdech, abychom se znovu nadechli. Tuto překážku lze překonat obrovským přáním stát se silnějším a zdravějším.

Čtvrtý týden

Technika cvičení je totožná s technikou předchozích dvou týdnů, tj. při nádechu a výdechu střídáme nosní dírky. Za současného desetisekundového zadržení dechu však v tomto týdnu nádech a výdech prodloužíme na 20 sekund. Cvičení se současně z patnácti minut prodlužuje na 30, včet­ně pěti minut potřebných na přípravu.

Čtvrtý týden nepřetržitého systematického cvičení končí.

Ted přistupte k zrcadlu, prohlédněte si svou tvář a posta­vu. Bledost výrazně klesla, zmezil našedlý odstín, v očích má­te veselý živý lesk. A to nemluvím o držení těla. Změnilo se jaksi samo sebou - páteř se vyrovnala, ramena směřují mír­ně dozadu, prsa nahoru a dopředu, břicho se automaticky vtáhlo. Nespokojte se však s dosaženými výsledky!

Proces dalšího rozvoje našich vztahů s Kosmem prostřed­nictvím dýchání vede ke zcela obyčejnému úkolu - zvyšovat dobu dechového cyklu a možná také trochu méně měnit délku zadržení dechu. Podívejte se na následující tabulku.

 

 

<dl>

Délka
dechového cyklu	Nádech	Zadržení	Výdech
(sek.)	(sek.)	(sek.)	(sek.)
24	8	8	8
30	10	10	10
40	15	10	15
50	20	10	20
60	26	8	26

</dl>

 

Čísla v tabulce jsou uvedena pro zdravé jedince. Vzájem­ný poměr může být změněn v závislosti na zdravotním stavu konkrétu ího člověka.

Lehké, ale pravidelné cvičení

Vraťme se však k ženě (k muži), která již vstoupila na ce­stu vedoucí k jejímu království. Pohněme se dál od Boha, s nímž jsme v kontaktu prostřednictvím modliteb a cvičení Boží slasti, posuňme se kousek dál od vzduchu, z něhož jsme se při dechových cvicích naučili čerpat energii. Přistupme k podstatně přízemnějším úkolům vedoucím ke zdokonalení našeho ducha a těla. Nejdříve však dejme slovo královně tance, jedné z prvních tanečnic, která coby protiklad klasické baletní školy využila volný plastický tanec - A. Dunkanové. „Základem každé výchovy se musí stát gymnastika. Tělu je nezbytné dávat hodně světla a vzduchu a metodicky řídit jeho rozvoj. Je třeba rozvíjet všechny jeho životní síly. Po gymnastice následuje tanec. Jeho duch vchází do těla, jež je harmonicky rozvinuto a vyznačuje se nejvyšším stupněm energetického napětí. Zatímco pro gymnastku je cílem pohyb a kultura těla, pro tanečnici jsou pouze prostředkem. Během tance na tělo musíte zapomenout. Je pouhým nástrojem, ovšem dobře vyladěným a harmonickým. V gymnastice se pohyby vyjadřuje výlučně tělo, v tanci se skrze něj proje­vují city a myšlenky duše..."

My můžeme gymnastiku využít také k rozvoji pohybů a kultury těla a ke zdokonalení naší postavy ale také coby prostředek vedoucí k našemu zdokonalení, k cestě vpřed k trůnu. V naší gymnastice totiž hlavní zátěž současně spočívá na fyzičnu i duchovnu, jež se rozvíjejí nejen cestou zdokonalování naší vědomé složky, tedy mozku, ale také skrze naše podvědomí, jehož základem s tenoučkého materiálu je naše biopole.

Cvičení první

Jakmile se probudíte, a věřící po modlitbě, dvanáctkrát se ukloňte do každé světové strany, přičemž začněte od vý­chodu a otáčejte se ve směru hodinových ručiček.

Cvičení druhé

Ve stoje se uvolněte. Ve směru hodinových ručiček boky otáčejte tak, aby horní polovina těla zůstala v klidu.

Cvičení třetí

Tělo je uvolněno, kolena mírně ohnuta. Spodní částí břicha prudkými pohyby hýbejte dopředu a dozadu. Uvedené cviče­ní vynikajícím způsobem provádí americký zpěvák Michael Jackson.

Cvičení čtvrté

Ve směru hodinových ručiček kružte břichem. Masírujete tak vnitřní orgány. Pokuste se přitom neotáčet hlavou, rame­ny, boky a nohama.

 

Cvičení páté

Snažte se spojit činnost těla a mysli. Stůjte v uvolněné po-zici a začněte se třást. Současně si představujte, jak se z vás v podobě tmavých drobků „vytřásají" vaše choroby. V duchu tuto nečistotu spalte.

Cvičení šesté

Dělejte dřepy.

Cvičení sedmé

Postavte se na všechny čtyři, opírejte se o kolena a lokty a pánví pohybujte dopředu a dozadu (nahoru a dolů).

Cvičení osmé

Několikrát se vytáhněte, uvolněně zůstaňte viset a pohou-pejte se na hrazdě.

Cvičení deváté

Odrazte se od podlahy. Žádoucí je tříbodová opora: na ru­kou (nejlépe poslouží pěsti, přičemž jsme opřeni o klouby - základ článků prstů) a chodidle jedné nohy. Druhou nohu položíme na opěrnou. S cílem zabránit rozvoji sklerózy moz­kových cév je „promýváme" zesíleným krevním oběhem.

Uvědomělá vodní terapie

Mimochodem, přítok a odtok krve do hlavy lze regulovat vodou. Jistě jste si mnohé všimli, že po vydatném obědě se vám chce spát. Dokonce i během obtížné práce, zvláště du­ševní. Tělo se zcela nevhodně uvolní, očí zastírá jakási plena. Máte chuť si lehnout. Jenomže to nejde. Musíte zvládnout práci. A také šéf může být někde na blízku!

Dřímoty je možné odstranit poměrně snadno. Ruce obnažené po lokty strčíme pod proud studené vody. Krev se samozřejmě žene z rukou do dalších částí těla, tedy i do moz­ku. Mozek totiž, především po syté horké stravě, potřebuje lepší krevní oběh, neboť v té době se větší část krve žene do oblasti žaludku. Navíc k tomu přispívá rozšíření cév trávi­cího traktu, které je vyvoláno vyšší teplotou pokrmu.

Za pomoci vody, ovšem horké, lze odstranit bolesti hlavy, neboť do rozpáleného „rezervoáru" rozšířených cév končetin krev míří z mozku a současně s ní do vody plyne energie bolesti.

Protože krev i voda jsou ve fyzikálním chápání tekutiny, nemají problém, aby se spolu „domluvily". Ostatně to je rov­něž důvod, proč vodní procedury mají blahodárný vliv na kardiovaskulární systém člověka, jímž za jeden jediný den srdce přečerpá asi 10 000 litrů krve. To je přibližně 10 tun!

Jestliže do činnosti s vodou zapojíme také mysl, tedy budeme-li si představovat, jak z nás do vody kane všechno, co nám brání žít a jak do nás z čisté vody proudí její síla a ener­gie, bude se jednat o uvědomělou vodní terapii. Ostatně veš­kerá naše aktivita směřuje ke spojení vědomého s podvědo­mým. Jde o to se naučit zapojovat a regulovat podvědomé procesy probíhající v organismu, jež nás skrze naše biopole spojují s Vesmírem. Pouze za předpokladu vzájemné spolu­práce s ním totiž můžeme existovat.

 

 

TOUHY, PŘÁNÍ, HVĚZDY

Říká se, že pokud něco nelze, ale vám se moc chce, pak to jde. Co myslíte, můžeme nebo nemůžeme, uskutečňovat naše přání? Pod přáním chápeme naše záliby a snahy něco učinit nebo vlastnit. Bylo by moc hezké, kdyby nám Bůh ve chvíli, kdy si všiml našich snah řekl, že to jde. Velká část lidí se začíná vracet k víře v Boha. Jenomže nestačí pouze věřit, je třeba jednat tak, abychom žili „božsky".

Úkol splnit naše opravdová přání a touhy rozdělíme do dvou stadií:

1. formování a formulace tužeb a přání;

2. jejich dosažení (vyplnění).

Každý člověk má v rodném souhvězdí zvěrokruhu, pod nímž se narodil, svou osobní hvězdu. Jestliže si ji každý z nás najde, pomůže nám určit či zkorigovat naše přání a touhy a vyplnit je. Samozřejmě, že onu hvězdu nebudeme hledat očima či za pomoci mohutných optických přístrojů. K tomu bychom potřebovali hodně sil a času. Všichni společně a kaž­dý sám se pokusíme najít hvězdu „skrytou v čistém a nevidi­telném éteru". Abychom naše tužby a přání zformulovali, pustí se do prvního stadia hledání hvězdy pouze ti, kteří si je zatím nedefinovali. Dlužno dodat, že existují lidé, kteří div ne od chvíle svého narození vědí, čím budou. Jsou to šťastní jedinci. Právě z nich zhusta vyrůstají velké talenty a géniové. Ne všichni ovšem mají takové štěstí.

Tak co, zkusíme uprostřed chaosu „porodit" naši touhu a po­zvednout se výš?

Nejdříve se vrátíme k modlitbě. Odříkáváme ji naprosto svobodně, bez napětí, avšak důraz klademe na klíčová slova: Bože, správná cesta... Modlíme se několikrát, tak dlouho, dokud neucítíme, že naše modlitby byly Bohem vyslyšeny.

A nyní v duchu na nebi hledejme tu naši hvězdu. Už jste ji objevili? Pokud ano, pak vše probíhá správně. Jestliže jste ji nespatřili, tak si slovy básníka Lermontova v duchu opakujte:

„Sviť, sviť, hvězdo vzdálená". Ted už jste svou hvězdu zajisté spatřili. Pohleďte, jak jasně září. Není osvětlena jen Sluncem, ale také jasem duší těch, které jsme již zmínili, lhostejno zda v podobě citátů nebo jen dobrým slovem vděčnosti.

Touhy se rodí uprostřed chaosu. Ozáříme tedy naše touhy a přání energií, kterou všichni společné dostáváme, ale kterou také od Nejvyššího rozumu, od Boha dostává každý zvlášť, aby mohl spatřit tu svou touhu, aby zahlédl právě ta své přá­ní, aby je dokázal spojit do jednoho celku, rozpustil se v nich, tj. aby ze svých přání, ze svých tužeb učinil vlastní JÁ, směřo­val nahoru, do své budoucnosti. Do budoucnosti vycházející z naší minulosti a současnosti. Do budoucnosti, jež společně s minulostí a současností představuje dlouhý věk naší duše. Onen nezměřitelný věk, ono stáří lidské duše se nazývá věčnost. Věčnost, jež tvoří částečku Vesmíru. Duše každého z nás letí touto věčností a svítí jasným světlem, podobá se hvězdám, jež nás vábí a k nimž směřujeme. Nejenže k nim míříme. My se v ně převtělujeme a lákáme k sobě duše a mys­li jiných lidí. V našich hvězdách je vše, čím nás „přikrmují", každého individuálně. Naše hvězda je osobní knihou každé­ho z nás.

Žijeme současně na zemi, ve vodě a ve všech vrstvách vzdušného povrchu Země a Kosmu. Samozřejmě mám na mys­li nejen vaše fyzické tělo, ale také své a rovněž veškerá fyzic­ká těla všeho pozemského. Představte si, že člověk současně žije v různém prostředí (voda a vzduch) na zemi, ale také mnohem výše a dále. Lidstvo začíná svou podstatu chápat hlouběji a šířeji, třebaže ji vnímalo již dávno, když vycházelo za rámec svého fyzického těla, k němuž bylo na dlouhá léta, byť to zní paradoxně, naše vědomí připoutáno. Materialismus nemůže být dialektický pouze ve vztahu citové materie (spo­jené především s pěti smyslovými orgány), třebaže jsme za pomoci techniky nahlédli do hlubin atomu a elektronu. Oficiální materialistická věda se v dialektice poznání materie a také v dialektice samotné dialektiky dostala do slepé uličky. V důsledku tohoto faktu lidstvo zpomalilo rozvoj sebe sama. Jakmile se dotklo prostředí - tedy domu, v němž žije, začalo z okolí, z Vesmíru dostávat údery coby protest proti svému nerozumnému chování.

Trpí novými chorobami, vztahy mezi lidmi jsou stále hor­ší a horší. Ti je rozmělňují na atributy materiálního prospěchu a tak svou duši prodávají ďáblovi. Proč k tomu dochází, jistě chápete sami. Není pochyb, že většina z nás, budeme-li mlu­vit zcela vážně, ztratila rozum.

 

KOSMICKÝ ČLOVĚK

 

Všechny neduhy pocházejí z nervů

 

Říká se, že všechny neduhy pocházejí z nervů. Proč právě z nich? K čemu nám nervy vlastně jsou, jestliže právě z nich vyplývají veškeré choroby? Rovněž se tvrdí, že nemoci na člo­věka sesílá Bůh jako trest za jeho hříchy. Z toho plyne otázka - proč Bůh potřebuje hříšného člověka? Jistě, Bůh pomáhá všem lidem, kteří v Něho věří a dodržují Jeho přikázání. Hříšník, jenž se nesnaží zbavit se svých hříchů, se hodí ďáb­lovi.

Tak tedy, co jsou nervy, z nichž naše potíže vycházejí?

Jsou to jakési větvičky, provázky tvořené nervovou tkání, spojující mozek a nervové uzly s dalšími orgány a tkáněmi těla. Nervová vlákna, z nichž se nervy skládají, jsou ve svaz­cích, přičemž každý svazek je obklopen pojivovým tkáňovým povrchem (perineurium), z něhož do hlubin svazku směřují tenké mezivrstvy pojivové tkáně (endoneurium). Nervy dále dělíme na citlivé (senzitivní) a hybné (motorické).

Člověku, podobně jako dalším savcům a ptákům, z kme­ne mozku vychází 12 párů mozkových nervů:

1. - čichový

2. - zrakový

3. - okohybný

4. - kladkový, inervující (zajišťující spojení s centrální ner-

vovou soustavou) vrchní šikmý oční sval

V.- trojklaný, vycházející z kmene mozku a dosahující vrcho-

lu pyramidy kosti spánkové, kde se nachází trojklaný uzel, z něhož vycházejí tři větve: očnicový nerv (citlivý), jenž směřuje z lebky skrze vrchní oční štěrbinu a iner­vující horní víčko, oční spojivku, kůži na čele a přední vlasovou část hlavy; hornočelistní (citlivý), jenž inervu-je kůži spodního víčka, tváří a nosu, sliznici dutiny nosní, horní čelisti atd.; dolnočelistní, inervující kůži spodní části tváře, sliznici tváří, jazyka, dolní čelist, svaly žvýkací atd.

VI. - nervy odtahující, vycházející z dutiny lebeční a směřují­cí do místa rozvětvení vnějšího přímého svalu oka, jenž oční bulvy obrací ven

VII.- lícní, obsahující pohybová a citlivá nervová vlákna; pohybové vodiče lícního nervu inervují například mi-mické svalstvo, podjazykové, podkožní svaly krku

VIII.- sluchový

1. - jazykohltanový

2. - bloudivý, jenž má pohybová, citlivá a vegetativní vlák-

na (regulují činnost orgánů krevního oběhu, dýchacích, trávicích, rozmnožovacích, vylučování a také látkovou výměnu a tím vlastně funkční stav všech tkání organis­mu). Nerv bloudivý pohybovými vlákny zásobuje rovněž svaly hrtanu, hltanu, jícnu, žaludku, střev, srdce, cév. Uvedený nerv se také podílí na regulaci bušení srdce a dýchání.

XI.- přídatný; připojuje se k nervu bloudivému a společně

s jeho větvemi sahá ke svalům hltanu, hrtanu a měkké­ho patra

XII.- podjazykový, inervující svaly jazyka

Člověk má 31 párů nervů míšních, z nichž každý inervuje receptory a efektory. Nervová soustava v organismu zvířat a lidí představuje souhrn struktur, spojujících činnost orgánů a soustav a zajišťujících fungování organismu jako celku. Zmíněná soustava přijímá vnější a vnitřní podněty, analyzuje je. Získané informace zpracovává a v souladu s tím řídí a ko­ordinuje funkce organismu.

To je tedy stručný výčet nervů, z nichž vyplývají všechnyneduhy. V oficiální medicíně naše nervy léčí zástupci klinické medicíny, kteří se zabývají studiem příčin a mechanismu roz­voje chorob, diagnostickými metodami, léčením a prevencí nervových onemocnění. Tvůrčí přístup lékařů, neurologů k léčbě spočívá ve výběru dávky patřičného léku. Ostatně tímto způsobem neléčí pouze oni. Pokud je základem práce neurologa dobře zvládnutá anatomie a fyziologie nervové soustavy, pak lékařská věda, jakou představuje psychiatrie, pokoušející se léčit poruchy psychiky, je dřímající džunglí. Sice do ní velice snadno vejdete, ale najít zpáteční cestu je poměrně obtížné. Neurologové, kteří „zabloudí v temném lese neprofesionalismu", své pacienty do oné džungle ochot­ně předhazují „svým bratrům ve zbrani". Co je psychiatrie, je známo dávno. Předmětem tohoto oboru je psychika člově­ka, jíž naši „vědci" charakterizují jako „vlastnosti vysoce organizované materie, jež jsou zvláštní formou, kterou subjekt přijímá objektivní realitu" (charakteristika je z Velké encyklo­pedie). V uvedené publikaci se dále uvádí: „Nejzávažnější zvláštností psychického odrazu je jeho aktivita... Psychické je­vy představují nezbytný vnitřní okamžik předmětné činnosti subjektu. Podstata psychiky a její zákony mohou vědecké vy­světlení najít výlučně v procesu analýzy stavby, podoby a for­my činnosti."

Vraťme se však k tvrzení, že všechny neduhy pocházejí z nervů a také k již zmíněným psychickým poruchám. Domnívám se, že neúspěchy v léčbě neurotiků a psychicky narušených jedinců jsou podmíněny tím, že základním prv­kem léčby uvedených chorob není „správný" člověk. Naše současná medicína totiž nebere v úvahu, že kterýkoliv pacient je především kosmickým člověkem (nejen fyzický), jelikož jeho fyzické tělo je neustále přítomno v jeho osobní kosmické lodi, jejíž porucha či špatný stav jsou základní příčinou velkého počtu onemocnění lidí.

Na uvedený problém bych se rád podíval z jiného úhlu. Z pozice našeho přebývání v tomto biopoli, jež se podobá životu kosmonauta v kosmické lodi nebo, přesněji, životu mimozemšťanů v meziplanetárním korábu, jenž pronikádo kteréhokoliv bodu vesmíru, přičemž okamžitě překonává jakékoliv fyzické překážky a vzdálenosti.

Pokusíme se tedy usadit do našeho kosmického plavidla. Nejdříve ho však musíme vidět a vnímat. Následně si jej pro­studujeme a je-li to nutné, opravíme. Pak se jej budeme učit řídit.

Když jsme se modlili a prováděli bioenergetická cvičení, cítili jsme, jak náš organismus vibruje. Modlitbami i cviky jsme totiž zvyšovali dávku bioenergetického paliva, potřeb­ného pro náš koráb. Na znamení vděčnosti nás vyzval k dale­ko větší aktivitě. Dlužno dodat, že to, co se nachází v našem biopoli - v naší kosmické lodi - je současně v nás, jelikož loď a my jsme neoddělitelní.

Pozemšťan, aby mohl existovat a být zdravý, potřebuje nejen energii (vzduch, vodu a potravu), která je rozumnému člověku známa dávno, ale coby člověk kosmický se neobejde ani bez kosmické energie. Dávka zmíněné energie v energe­tické bilanci člověka činí asi tři čtvrtiny. Lze „pít do polopita, jíst do polosyta" a přitom být zdravý - fyzicky, psychicky i duchovně. Jakmile narušíme normální, plnohodnotný pří­stup kosmické energie do lidského organismu, začne se „rozlaďovat", neboť právě zmíněná energie určuje nejen energetickou úroveň, ale také zdraví jedince.

 

Pracujte na sobě

Kdysi neznámý americký farmář D. Carnegie světově pro­slul svými myšlenkami a radami, jež se týkají závažných témat, které se odrážejí i v názvech jeho knih:

 

- Jak získat přátele a působit na jiné lidi;

- Jak si vypracovat důvěru v sebe sama a ovlivňovat lidi
na veřejných vystoupeních;

- Jak se přestat zneklidňovat a začít žít.

Zkuste si odpovědět na následující otázky: Kolik mám přátel?; Věřím si?; Jsem neklidná?; Mám vliv na jiné lidi?

 

A teď se začtěme do knihy zmíněného Američana a zjištěme, co bychom měli dělat.

1. Vládnout silným a vášnivým přáním umět se řídil pra­vidly mezilidských vztahů.

2. Každou kapitolu knihy si přečíst dvakrát, ještě než přejdeme k další.

3. Důležité myšlenky si podtrhovat.

4. Každý měsíc knihu znovu prolistovat.

5. Při každé příležitosti využívat pravidla popsaná v knize.

6. To, co jsme nastudovali, změnit v zábavnou hru - napří­klad někomu z přátel navrhneme, že

za každé narušení pravidel, při němž nás chytne, mu zaplatíme deset centů nebo dolar.

7. Měsíčně sledovat pokrok, jehož jsme dosáhli. Sám sebe se ptát, jaké chyby jsem udělal, jaké

úspěchy mám na svém kontě, jaké ponaučení z toho vyplývá.

V uvedené publikaci jsou popsána pravidla, jejichž do­držení nám umožní se lidem zalíbit.

 

Jak se lidem zalíbit?

Pravidlo první - Upřímně se zajímejte i druhé.

Pravidlo druhé - Usmívejte se.

Pravidlo třetí - Pamatujte si, že jméno člověka pro něj v kterémkoliv jazyce představuje

ten nej­sladší a nejdůležitější zvuk.

Pravidlo čtvrté - Staňte se pozorným posluchačem. Povzbu­ zujte druhé, aby mluvili sami o

sobě.

Pravidlo páté - Mluvte o tom, co zajímá vašeho posluchače.

Pravidlo šesté - Svého posluchače se snažte upřímně pře­svědčit, jak je důležitý.

 

A jak získat lidi na svou stranu?

Pravidlo první - Jediná možnost, jak ve sporu zvítězit, je vyhnout se mu.

Pravidlo druhé - Dávejte najevo úctu k názorům člověka, s kterým besedujete. Nikdy

mu neříkejte, že nemá pravdu.

Pravidlo třetí - Nemáte-li pravdu, bez ostychu to přiznejte.

Pravidlo čtvrté - Od začátku buďte přátelsky naladěni.

Pravidlo páté - Přinuťte partnera, aby vám okamžitě odpověděl „Ano".

Pravidlo šesté- Déle hovoří vás partner.

Pravidlo sedmé - Ať si jedinec, s nímž mluvíte myslí, že daná myšlenka je jeho.

Pravidlo osmé - Upřímně se snažte na věci hledět očima toho druhého.

Pravidlo deváté - K myšlenkám a přáním jiných lidí přistu­pujte s porozuměním.

Pravidlo desáté - Vyzývejte je k mnohem lepší motivaci.

Pravidlo jedenácté - Dramatizujte vlastní myšlenky. Předklá­dejte je působivě.

Pravidlo dvanácté - Tněte do živého, „hoďte rukavici".

Jak účinně působit na lidi?

Nabízím ještě devět pravidel, jejichž dodržení umožní pů­sobit na lidi, aniž byste je uráželi a neprobouzeli v nich pocit křivdy. Rovněž pocházejí z již uvedené publikace.

Pravidlo první - Začněte pochvalou a upřímným uznáním kvalit jedince, s ním hovoříte.

Pravidlo druhé-Na chyby druhých neukazujte přímo, nýbrž nepřímo.

Pravidlo třetí - Nejdříve si popovídejte o vašich vlastních chybách a pak teprve kritizujte toho dru­hého.

Pravidlo čtvrté - Pokládejte otázky, místo abyste něco přikazovali.

Pravidlo páté- Dejte partnerovi možnost záchov,il si tvář.

Pravidlo šesté - I za sebemenší úspěch lidi pochvalte. Co se týče chvály druhých,

buďte štědří a upřímní.

Pravidlo sedmé - Vytvářejte lidem dobré jméno, jež se budou snažit si nezkazit.

Pravidlo osmé - Využívejte odměny, povzbuzování. Vytvářejte dojem, že chybu,

kterou byste rádi viděli napravenou, lz,e odstranit zcela snadno. Tvařte se,

ze to, k čemu lidi pobízíte, je pro ně lehké.

Pravidlo deváté - Usilujte o to, aby lidé rádi plnili to, co jim nabízíte

Pravidla pro šťastnější manželský život

V uvedené knize Carnegie uvádí i pravidla, jejichž dodržení vám umožní šťastnější manželský život.

Pravidlo první - Není vhodné dotírat.

Pravidlo druhé - Nesnažte se manžela (manželku) předělat.

Pravidlo třetí - Nekritizujte.

Pravidlo čtvrté - Vzájemně si projevujte upřímnou vděčnost.

Pravidlo páté - Projevujte si drobné znaky pozornosti.

Pravidlo šesté - Budte všímaví.

Pravidlo sedmé - Přečtěte si dobrou knihu o sexuální stránce manželského života.

Pravidla pro zajištění klidu

Velkou pozornost zasluhují Američanovy rady týkající se zajištění klidu. Jistě mi dáte za pravdu, že narušený klid nebo soustavná nervozita rozhodně nejsou tím nejlepším po­zadím pro naši každodenní činnost. Navíc neustále nervózníjedinec rozhodně není tím nejlepším „dárečkem". Je vlastně jakousi výbušninou, která má negativní dopad na okolí. Hlavní fakta, jak je vidí Carnegie:

Pravidlo první- Pokud chcete žít v klidu, žijte dnešním dnem. Neznepokojujte se

budoucností.

Pravidlo druhé - Pokud se k vám žene pohroma a zahání vás do kouta, použijte následující formule:

a) Zeptejte se sami sebe: Co nejhoršího se může stát, jestliže se mi problém nepodaří vyřešit?

V duchu se připravte na nejhorší. To pro všechny případy.

b) Pokuste se v klidu promyslet opatření vedoucí k zlepšení situace, s níž jste se v duchu smířili jako s nevyhnutelnou.

Pravidlo třetí - Myslete na škody, které neklid způsobuje vašemu zdraví. Činorodí lidé, kteří nedoká­žou bojovat s neklidem, umírají mladí.

Z výše uvedeného udělejme závěry:

Pravidlo první - Shromážděte fakta. Mějte na paměti: polo­vinu nervozity způsobují lidé, kteří

se sna­ží přijmout rozhodnutí ještě dříve, než zís­kají potřebn informace, jež by

ono řešení podmínily.

Pravidlo druhé - Po důkladné analýze se rozhodnete.

Pravidlo třetí - Jakmile se rozhodnete, přistupte k realizaci. Věnujte se uvádění myšlenky

do života a za hlavu zahoďte jakékoliv pochybnosti týkající se výsledku.

Pravidlo čtvrté - V případě, že se vy nebo některý z vašich kolegů znepokojuje kvůli

nějakému problému, si zapište následující otázky a odpovězte si na ně:

 

1. V čem problém spočívá?

2. Čím je vyvolán?

3. jaká jsou možná řešení?

4. Jaké řešení je nejlepší?

 

Jak se přestat zneklidňovat?

Uvedu ještě Carnegieho pravidla, jež se vztahují k pře-konání zvyku zneklidňovat se, ještě než člověka zcela ovládne.

Pravidlo první - Abyste se zbavili soustavného strachu, neklidu, mějte pořád něco na práci.

Přemíra aktivity je nejlepším lékem k vyhnání malomyslnosti.

• Pravidlo druhé

  Nenechejte se vyvézt z míry hloupostmi. Nedovolte jim - jsou to je

   

obyčejní mravenci - aby rušily vaše štěstí.

Pravidlo třetí - K vyhnání neklidu z vašeho života využijte zákon velkých čísel. Ptejte se

sami sebe: Jaká je pravděpodobnost, že se tato událost opravdu stane?

Pravidlo čtvrté - Počítejte s nevyhnutelným. Jestliže víte, že nejste schopni něco změnit nebo

napravit, řekněte si: Je to tak, nebylo vyhnutí.

Pravidlo páté- Stanovte si hranice vašeho neklidu. Rozhodněte se, které okolnosti

zasluhují, abyste se jimi znepokojovali a pak se jimi nevzrušujte.

Pravidlo šesté - Neplačte „nad rozlitým mlékem".

Zájemcům ještě sdělím, že zmíněný zákon velkých čísel je projevem jednoho z nejdůležitějších objektivních zákonů ekonomiky a sociologie, které provázejí masové sociálně-eko-nomické procesy, kdy v kvalitativně sourodých souhrnech, skládajících se z náhodných jednotlivých jevů, se zákonitosti projevují výlučně dostatečně velkým počtem jednotek. Ony zákonitosti mohou být vyjádřeny kvantitativně pouze v po­době středních čísel, která zákonitosti odrážejí tím přesněji, čím větší počet jednotek jevu zahrnují. Odklony jednotlivých jednotek na tu či onu stranu od charakteristiky všeobecně zákonitosti celého jevu, vyvolané náhodnými příčinami, se při dostatečně velkém počtu jednotek vzájemně téměř pohlcují, takže výsledkem je aktivita všeobecných faktorů, tj. projevuje se nevyhnutelnost a zákonitost masového jevu.

 

Nyní se budeme zabývat pravidly, s jejichž pomocí získá­me duševní klid a štěstí. Jak se u nás říká: „Nemusíš se naro­dit hezká, hlavně když budeš šťastná."

 

Jak získat duševní klid a štěstí?

Pravidlo první - Svou mysl zaplňte myšlenkami o klidu, odvaze, zdraví a naději.

Vždyť náš život je tím, co si o něm myslíme.

Pravidlo druhé - Nikdy se nesnažte vypořádat se se svými nepřáteli, jelikož tak ublížíte víc sobě

než jim. Nikdy nemyslete na lidi, které nemáte rádi.

Pravidlo třetí- Místo abyste trpěli kvůli neúspěchu, buďte na něj připraveni.

Pravidlo čtvrté - Jediný způsob, jak získat štěstí je nečekat vděčnost a dobré skutky činit pro

vlastní potěšení, které tak pocítíte.

Pravidlo páté - V patrnosti veďte vaše úspěchy, nikoliv prohry!

Pravidlo šesté - Nenapodobujte jiné. Najděte sami sebe a zůstaňte sami sebou, vždyť

závist je hloupost a napodobování sebevražda.

Pravidlo sedmé - Když vám osud nabízí citron, udělejte z něho limonádu.

Pravidlo osmé - Zapomeňte na vlastní nepříjemnosti a snažte se trochu štěstí dát jiným

lidem. Budete-li jim užiteční, pomůžete přede­vším sami sobě.

Tak co, pokusíme se ona pravidla využívat v našem běž­ném životě při hledání duševního klidu a štěstí? Nejdříve však zmíníme tři, která nám pomohou se ochránit před nekli­dem vyvolaným kritikou.

Jak se chránit před nesprávnou kritikou?

Pravidlo první - Nespravedlivá kritika je zhusta zamasko­vanou poklonou. Nezřídka znamená, že vyvoláváte závist a žárlivost.

Pravidlo druhé - Udělejte vše, co je ve vašich silách a následně roztáhněte starý

deštník. Ať po něm stéká déšť kritiky a nepadá vám za krk.

Pravidlo třetí - Vypracujte si seznam hloupých činů, kterých jste se dopustili a kritizujte sami sebe. Jelikož k dokonalosti máme daleko, jedne­jme následovně, prosme druhé o prospěš­nou, konstruktivní a nezaujatou kritiku.

Knihu „Jak se přestat zneklidňovat a jak začít žít" D. Car-negie končí šesti pravidly. Jejich dodržení vám dovolí odvrátit únavu a neklid a udržet si dobrou náladu.

Jak si udržet dobrou náladu?

Pravidlo první - Odpočiňte si, aniž byste čekali, až se dostaví únava.

Pravidlo druhé - Naučte se v práci uvolňovat.

Pravidlo třetí - Jste-li ženou v domácnosti, chraňte si zdraví a vzhled, uvolňujte se

doma.

Pravidlo čtvrté - Osvojte si následující pracovní návyky:

a) pracovní stůl zbavte všech papírů kromě těch, které mají

nějaký vztah k vaší sou­časné práci

b) práci dělejte po pořádku podle její důleži­tosti

c) naučte se práci organizovat, dávat za ni odpovědnost a

kontrolovat její plnění

Pravidlopáté - Abyste předešli neklidu a únavě, snažte se pracovat s nadšením.

Pravidlošesté - Mějte na paměti, že dosud nikdo neumřelna nedostatek spánku. Neklid

kvůli nespavosti je horší než nespavost samotná.

Abychom se zbavili nervozity vyvolané nespavostí, nabízí nám americký autor ještě několik doplňujících pravidel:

Jak se vyrovnat s nespavostí?

1. Nemůžete-li spát, vstaňte a pracujte nebo si čtěte tak dlouho, dokud na vás spaní nepřijde.

2. Uvolněte celé tělo.

3. Cvičte. Unavte se fyzicky tak, abyste neměli sílu bdít.

Ted´ˇ si položte otázku: Proč nás to také nenapadlo? A pokud nás to napadlo, proč jsme neděali to, co je. nejprospěšnější?

Osm energetických stupňů

Do knihy Carnegieho jsme se zahloubali natolik, že jsme úplně zapomněli na našeho člověka-kosmonauta a jeho kosmický koráb. Vraťme se tedy k němu.

Hovoříme-li o člověku kosmonautovi, tj. o kosmickém člověku, můžeme všechny „kosmonauty" rozdělit do osmi energetických stupňů.

K první skupině se řadí nemocní a ne zcela zdraví lidé. Jejich biopole je do značné míry oslabeno a narušeno, zatímco biopole zdravého jedince je energeticky pevné, plné a má jasnou formu elipsy nebo slepičino vejce.

2. Do druhé skupiny patří většina lidí, která netrpí zjevnými chorobami, avšak není schopna existenci svého biopole a ta­ké biopole jiných lidí, zvířat a objektů neživé přírody cítit.

3. Osoby ze třetí kategorie energetické úrovně mohou vní­mat své biopole, biopole ostatních lidí, zvířat a také různých okolních předmětů. Takové jedince zpravidla označujeme jako senzibily. Jde o nadmíru citlivé osoby.

4. Na čtvrté úrovni jsou lidé, kteří jsou schopni svou bio-energii koncentrovat a cílevědomě ji směřovat k jakému koliv objektu. Do zmíněné skupiny patří léčitelé, kouzel­níci, šamani, čarodějnice, zaříkávači.

1. Lidé z pátého stupně dokážou řídit rozmnožování buněk svého organismu (s výjimkou pohlavních). Uvedené úrovně mohou dosáhnout výlučně v procesu uvědomělé cílevědomé práce, zaměřené na zesílení vlastní energetiky.

2. Na šestém energetickém stupni stojí osoby schopné kontrolovat rozmnožování a strukturu pohlavních buněk (vaječných a spermatozoidů). Ti řídí dědičnost. Sem se řadí většina léčitelů nejvyšších kategorií.

3. Jedinci, kteří dosáhli sedmého stupně energetické úrovně, jsou schopni kontrolovat psychiku jiných lidí, stojících na podstatně nižší energetické úrovni. Do zmíněné kategorie
   se řadí malá skupinka bioenergetiků a léčitelů nejvyšší třídy.

4. Na osmém stupni se nacházejí lidé vládnoucí úžasnou tvůrčí a ničivou silou, kterou na základě svého přání umějí kontrolovat a využívat při plnění stanovených cílů. Poslání a smysl dané úrovně každý člověk chápe po svém. Záleží na tom, do jaké míry se k tomuto stupni energetického rozvoje přibližuje. Lidé osmé úrovně se dokážou přemisťovat v čase (mimochodem, jasnovidnost je vlastní také osobám z podstatně nižších energetických stupňů) i v prostoru (levitace). V doslovném slova smyslu jsou schopni ovlivňovat počasí a ekologickou úroveň různých oblastí. V jejich moci je zvyšovat úrodnost zemědělských
   plodin, rozmnožování skotu apod.

Přechod člověka z jedné úrovně do druhé probíhá ve sko­cích a to v procesu cílevědomého zvyšování jeho energetické úrovně.

Každému psychicky zdravému člověku mohu garantovat dosažení čtvrtého energetického stupně, ovšem za předpokla­du, že bude vědomě využívat některou z mých publikací, tj. plnit doporučená cvičení a dodržovat určitá pravidla.

Není vyloučeno, že člověk, který se touto činností bude zabývat systematicky, dosáhne mnohem vyššího stupně. Je to reálné, když má člověk talent. Stačí chtít.

 

Biopole a kosmická energie

Kosmickou lodí každého člověka, ale také každé živé by­tosti a objektu tzv. neživé přírody je biopole. Kosmická plavi­dla, na nichž se člověk vydává za hranice zemské atmosféry, nejsou ve srovnání s těmi, v nichž se nachází každý z nás, zdaleka nejlepším příkladem výdobytků lidstva. Konstrukce těchto lodí mají různí lidé úplně stejné. Pravdou ovšem je, že kosmický koráb toho či onoho jedince může být v pořádku (tj. zdravý) nebo porouchaný (tj. nemocný). Kromě toho kos­monaut (fyzické tělo člověka), jenž v něm je, může být rozvi­nutý nebo rozvinutější, moudrý nebo moudřejší, pracovitý či ještě pracovitější ald. V závislosti na stavu našeho korábu, zdraví a na našich dalších kvalitách, můžeme v naší lodi rozvíjet různé stupně energetické úrovně a řešit nejen úkoly, o nichž jsme již mluvili, když jsme popisovali jednotlivé stup­ně, ale také jiné. Řekl bych „nadúkoly".

Nejdříve se však zmíníme o konstrukci našeho kosmické­ho korábu a o jeho technických ukazatelích a parametrech.

Lidský organismus svou funkci může plnit výlučně za předpokladu, že využívá energii okolního světa. Nikdo určitě nepochybuje o faktu, že uvedenými prameny jsou voda, vzduch a potrava. Zjednodušeně řečeno, potrava a vo­da, jakmile se dostanou do organismu člověka či zvířete, jsou využity k tvorbě tkání. Vzduch obsahující kyslík a další prvky slouží ke „spalování" potravy (okysličení), chemické­mu zpracování a udržení energetické bilance organismu na úrovni, potřebné pro jeho aktivitu. Upozorňuji, že se jedná o velice zjednodušené schéma zásobování organismu energií

zvenčí.

Myslíte si, že Slunce je užitečnější než potrava? Tento do-taz je samozřejmě dost naivní. Vždyť nebýt Slunce, neexisto­valy by ani rostliny, jež jsou zdrojem potravy zvířat a člově­ka, a jež své tělo budují z neorganických látek pohlcováním sluneční energie. Ne náhodou se Země otáčí kolem Slunce. Ve chvíli, kdy se sluneční energie vyčerpá, zahyne vše živé na Zemi. Slunce není pouze světlem a teplem pro rostliny

 

a živočichy. Fyzické tělo člověka coby pozemské bytosti také přebývá na Zemi.

Doplňme další fakta. Člověk by nepřežil bez vody, vzdu­chu ani potravy. Existuje však ještě něco daleko důležitějšího, bez čeho by nemohl žít ani sekundu. Jde o „mnohastupňo-vou" kosmickou energii, jíž využíváme za pomoci přístrojů naší kosmické lodi, jež nás spojuje s různými druhy vesmírné energie. Porucha energetické výměny vede k řadě nemocí, brání člověku v normálním životě a v plnění jeho úkolů, kte­ré má na dobu pobytu jeho duše v konkrétním fyzickém těle na Zemi.

První tři čakry a jejich funkce

Jaká je tedy konstrukce kosmického korábu, jaké jsou dru­hy paliva? Kosmická lod, v níž se fyzické tělo člověka nachá­zí, je mnohastupňová. Skládá se ze sedmi energetických stup­ňů (nepleťte si je se stupni energetické úrovně), přičemž kaž­dý z nich využívá zvláštní druh paliva, vytváří odpovídající energetická těla člověka a rovněž soustavy energetických kanálů a dalších prvků.

To, co chápeme pod stupni našeho kosmického korábu, je dávno známo pod pojmem čakry. Háček však není v názvu, nýbrž v tom, jakou roli ony stupně-čakry v životě člověka hra­jí, k černu vede jejich porucha a na jakém stupni můžeme žít plnohodnotnějším životem, poznáme-li náš koráb a využije-me-li ho vědomě v souladu s naším předurčením, tedy s vůlí Boží, Nejvyššího rozumu a v duchu našich přání.

Je očividné, že lidstvo se stále častěji dostává do slepé uličky. Vědecko-technický pokrok a růst materiálního blaho­bytu jednotlivých skupin obyvatelstva na Zemi je v protikla­du s harmonií přírody a Vesmíru. Vinou člověka-narušitele této rovnováhy dochází k různým katastrofám, jež hubí nejen bezprostřední viníky, ale také vinníky nepřímé, coby trest za jejich lhostejné přihlížení.

Střediska všech stupňů kosmického korábu jsou rozlože­na podél osy procházející páteří a, s výjimkou dvou krajních stupňů (čaker), první a sedmé, se promítají v přední a zadní části fyzického těla člověka. Každý stupeň má určené místo a jemu vlastní charakteristiku: frekvenci vibrací, zvukovou (notu zvuku) charakteristiku práce motoru stupně a také pa­livo, jež je specifické pro motor každého konkrétního stupně. Charakterizují jej fyzikálně-chemické ukazatele jeho prame­ne a v neposlední řadě rovněž barva. Jednotlivé stupně za­jišťují plnění odpovídajících funkcí organismu, kontrolují činnost určitých orgánů a soustav a odpovídají za konkrétní projevy psychiky. Jakákoliv porucha motorů stupňů kosmic­ké lodi vyvolává poruchy v různých částech lidského orga­nismu.

Motor prvního stupně (první čakra) se nachází mezi kostrčí a kostí stydkou. Frekvence vibrací - 4, nota - DO, bar­va - červená. Kontroluje čich, vylučovací a pohlavní soustavu, svaly a práci podpůrně-pohybového aparátu člověka. První stupeň odpovídá za kladné a záporné projevy psychiky, zajiš­ťuje psychologickou stálost a víru člověka v sebe sama. Porucha činnosti uvedeného stupně vede ke strachu a ke sklí-čenosti. Energetické palivo v prvním stupni pochází ze země a využívá se k formování zmíněného stupně, jenž se skládá ze dvou těl - fyzického a éterického.

Éterické tělo - energetické tělo, jež představuje přesnou kopii fyzického, přičemž je jeho siluetou a nachází se za jeho hranicemi (ne více než ve vzdálenosti 5 cm). Uvedené tělo se skládá z podstatně jemnější látky a má tutéž strukturu jako fy­zické. Včetně orgánů a jednotlivých částí. Éter je jemnou, vším pronikající substancí, která vyplňuje prostor mezi pevnou látkou a energetickými těly, jež jsou daleko jemnější než těla éterická. Ve vztahu k člověku je zmíněné tělo jakýmsi pojít­kem mezi fyzickým a astrálním tělem. Někdy se éterickému tělo také říká éterický dvojník člověka. Barva uvedeného těla přechází ze světle-modré do šedé. Citlivý jedinec ho má s namodralým odstínem, atletické a fyzicky pevné osoby ho z větší části mají našedlé.

Jestliže motor prvního stupně (první čakry) pracuje normálně, zemská energie do něho vstupuje kónickým trychtý řem čtyřmi vířivými proudy. Trychtýř se pohybuje ve směru hodinových ručiček, pokud na něj hledíme zdola. Osa pohy­bu je vertikální, tj. podél osy páteře. Popsaným trychtýřem energie země červené barvy proudí do motoru prvního stup­ně kosmické lodi.

Motor druhého stupně (druhé čakry) se rozkládá ve spod­ní části břicha. Frekvence jeho vibrací - 6, nota - RE, barva oranžová. Tento motor „obsluhuje" urogenitální soustavu, tenké a tlusté střevo. Odpovídá za psychiku člověka a zajišťu­je reprodukci. Poruchy zmíněného motoru provázejí sexuální neurózu a vnitřní rozladěnost.

Energetické palivo druhého stupně přichází zvody a for­muje druhý stupeň našeho kosmického korábu. Ten je astrál­ním tělem člověka, které má ještě jemnější energetickou struk­turu než éterické tělo. Co do tvaru kopíruje fyzické tělo. Je jeho energetickou matricí. Společně s éterickým podporuje rozmanitost funkcí lidského organismu. Proniká fyzickým a éterickým tělem. Obklopuje je v podobě aury, rozložené za hranicemi fyzického těla, ve vzdálenosti několika desítek centimetrů.

Astrální tělo je schopno projevovat svou autonomní samostatnost, oddělovat se od fyzického těla a cestovat nezá­visle na něm. To je příčinou vzniku přízraků či fantomů. Tedy bioenergetických modelů lidí, zvířat a dalších objektů a jevů, které člověk se zvýšenou citlivostí vnímá nezávisle na čase a vzdálenosti. Člověk coby fyzická bytost patří zemi. Jeho astrální tělo současně patří jemu i vesmíru, v němž kromě země existují rovněž další těla. Když člověk bdí, jeho fyzické a éterické tělo vsakuje tělo astrální. Podrobuje si ho, neboť v té době jedinec okolní svět vnímá prostřednictvím svých smyslových orgánů. Jakmile se pohrouží do snu, zůstává s jeho fyzickým tělem rovněž éterické, které je stavitelem fyzického. Éterické tělo je schopno svou funkci plně zastávat jen v případě, že ho povzbuzuje tělo astrální, v němž jsou uloženy praobrazy, jimiž éterické fyzickému diktuje vzhled.

V čase bdělosti jedinec své pocity směřuje k sobě a k okol­nímu světu, což je překážkou pro obrazy, které povzbuzují éterické tělo, aby chránilo fyzické. Jsou odrazem pravzorů ast­rálního těla. To tedy znamená, že pokud bdíme, éterické tělo se plně nerealizuje, což se kromě jiného projevuje únavou. Ve spánku činnosti astrálního těla nebrání žádné vnější podněty, jelikož ve snu jsou vědomé pocity člověka ztlumeny: strádání a uspokojení, hoře a radost, schopnost projevovat vědomou vůli apod. V bdělém stavu astrální tělo svou práci vykonává pouze částečně, je uvnitř fyzického těla. Ve spánku fyzické i éterické tělo opouští a pracuje mimo ně. Podobně jako se fyzickému tělu strava dodává z fyzického světa, astrální tělo své obrazy čerpá z okolí, pokud mu ovšem člo- věk nepřekáží, tedy když spí. Pro astrální tělo je příznačné modro-šedé záření.

Pokud motor druhého stupně funguje normálně, energie vody prostupuje dvěma kónickými trychtýři šesti vířivými proudy do každého z nich. Tato energie má oranžovou barvu a trychtýře (jeden zepředu, druhý zezadu) se otáčejí ve směru hodinových ručiček. Vířivé proudy se jakoby šroubují proti sobě. Osy trychtýřů jsou v jedné linii, nakloněny k vertikální ose páteře a procházejí dvěma body: středem páteře (střed kosti křížové) a středem kosti stydké. Těmito trychtýři tedy energie proniká do druhého stupně kosmického plavidla. současně „přikrmuje" astrální tělo a vytváří novou vrstvu biopole člověka, jehož energie prostupuje jak fyzické, tak éterické tělo.

Motor třetího stupně (třetí čakra) kosmické lodi člověka se nachází na úrovni pleteně sluneční (2-3 cm nad pupkem), Frekvence vibrací - 10, nota - MI, barva žlutá. Kontroluje ža­ludek, játra a žlučník. Odpovídá za sociální projevy psychiky, zajišťuje funkce vegetativní nervové soustavy. Při poruchách činnosti motoru vznikají místní potíže v oblasti pleteně sluneční a pocit nebezpečí.

Energetické palivo do motoru třetího stupně přichází ze Slunce a ohně. Využívá se k formování třetího stupně kos­mického korábu - jeho mentálního těla.

Mentální tělo, tělo mysli, vychází za hranice astrálního, skládá se z daleko jemnějších substancí než tělo astrální, spo jených s mentálními (psychickými, rozumovými) procesy. Vychází za hranice astrálního těla. Mentální tělo má vejčitý tvar a vytváří jiskřící svítící auru, v níž lze myšlenkové formy vidět v podobě shluků nejrůznějšího jasu a konfigurace. Myšlenkové formy odrážejí rovněž emoce, vykreslené rozma­nitými barvami.

Interpretace barev lidské aury

V knize J. A. Trepakova „Biopole - léčitel", jsou barevné palety mentálního těla člověka vysvětleny následovně:

• červená s odstíny plamene - citovost a životní napětí

• červená v podobě jasně rudých vzplanutí - hrubá, smyslnáláska

-malinová tmavších odstínů - láska spojená s vyššími city

- ultračervená - vysoký intelekt, využívaný s cílem dosažení egoistických a nedůstojných cílů, příznak černé magie

• hnědá s načervenalým odstínem - lakota, chamtivost

• oranžová s jasnými tóny - hrdost, ctižádost

- žlutá tmavších odstínů — intelekt využívající výdobytkynejnižší úrovně

• žlutá světlých tónů - intelekt vyšší úrovně

- zlato-žlutá - vysoké rozumové schopnosti, úžasné vlohyširokého rozsahu

-jasně zelená- trpělivost s názory a vírou jiných, schopnost rychle se přizpůsobovat

měnícím se podmínkám, takt, slušnost, vrozená moudrost

• zelená s našedlým odstínem - žárlivost

• zelená s červenými pruhy - hněv

• černozelená - lež

• modrá (jasná a světlá) - duchovno; u lidí s nejvyšším stupněm duchovna se na

modrém pozadí jasně zrcadlí svítící hvězdy, jiskřící jako za jasné zimní noci

• modrá s tmavými odstíny - náboženská víra, emoce a city

• modrá s jasnými tóny - altruismus provázený vírou

• jasná lila - rozvoj náboženského myšlení

• sytá fialová - altruismus na pozadí vysokých duchovních

vlastností

• světlcšedá - egoismus

• černá mrtvolného odstínu - strach, děs

• černá - nenávist, zloba, pomstychtivost

To jsou barvy, jež na auře mentálního těla člověka vidíme nejčastěji. Aura, to je část biopole člověka, vycházející za hra­nice jeho fyzického těla. Co se barev týče, je třeba doplnit, že na lidské zdraví mohou mít blahodárný vliv.

Léčebné využití barev

Před několika lety vyšla kniha I. V. Andrijanové a G. 1. Demidova „Terapie prostřednictvím barev aneb Léčba více než 180 chorob barvami". Mimo jiné se v ní uvádí:

Červená barva je prvkem ohně. Má povzbuzující vliv na nervovou soustavu, stimuluje pocity, aktivuje činnost krevní soustavy, pomáhá při léčbě infekčních chorob, násled­ků radioaktivního záření a ultrafialových popálenin. Povzbuzuje cerebrospinální tekutinu, stimuluje nervy citlivé (senzitivní) a sympatickou soustavu nervovou, zvyšuje ener­gii fyzického těla člověka a také energii dodává játrům. Rovněž podporuje činnost svalů a levé mozkové polokoule (hemisféry).

Červená barva také léčí anémii a další poruchy krve, potí­že v oblasti kostrče, zácpy, poruchy endokrinní soustavy, apatii, melancholii, tuberkulózu atd.

Červená anilinová kyselina svou barvou vyrovnává emo­ce, normalizuje krevní tlak, zvyšuje energii reprodukční sou­stavy, stimuluje činnost ledvin a nadledvinek.

Jasně červená (purpurová) barva rovněž podporuje funk­ci ledvin a nadledvinek, zvyšuje emoční úroveň člověka, akti­vuje činnost pohlavních orgánů, zvyšuje krevní tlak.

Oranžová přispívá k ozdravení plic a prúdušek, podpo­ruje činnost štítné žlázy a žaludku, odstraňuje svalové křeče a křečovité svírání cév, podporuje růst kostí. Tato barva také stimuluje sekreci mléčných žláz po narození dítěte, zrychluje pulz, nemá však vliv na krevní tlak. Blahodárně působí na sle-zinu a slinivku břišní, spojuje fyzickou energii s mentálními procesy, zpevňuje éterické tělo, oživuje emoce, vyvolává pocit dobré nálady.

Uvedená barva se využívá při léčbě astmatu, revmatismu, omrzlin, epilepsie, žlučníkových kamenů, zhoubných i ne-zhoubných nádorů, chorob ledvin a plic, při přerušení menstruačního cyklu atd.

Žlutá barva podporuje činnost lymfatických cév, motoric­kých a citlivých nervů, trávení, umocňuje tvorbu hormonu. Stimuluje činnost nervů a současně je jejich stavitelkou. Povzbuzuje mozkovou aktivitu. Čistí játra, střeva, kůži, zvyšuje činnost žaludečního a střevního traktu apod. Podílí se na odstraňování zácpy. Současně přináší radost, pomáhá odstraňovat melancholii. Jde o barvu vysokého intelektu.

Zelená barva je barvou dusíku, jenž je hlavní složkou atmosféry. Organismus jej využívá ke stavbě svalů, kostí a dalších buněk tkání. Je neutrální barvou. Ochlazuje, změk­čuje, uklidňuje jak fyzicky, tak mentálně. Má kladný účinek na nervovou sympatickou soustavu, snižuje krevní tlak, roz­šiřuje kapiláry a zahřívá. Uklidňuje a podporuje činnost hy-pofýzy. Na nervovou soustavu působí coby brzda, pomáhá při únavě a nespavosti. Zelená je barvou vitaminu Bl. Omlazuje tělo, vyznačuje se antiseptickými a baktericidními vlastnostmi. Změkčuje a vyrovnává éterické tělo člověka. Na jedné straně je zelená barvou energie, mládí, růstu, ne­zkušenosti, naděje a nového života a na straně druhé závisti, žárlivosti, podezřívávosti.

Tuto barvu lze využít k léčbě astmatu, žaludečních a střev­ních kolik, poruch srdce a jater, zvýšeného krevního tlaku, bo­lestí zad, malárie, laryngitidy, nervových potíží, nespavosti, šokových stavů, venerických chorob apod. Rovněž pomáhá zbavit se stydlivosti.

Modrá barva zvyšuje metabolismus, podporuje vitalitu, při tachykardii uklidňuje srdce, má antiseptické a baktericid ní vlastnosti atd. Je to studená barva. Zužuje arterie, žíly a ka­piláry, zvyšuje krevní tlak, má antikancerogenní vlastnosti, Tato barva je prospěšná při depresích, harmonizuje vztahy jedince s okolním světem.

Další čakry a jejich funkce

Vraťme se však k čtvrtému stupni (čtvrté čakře) kosmické lodi, který se rozkládá na úrovni prsních bradavek. Frekvence 12, nota - FA, barva zelená. Kontroluje činnost srdce a krev­ního oběhu, odpovídá za projevy vyšších morálních pocitů. Při poruchách tohoto motoru se objevuje depresivní reakce a patologické projevy kardiovaskulární soustavy.

Energetické palivo do zmíněného motoru proniká dvěma vířivými trychtýři (zepředu a zezadu) ze spodní vrstvy atmo-sféry - troposféry.

Zatímco do motorů prvních tří stupňů, a tudíž i do prvních tří energetických těl (éterického, astrálního a mentálního) a rovněž do fyzického těla energie přichází z fyzického světa (země,voda, oheň), do motorů a energetických těl pátého, šestého a sedmého stupně kosmické lodi člověka proniká energie duchovního světa.

Čtvrté energetické tělo, jemuž se rovněž říká karmické, je jakýmsi přístrojem, sloužícím ke zpracování, jímž energie z jednoho světa přecházejí do druhého (z fyzického do duchovního a opačně). Z toho plyne, že duchovní energie musí projít čtvrtým stupněm (skrze tzv. srdeční čakru nebo čakru duše),přeměnit se ve fyzické energie, které, spojeny s prvnímitřemi energetickými těly, zase musejí projít duší (srdcem),

aby se staly duchovními.

V karmickém těle jsou nezávisle na vnějších podmínkách obsaženy příčiny všech lidských skutků. Zahrnuje vzpomínky na veškerépředchozí činy jedince a také to, čemu v současnosti říkáme dědičná paměť. Tedy vzpomínka na minulé životy.

Motor pátého stupně (pátá čakra) se nachází na úrovni hrdelní jamky (sedmý obratel krční). Frekvence – 16, nota - SOL, barva modrá. Kontroluje hrtan a průdušky, plíce, hltan, jícen, štítnou žlázu a žlázky příštítné. Odpovídá za in­tuici a rovněž za tvůrčí a sociální projevy. Zajišťuje estetické vnímání jedince. Poruchy zmíněného motoru vedou k lokál­ním potížím v oblasti přední části krku a ke zvýšené citové nestálosti. Motor pátého stupně se sytí energií stratosféry, jež se k němu dostává dvěma kónickými vířivými trychtýři (zepředu a zezadu), které se otáčejí ve směru hodinových ručiček.

Motor pátého stupně je jakýmsi srdcem pátého energetic­kého stupně kosmické lodi člověka - jeho intuitivně bioener-getického těla, jež zahrnuje nadvědomí a soustřeďuje v sobě vyšší podvědomé procesy. Uvedené tělo stojí výše než inte­lekt. Jedinci přináší inspiraci. A co může být krásnějšího než inspirace, tvůrčí vzlet, příliv tvořivých sil?! Bez nadšení, bez inspirace se život stává šedivým a fádním.

Motor šestého stupně (šestá čakra) našeho kosmického plavidla se rozkládá na úrovni třetího oka (asi l cm nad koře­nem nosu). Frekvence - 96, nota - LA, barva - tmavomodrá. Kontroluje činnost spodních částí mozku, levé oko, uši, nos. Odpovídá za projevy intelektu v psychice, zajišťuje myšlení a volní projevy. Je centrem jasnovidnosti a myslitelské čin­nosti člověka. Při poruše tohoto motoru se objevují funkční potíže centrální nervové soustavy a různé psychické choroby.

Do motoru šestého stupně se energie dostává z mezosféry. Jeho střed se nachází v oblasti epifýzy - pineálního tělíska. Přichází dvěma kónickými vibrujícími trychtýři zepředu a ze­zadu. Otáčejí se ve směru hodinových ručiček, přičemž osa prochází třetím okem a dvěma dalšími body - první je v mís­tě průmětu třetího oka a čela (podél vertikální linie osy, l cm nad kořenem nosu), druhý se nachází uprostřed „základny" lebky.

Šestá čakra je vlastně motorem šestého stupně, jeho ne­beského těla. Dlužno dodat, že energie každého následujícího stupně naší kosmické lodi proniká energiemi všech předcho­zích stupňů. Je tudíž přirozené, že energie nebeského tělaproudí předchozími pěti energetickými a má tedy vliv na nor­malizaci všech výměnných procesů v lidském organismu.

Již jsme zmiňovali, že rozvoj jasnovidnosti člověka je spo-jen s třetím okem. Síla lidské mysli je schopna řešit řadu pro-blémů. Lze jí vidět to, co si přejeme, uslyšet nebo pocítit to, co je ukryto v čase i na velkou vzdálenost. U některých jedinců

se tento pocit objevuje zcela nečekaně a nepodléhá kontrole mozku. Jsou však lidé, kteří jasnovidnost dokážou vyvolávat vědomě a také ji kontrolovat. Skrze biopole je člověk spojen se vším, co se událo, děje nebo co se ve Vesmíru stane. Informace jemného těla - biopole - prostřednictvím energetického pole Vesmíru neustále proudí i do lidského mozku. Abychom ký-ženouinformaci obdrželi, je nutné vůlí příslušným orgánům přikázat, aby ji získaly. V takovém případě jde biopolem člo-

věka do té části mozku, jako informace přicházející z odpoví­dajících smyslových orgánů. Budeme-li trénovat zvyšování citlivosti různých smyslových orgánů, naučí se náš mozek vidět očima, slyšet ušima, vnímat rukama, cítit nosem... Člověk tedy bude mít možnost vědomě navázat kontakt s neviditelnými světy, dostávat od nich informace, získávat novou sílu, rozvíjet se intelektuálně a fyzicky.

Střed motoru sedmého stupně (sedmé čakry) kosmického plavidla člověka se rozkládá na vrcholku hlavy - uprostřed klenby lebky. Zajišťuje nadvědomí, jelikož skrze něj Nejvyšší rozum, Bůh, prostřednictvím Ducha svatého působí na člově-ka. Jedinec s normálně fungujícím motorem sedmé čakry a správně pracujícím šestým stupněm se vyznačuje nejvyšší duchovní moudrostí. Frekvence vibrací motoru - 972, nota -SI, barva fialová. Zmíněný motor kontroluje vrchní část mozku a pravé oko. Odpovídá za projevy nejvyšších psychických funkcí a zajišťuje nejvyšší duchovní a intuitivní projevy. Poruchy v činnosti tohoto motoru vedou k primitivnímu chápání okolního světa a k tomu odpovídajícímu jednání.

Energie do motoru sedmého stupně přichází z Nejvyššího kosmického rozumu, od Boha. Ve fyzikálním chápání jde o energii atomu. Nepodléhá fyzikálním zákonům, je nezávislá. Všechny ostatní energie jsou ve vztahu k ní jejími „podřízenými". Zmíněná energie může působit na vše, co ve Vesmíru existuje. Vědomě ji mohou využívat jedinci, kteří navazují kontakty s Nejvyššími silami. Energie se do tohoto motoru dostává jedním vířivým trychtýřem, jenž se otáčí ko­lem vertikální osy, procházející středem páteře a to ve směru hodinových ručiček, budeme-li na osu hledět shora. Tedy kolem téže osy, kolem níž se otáčí trychtýř zásobující motor prvního stupně, jenomže v opačném směru.

Motor sedmého stupně zajišťuje činnost sedmého stupně kosmického korábu člověka, jenž se nazývá tělo ducha nebo keterní tělo (toto slovo pochází z kabalistického termínu ke-ter, jenž se do ruštiny překládá jako „věnec", „koruna", ozna­čuje Nejvyšší rozum, Ducha svatého, Boha). Je integrujícím prvkem rozvoje všech stupňů (energetických těl) kosmické lo­di člověka. Zmíněnému tělu se také říká tělo Absolutna. Jeho energie, která se prolíná energiemi sedmi předchozích těl (jed­noho fyzického a šesti energetických), sestává z energií všech ostatních těl a z jeho vlastní. Když naše vědomí pozvedáme k Absolutnu, poznáváme naši jednotu s Nejvyšším kosmic­kým rozumem, s Bohem. Nezbytnou podmínkou správného rozvoje zmíněného energetického těla je koordinace činnosti a rozvoj všech ostatních těl. V opačném případě toto tělo nemůže z Kosmu čerpat informace.

Existuje rovněž velké množství místních motorů, chcete-li „motůrků", jež zajišťují konkrétní sycení různých orgánů a soustav člověka. Tyto „osobní motůrky" se nacházejí v mís­tech, kde se silové energetické linie přetínají 14krát. V biopoli člověka jich je 21:

• Po jednom za očima;

• po jednom před každým uchem;

• jeden se nachází vedle štítné žlázy, jeden v oblasti jícnu;

• po jednom nad prsními bradavkami;

• jeden je spojen s žaludkem;

• dva se slezinou, jeden je umístěn v blízkosti jater;

- jeden u pleteně sluneční;
-- dva v oblasti genitálií;

— po jednom na dlaních;

• po jednom v podkolenních jamkách

- a po jednom na chodidlech.

Existuje rovněž hodně malých motorů (malých čaker), kde se silové linie přetínají sedmkrát i méně. Jejich umístění od­povídá akupunkturním bodům, jež čínská medicína využívá k léčbě nemocných.

Bioenergetická soustava člověka

Čínská i další východní medicíny vycházejí z předpokla­du, že energetická soustava člověka sestává nejen z energetic­kých center (čaker), ale také z velkého počtu poledníků (ka­nálů), jež na povrch těla vycházejí akupunkturními body. V nich i po trasách poledníků je výrazně snížen elektrický odpor kůže. Výzkumy ukázaly, že energetické poledníky ne­mají nic společného s rozložením nervových kmenů, cév a žil. Vyplynulo z nich, že v lidském organismu jsou tenoučké trubičky-vlnovody - „nádí", tvořící samostatnou soustavu, jež je totožná se soustavou poledníků, zesílených v místech akupunkturních bodů.

Lidským tělem proniká asi 700 milionů „nádí", které smě­řují ke třem hlavním kanálům, procházejícím podél páteře. Nejdůležitější z nich - centrální - je ve stejném miste jako mícha hřbetní. Říká se mu sušumna. Ta po celé délce jakoby proniká centry sedmi hlavních čaker (motorů) V oblasti šesté čakry (ádžni) se se šumnou spojují dvě další trubičky-vlnovody: zprava pingala a zleva ida. Oba vlnovody začínají v mozku v sedmé čakře (sahasráře) a končí v horní (múládháře).

Ony trubičky zajišťují dopravu kosmické energie, jež přichází odpovídajícími energetickými centry (čakrami) do hlavních kanálů - do sušumny, pingaly -a idy a z nich do jakéhokoliv místa v těle. Bioenergie, kterou člověk bere z vnějšího světa ze vzduchu, vody a potravy a také ze sluneč­ních paprsků, se ve stupních naší kosmické lodi shromažďuje (v energetických tělech) v pasivní, „spící" podobě.

Aby člověk odstranil překážky, jež brání přístupu ener­gie do jeho kosmického korábu, využívá nejrůznější způso by. Jejich cílem je zesílení pohybu bioenergie v lidském biopoli. Zvláště třemi hlavními energetickými kanály, pro­cházejícími páteří. Jimi energie prochází zdola nahoru ener­getickými centry a vrací se zpět dolů pingalou a idou. Při po­hybu nahoru energetický impulz uvádí do chodu energii, jež se nachází v různých stupních kosmického plavidla. Rytmický pohyb nahoru a dolů energii tlačí do sedmého stupně kosmické lodi, přičemž úžasně zvyšuje její energetic­ký náboj. Takto zhuštěná energie může být lidskou vůlí využita k dosažení toho či onoho výsledku v souladu s cí­lem, jenž si člověk vytyčil.

Zesílení přítoku zmíněné energie do lidského biopole lze zajistit rozmanitými způsoby. K již uvedeným doplním ještě několik.

První etapa

Pozornost soustřeďte na střed motoru prvního stupně (tedy na první čakru) a v něm si představte maličký balónek, do něhož kónickým trychtýřem čtyřmi vířivými proudy ze ze­mě přitéká energie červené barvy. Díváme-li se zdola, trych­týř se otáčí ve směru hodinových ručiček, naplňuje balónek, jeho hranice se rozšiřují celým tělem i za něj a prosakuje fyzickým a éterickým tělem člověka. Samozřejmě, že násled-kem proudící energie se balónek deformuje, mění tvar.

- Žádoucí je zpívat notu DO. Zpíváme ji tak dlouho, dokud nás neovládne pocit, že první stupeň naší kosmické lodi (fyzické a éterické tělo) se mění v chomáč červené energie znějící jako DO a že je prostý jakýchkoliv černých či šedých kapiček.

- Byť by to bylo jakkoliv obtížné, je nezbytné dosáhnout dojmu, že první stupeň korábu, jenž zahrnuje také fyzické tělo člověka-kosmonauta, má červenou barvu s rysy těla pokřiveného balonku, otáčejícího se kolem vertikální osy, jež prochází středem páteře. Jde o velice závažný moment.

- Dalším neméně důležitým okamžikem je pomyslná prohlídka (u jasnovidců zraková) barvy, jež musí být prá­vě červená.

- Jakmile objevíme nějaké černé nebo šedé krupičky v po­ době pijavic, trubiček nebo pletenců, musíme všechny síly soustředit na jejich odstranění červenou barvou. V duchu je musíme pálit.

- Mnohem lepší je posílat je do žhavého magmatu země. Během tohoto procesu dokonce můžeme ucítit pach pále­ ného organismu. Nejde o žádnou mystiku, jelikož podob­ né pachy mohou vnímat i lidé nacházející se v blízkosti vás, aniž by tušili, čím se zabýváte.

Etapa druhá

Soustřeďte se na střed motoru druhého stupně (druhé čak-ry). V duchu si v jejím středu představte (přesněji v oblasti kosti křížové), 3 cm pod pupkem, průsvitný balónek, do ně­hož se prostřednictvím dvou kónických trychtýřů vířivými pohyby dostává energie oranžové barvy pocházející z. vody. Oba se otáčejí ve směru hodinových ručiček, jakoby se do se-be"vešroubovávaly". Osy trychtýřů musejí být v jedné linii, nakloněné k vertikále páteře. Zmíněná linie prochází dvěma body: středem čakry v páteři a centrem kosti stydké.

Energie zaplňuje balónek, jenž postupně mění tvar a při­pomíná matriošku. Je to podobné jako při práci s první ča-krou. Uvedená energie zaplňuje fyzické tělo člověka, ale také éterické a astrální. Rozměry astrálního energetického těla pře­vyšují energetické tělo prvního stupně. K promíchání energie nedochází, jelikož má odlišné vibrační frekvence. Je to stejné, jako když se voda prosakující do země s ní nesloučí. Mnohem ohebnější a jemnější tělo vždy dokáže projít částmi daleko hrubšího těla.

- Výsledný efekt vašeho úsilí se zvýší, budete-li v duchu nebo nahlas zpívat notu RE. Zvuky vyluzujete tak dlouho, dokud nepocítíte, že celé tělo a okolní prostor se zaplňují čistou oranžovou energií. Prostou nějakých temných kapiček.

- Pokud tomu tak není, pokračujte v práci jako v první eta­pě. S dalšími čakrami pracujeme podobně. Na vědomí ovšem musíme brát tyto skutečnosti:

Etapa třetí

Při práci s třetí čakrou energie žluté barvy vychází z ohně nebo ze Slunce, nota MI, počet vířivých proudů v trychtýřích -10.

Etapa čtvrtá

Energie zelené barvy pochází z troposféry, nota FA, 12 víři­vých proudu v každém trychtýři.

Etapa pátá

Energie světlomodré barvy přichází ze stratosféry, nota SOL, počet vířivých proudů v každém trychtýři je 16.

Etapa šestá

Energie modré barvy šestého stupně pochází z mezosféry, nota LA, 96 vířivých proudů v každém kónickém trychtýři. Při práci s motory kosmického korábu třetího až pátého stup­ně se osy trychtýřů zepředu a zezadu pohybují kyvadlově k ose páteře vstříc jedna druhé. Osy obrátek jsou rozloženy po linii procházející dvěma body: středem čela (průmět třetí­ho oka) kousek nad obočím a průsečnicí osy páteře a spodní hranice kosti týlní (v místě přechodu do měkké tkáně krku).

Etapa sedmá

Energie fialové barvy motoru sedmého stupně (na vrchol­ku hlavy) do něho přichází od Boha (Nejvyššího kosmického rozumu) jedním kónickým trychtýřem s 972 rotačními prou­dy. Nota SOL, osa pohybu trychtýře vede ve směru hodino­vých ručiček, hledíme-li na něj shora.

Trychtýře prvního a sedmého stupně naší kosmické lodi se pohybují k sobě. Ke srážce energetických proudů nemůže dojít, jelikož vysokofrekvenční a daleko jemnější energie sedmé čakry směřuje dolů, přičemž proniká daleko hrubší energií prvního stupně.

Energie každého následujícího stupně vychází za hranice a proniká energiemi předchozích stupňů. Z toho vyplývá, že střed každého stupně je zvláštním druhem zářiče energie získávané z odpovídající oblasti Vesmíru s příslušnou frek­vencí, barvou a notou. Ta je předávána lidskému biopoli a za­jišťuje normální chod jeho organismu.

Během regulace motoru (tedy jednotlivých čaker) může člověk vnímat například „tíhu" v hlavě, v těle a v končeti­nách, na dlaních se mohou objevit růžové skvrny apod. Nelekejte se, neboť probíhá očista organismu a jeho sycení energií. Po několika minutách, jakmile motory všech stupňů začnou fungovat správně, uvedené pocity zmizí. Nahradí je pocit lehkosti, beztíže.

 

 

 

 

 

 

NELÉTÁME VE SNU, ALE VE SKUTEČNOSTI

 

Existujeme nejen na Zemi, ale také ve Vesmíru. Do styku tedy nepřicházíme pouze s tím, co se kolem nás na této Zemi nachází. Kontakty navazujeme se vším, co je ve Vesmíru. Samozřejmě jsme rovněž pod vlivem, přesněji jsme závislí na Nejvyšších silách Vesmíru, Nejvyšším kosmickém rozumu, na Bohu a také na energii země, vody, ohně a slunce a růz­ných vrstvách atmosféry.

Život pochopitelně souvisí i s našimi vědomými skutky, s našimi vztahy s lidmi, zvířaty, rostlinami... Jakýkoliv náš vědomý či nevědomý čin v konečném důsledku nezůstává různými silami Vesmíru nepovšimnut. Zlo je pokaždé po­trestáno a kladné skutky odměněny.

Víme, že žijeme v tělesné schránce, ale také v kosmickém korábu, v němž se pohybujeme nebo jsme v klidu, plaveme a létáme. Létáme do míst, do nichž se dosud žádná kosmická loď vytvořená lidskýma rukama nedostala. Bude snad někdo popírat, že létáme ve snu, že jsme létali v dětství, ale také v dospělosti? Třebaže jsem tak různorodí, jsou naše pocity prakticky totožné nebo téměř stejné.

Při této příležitosti musím zmínit známé přísloví, které praví: „Všechno špatné je k něčemu dobré." Bůh nám pokaž­dé dá šanci, nenechá nás napospas osudu. Umožní nám, aby­chom se vzpamatovali, abychom poznali, kam nás ta či ona cesta zavede. Nikdy nás však do ničeho nenutí. Dává nám možnost svobodné volby. Tedy vrátit se k Němu nebo pad­nout do rukou satana.

Jeden ze stupňů našeho kosmického korábu se neustále odpojuje od fyzického a éterického těla. Během spánku samo­statně obnovuje naše síly a zdraví. Co myslíte, můžeme ve sku­tečnosti, nikoliv ve snu, létat? Na tuto otázku se pokusíme najít odpověď.

1. Sedněte si na židli či do křesla, zavřete oči, uvolněte se a v duchu si představte, že se pomalu vznášíte do tropo­sféry. Vzduch kolem je zelený. Rychlost se neustále zvyšuje. Už jste kdesi nad oblaky. Letíte dál. Pod sebou vidí­te světlomodré nebe. To je stratosféra.

2. Stoupáte stále výše a výš a zjišťujete, že nebe už není modré, nýbrž tmavomodré. Jste v mezosféře. Pořád stoupáte. Nevidíte nic. Pouze nekonečný fialový prostor. Země a oblaka jsou dávno kdesi pod vámi. Letíte kolem Měsíce a náhle jste obklopeni hvězdami, které se blyští a září jako ozdoby na vánočním stromečku.

3. Vzpomínáte si na své dětství? Vybavujete si, jaká vůně z vašeho stromečku vyzařovala? Vůně lesa, přírody, Vesmíru. Vzpomenete si ještě, jakou jste z toho měli radost? Ze stromečku, jenž věděl, že své poslední dny prožije společně s vámi, vanul dech přírody. Snažil se vám předat její sílu, převtělit se ve vás a navždy tak zanechat svou stopu. Ted, když jste ve své kosmické lodi, se měníte ve vánoční stromeček z dětství.

4. Cítíte, jak je to snadné, vnímáte radost, která se ve vás rozlévá? Všimli jste si, že máte radost z okolních hvězdiček?

5. A náhle se k vašim uším donesla melodická a neobyčejně krásná hudba, kterou vyluzují, možná, neznámé hudební nástroje. Lidé s absolutním nebo dobře vytrénovaným sluchem třeba některé z neviditelných nástrojů orchestru dokážou určit. V této chvíli se cítíme „dvojace". Na jedné straně jsme egoisté, kteří se kochají štěstím bytí, jehož se nám nečekaně dostalo a na straně druhé vnímáme závislost radosti, štěstí na tom, co se kolem nás děje. Sami jsme jen pouhopouhou částečkou, závislou na Vesmíru, jenž na nás není závislý.

6. Stoupáme pořád výš a výš. Pod námi zůstala oblaka. Ani hvězdy už nevidíme. Máte dojem, že se nacházíte v něčem průzračně bílém. I vy jste průzračně bílí. Vaše fyzické tělo neexistuje. Nevnímáte ani barvu, ani váhu těla. Dostali jste se do stavu beztíže.

7. O vaší existenci svědčí jen lehké vibrace a kývání těla. Nechce se vám ani myslet, jelikož se v tomto stavu cítíte velice dobře. Nic na světě pro vás neexistuje. Jako byste
nebyli ani vy. Ve skutečnosti tomu tak není. Svět se všemi starostmi a problémy nezmizel. Pouze ho nyní vnímáte ji­nak. Jistě, jste pořád v tomto světě. Vaše potíže se nevy-tratily, třebaže se na nějaký čas vzdálily kamsi do nebytí, neboť se vám jeví jako příliš malé a zbytečné. Jakoby se ve Vesmíru rozpustily. Ve Vesmíru, jenž vás na chvíli pohltil. Díky tomu se cítíte silní, jelikož zásluhou síly vašeho du­cha, zásluhou vaší schopnosti nechat se Vesmírem pohltit, jste získali novou, dříve nepoznanou obrovskou sílu, jež vám umožňuje se v ní rozpustit a vědomě ji ovládat. Uvedeného stavu jste dosáhli, protože jste nebyli líní. Zmíněnou sílu v sobě nesete. Právě ona vám dovolila dosáhnout stavu, v němž se momentálně nacházíte.

8. Ocitli jsme se ve stavu blaženosti. Vnímáme lehkost našeho fyzického těla a naší duše. Úskalí našeho bytí už pro nás nejsou strašákem. Neděsí nás ani déšť, ani vedro či chlad a sníh, nebo vítr, uragán. Vlastně se ničeho nebojíme, jelikož díky tomu, že jsme se rozpustili v obrovské síle Vesmíru, představujeme její část.

9. Nyní se neznámo komu pokuste položit několik otázek. Nikdo vám ovšem nenapoví, jaké. To musíte vědět vy sami. Vždyť jste začali létat dobrovolně. Neučinili jste tak nazdařbůh, abyste marnili čas. Na Zemi jste zjevně měli nějaké nevyřešené problémy. Rozlouskněte je tedy teď, okamžitě, dokud vám nikdo nepřekáží, dokud jste svobodní. Věřte, že jste dostatečně samostatní a že dokážete všechno!

10. Pokračujeme v letu. Když přistaneme, budeme se i nadále zdokonalovat, abychom nikoliv ve snu, nýbrž ve skuteč­ nosti dosáhli královských výšin.

11. Vraťme se k nádherným okamžikům našeho letu, pokládejme komusi neznámému otázky, jež musejí odrážet naše zájmy. Dávejte je klidně, lhostejně. Můžete se ptát na svou minulost, současnost i budoucnost, na své příbuzné, přátele. Můžete se zajímat o to, co vás čeká, co nemáte dělat, kým jste byli v minulých životech a kým se stanete v budoucnu. Nemáte potuchy, komu vlastně dotazy kladete. Jste-li věřící, pokládejte je Bohu, pokud ne, můžete je dávat Nejvyššímu kosmickému rozumu. Domnívám se, že Bůh a Nejvyšší kosmický rozum jsou jedno a totéž. Ať už otázky budete klást komukoliv, snaž­te se zachytit odpovědi. Pokud jste dobře připraveni, pak uslyšíte nebo zřetelně uvidíte obrazy nebo jakési znaky, které bezchybně rozluštíte či jim porozumíte nějakým logicky nepostižitelným, nicméně srozumitelným obra­zem.

12. Můžete se soustředit na obrazy vašich příbuzných nebo známých, chcete-li o nich získat nějaké informace. Můžete se pokusit proniknout na nějaké místo, k libovolnému bodu Vesmíru a zeměkoule. Stačí, když se rozhodnete a když si představíte, kam se chcete přemístit. Jestliže vás nějaké odpovědi, obrazy či znaky znepokojí, zachovejte klid. Přijměte je jako něco nezbytného.

13. Jestliže vzlétnete se zcela jasnou touhou, zeptejte se, co její realizaci brání. Je docela možné, že coby odpověď spatříte, jak se k vaší kosmické lodi ze země táhnou lana, jež
vašemu letu překážejí. V rukách je mohou držet konkrétní a známí lidé. Rovněž mohou být přivázána ke konkrétním předmětům nebo životním okolnostem: k bytu, služební místnosti, městu či vesnici, kde žijete, autu, sadu atd. Na vlastní oči tedy uvidíte, co uskutečnění vaší touhy brání.

14. Jste-li přesvědčeni, že vaše přání je opravdové a skutečné a jeho realizace smyslem vašeho života, pak v duchu ona lana přetrhněte. Pokud se vám to povedlo, už je neuvidíte
a na duši ucítíte ulehčení. Vaše loď poletí daleko prudčeji, rychleji. Důležitá není pouze tato skutečnost, nýbrž i fakt, že po přistání zjistíte, že v kosmu jste už zvládli spoustu práce, abyste se k vaší touze přiblížili. Překážky, které jste na cestě k ní odstranili, se jakoby rozpustily, neboť jaksi samo od sebe zmizelo to, co vám dříve způsobovalo potíže.

Ve skutečnosti tomu tak ovšem není, jelikož nic nevzniká ani nezaniká samo od sebe. Příčinou vaší úlevy je vaše ne­ustálá mravenčí práce, práce člověka, jenž si osvojil nové vědomosti a jenž je dokáže uvádět do života. Jistě víte, že hlavní problém spočívá v nás.

 

A co když jste až do letu konkrétní přání neměli? Co když jste netušili, co od života chcete? Co pak?

Domnívám se, že mezi mými čtenáři je takových jedinců málo. Je sice možné, že cíl se neprojeví hned, nicméně faktem zůstává, že každý člověk musí v životě sehrát roli, jež je mu přisouzena. Není podstatné, že ne vždy víme, co chceme, že ne každý hned najde své místo v životě. Je však nezbytné vědět, že každý člověk se o to musí snažit.

Co myslíte, proč drtivá většina z nás nežije tak, jak by si přála?

Háček je v tom, že valná část lidí se snaží získat bohatství a moc, aby uspokojila své vášně - lásku k jídlu, ke komfor­tu atd.

Není možné, abychom neměli nějaká přání. Ostatně právě proto jsme se chystali k letu do kosmu. Naším cílem bylo dosáhnout na „ modrého ptáčka" - na touhu, uvidět ji, uvě­domit si ji a uskutečnit.

V kosmu, v němž nám nic nepřekáží, naše osobní hvězda zazářila neobyčejným jasem. Díky tomu každý z nás nejen spatřil světlo hýřící různými barvami, ale současně pocítil, jak do krku, nosu, prsou proniká neobvykle svěží a čistý vzduch. Jde o vzduch nejvyšší kvality, jenž jsme možná vdechovali v horách, v lese, v přírodě. Třeba vnímáte i jiné vůně - květů, ovoce, stromů, moře?

Máme dojem, že jsme ztuhli. Uskutečnilo se to, k čemu jsme směřovali po celá předchozí léta. Jde o zázrak, na nějž jsme čekali, v nějž jsme doufali, ale jenž nás doposud míjel.

Zajímá vás, kdy prožíváme šťastné chvíle a dny?

Prostě když si je zasloužíme, když se nám dostane odmě­ny za naše dobré skutky. Tu nám dávají příroda, Nejvyšší rozum, Bůh. Odměna může mít nejrůznější podobu.

Má vůbec, milé čtenářky a milí čtenáři, cenu otáčet se dozadu, do minulosti, abychom hledali předchozí, zhusta ne příliš úspěšný, nicméně obvyklý život? Pamatujte si, že minulost se ve své absolutní podobě nikdy nevrací. Sotvakdo si přeje, aby současnost a budoucnost byly horší, než nedáv­ná minulost, již, podobně jako současnost a budoucnost vnímáme výlučně skrze vlastní pocity, podvědomí, bytí. Spo­lečně musíme vyvolávat takové pocity, abychom prostřednic­tvím bioenergetického pole, podvědomí, vědomě měnili své bytí a stoupali stále výš a výš.

Když se nacházíme v kosmickém korábu, jsme jako nikdy předtím schopni se povznést sami nad sebou. Náhle vidíme nové obrazy naší budoucnosti - z našich polí sklízíme boha­tou úrodu, jsme jedničkami ve své profesi, stáváme se umělci, výtvarníky, skladateli, prezidenty, králi a královnami. Není důležité, v jaké podobě zahlédneme, uslyšíme nebo jiným způsobem zaregistrujeme naše předurčení. Spatřili jsme to, co jsme už dávno měli vnímat nebo co jsme podvědomě věděli.

• Uchopili jsme cíl našeho života, naši touhu a nikdy ji ne­zradíme. Čeká nás hodně práce.

• Jakmile přistanete, udělejte si rozbor vašeho skutečnéhoživota. Ze všech stran posuďte váš vztah k němu, k lidem,k přírodě.

• Z letu vyvoďte závěry - jakých chyb jste se dopustili,co z minulosti stojí za převzetí a co nikoliv, jak žít dál,co má smysl učinit a co ne.

 

1. Když dostanete odpovědi, pokračujte v práci se svoubioenergií. Provádějte dechová, fyzická a bioenergetickácvičení, pracujte se svým biopolem a zvyšujte sílu vašehokosmického korábu.

2. Létejte do kosmu. Nastane čas, kdy se s ním zcela spojíte,splynete a zjistíte, že tvoříte jeden celek. Jeho zákonům sepak budete podřizovat automaticky, okamžitě. Bude se vámžít mnohem snadněji, lépe, aktivněji, moudřeji a zdravěji.

3. Nakonec pocítíte, že vaše duše, váš duch jsou silní jakonikdy dříve. Zvládnete hodně práce a budete toho dost znát.

4. Objevíte v sobě nové vlohy, probudí se ve vás nové sílya možnosti. Budete mít méně problémů. S každým vašímkrokem, s každou myšlenkou a s každým slovem se vaše
   schopnosti budou rozvíjet.

5. Budete-li dost usilovní - denně se modlit, cvičit a podle potřeby uskutečňovatdalší a další lety do kosmu, zjistíte, že jste se znovu narodili, že se z vás staliúplně jiní lidé. Bude se vám žít mnohem svobodněji a příjemněji.

Nebudete si všímat drobných potíží, na nichž jsme, bohužel,zhusta závislí a o nichž se myslíme, že se jich nelze zbavit.Přestanou pro vás existovat.

 

KRÁLOVNA MYSLI

Vrátili jsme se na rodnou hroudu, na Zemi. Díky letu jsme zmoudřeli, energeticky zesílili. Být moudřejší znamená vlád­nout větším rozumem, jehož základ tvoří velké zkušenosti a vědomosti. Zkušenosti a poznatky přinášejí plody pouze v případě, že jejich semena umožňují vyklíčení dobrých skut­ků. Ostatně vzpomeňte si, jak jste se do něčeho pustili, proto­že to bylo třeba, aniž byste šetřili síly, zdraví, a možná jste dokonce riskovali život. Když všechno bylo za vámi, no jen si vzpomeňte, cítili jste radost svých bližních. Určitě jste se už přesvědčili, že z vašich dobrých skutku vane teplo a síla. Vybavte si oči jedinců, kteří vám děkovali, jejich slova vám přinášela sílu.

Základem našich činů a slov jsou naše myšlenky. A co když jsou, podobně jako celý náš organismus, protkány mohutným biopolem? Pokud rozvíjíte sílu vlastního biopole, stáváte se silnějšími nejen duchovně, ale také fyzicky. Zajisté jste pocítili, že síla vašeho rozumu se mnohonásobně zvýši­la a že jste se stali králi a královnami vlastních myšlenek.

Síla účinku našich myšlenek na jiné lidi závisí na naší energetické úrovni, na síle našich tužeb, na umění soustředit myšlenky na objekt naší pozornosti. Stručně řečeno, síla myšlenky plně závisí na schopnosti zkoncentrovat bioenergii a nasměrovat ji, zobrazenou v oné myšlence, na dosažení kýženého výsledku.

Pochopitelně, že se můžete zeptat, zda lze myšlenku reali­zovat materiálně, aniž byste podnikli nějaké fyzické kroky. Řekněte, najde se mezi vámi někdo, kdo na sobě nikdy nepocítil něčí pohled, aniž by se ovšem ohlédl? Otočení hlavy je oním fyzickým, materiálním krokem. Myšlenka je v daném případě zdánlivě podružná. Prostě někdo se náhodou podíval a někdo se náhodou otočil. Lze naši myšlenku uskutečnit tak, že ně­komu dáme příkaz, aniž bychom použili hypnózu a různá slova?

 

Co se týče přenosu myšlenek, je dostatečně efektivní vše­obecně přijatá metoda, jež je popsána v knize parapsychologa D. V. Kandyby „Tajné možnosti člověka". Začtěme se do ní.

1. Lehněte si na záda, nepoužívejte polštář, zavřete oči, ruce na­ táhněte podél těla a uvolněte všechny svaly tváře i těla.

2. Po nějaké chvíli, jakmile ucítíte, že jste zcela klidní a uvolnění, pravidelně dýchejte tak dlouho, dokud neucítíte, že pulz má normální rytmus.

3. V případě, že vás přitom napadnou nějaké myšlenky, se na ně klidně, jakoby ze strany podíváme. Nesmějí vás zneklidňovat, jelikož váš stav a váš osud na nich nezávisejí. Jsou ve vašich rukách. Protože na ně hledíte ze strany, můžete je otočit do po­třebného směru.

4. V rytmické dýchání pokračujte tak dlouho, dokud neucítíte, že se celý organismus zaplnil energií, že vy sami jste onou energií a že kromě ní ve vás už nic neexistuje.

5. V duchu nashromážděnou energii ze všech koutů těla přečerpáte do hlavy. Čerpáte v rytmu pulzu. V průběhu několika tepů se váš mozek až po okraj zaplní mohutnou energií.

6. Veškerou pozornost soustředíte na mozek a na energii, která jej vyplňuje. Dech je pravidelný. Pulz, který jím vyvoláváte, musíte zřetelně cítit. Je třeba se oprostit od všech myšlenek.

7. Na pozadí myšlenkové prázdnoty si vybavíte obraz člověka, je­muž hodláte poslat myšlenku. Obraz musí být zřetelný a sku­tečný. V podobném stavu toho není těžké dosáhnout. Zhusta se
   v něm objevují jasnozřivé obrazy. Jakoby byste se nacházeli vedle jedince, jehož si představujete. Vidíte, co má na sobě, co dělá, vnímáte jeho okolí (nábytek, přírodu, lidi, kteří jej obklopují apod.).

8. Pokračujete v rytmické dýchání a v duchu hledíte do obou oči nebo do jednoho (nejlépe do levého), případně do třetího oka, přičemž se soustředíte na myšlenku, již chcete vyslat. Tu sytí­te energií, v rytmu pulzu ji nasměrujete k obrazu, jenž jste si představili. Rytmické dýchání plní roli tětivy luku, jímž střelu myšlenku vypouštíte k cíli.

 

Je třeba zdůraznit, že rozvoj telepatických schopností

je možný jen díky soustavnému tréninku a dodržování výše uvedených etap. Zásluhou dlouhodobého a systematického tréninku se rozvíjejí vaše „přístroje" biologického spojení. Telepatický vliv je možný i v bdělém stavu, v jakékoliv situa­ci, aniž bychom rytmicky dýchali. Stačí si telepatický přenos přát. Je však nezbytné i jisté soustředění na předávanou myš­lenku a cíl. Ne každému a vždy se to povede okamžitě. Mějte na paměti, že opakování je matkou moudrosti.

Těm, kteří se necítí „pevní v kramflecích", nabízíme soubor cvičení, jež vedou k rozvoji prostorového vidění. Před jejich zahájením je nutné se uvolnit.

1. Nepřetržité pozorování

V průběhu několika minut (maximálně pěti) si prohlížejte libovolný předmět - talířek, hrneček, krabičku sirek, tužku, nůž na stole apod. Pohled musí být soustředěn na objekt vaší pozornosti, jenž si prohlížíte podél i napříč. Snažte se na no­vém předmětu nacházet nové a nové podrobnosti, vztahující se k jeho vnějším zvláštnostem a vlastnostem.

2. Rytmické pozorování libovolného předmětu, na nějž
soustředíte pozornost

Dýchejte klidně. Při výdechu zavřete oči a stírejte dojmy vyvolané předmětem. Během nádechu je otevřete a znovu se soustředte na sledovaný předmět. Uvedené cvičení opakujte 5Okrát. Následně jej provádějte opačně: předmět pozorujte s otevřenýma očima při výdechu a dojmy z něj stírejte se za­vřenýma při nádechu.

3.Pozorování v duchu

Nepřetržitě a pravidelně si předmět prohlížejte aspoň tři minuty. Poté zavřete oči a snažte se v duchu si představit jeho obraz - jako celek, ale také podrobnosti. Vybavujte si nové a nové zvláštnosti. Když oči otevřete, porovnejte vaše myš­lenkové představy o předmětu se skutečností. Cvičení opakujte

lOkrát. Postupně dosáhnete výrazného myšlenkového vidění, které na počátku nemusí být tak zřetelné jako s otevřenýma oči­ma. Cvičte pořádně a dosáhnete jasného myšlenkového vidění předmětu ve všech jeho odstínech. Cvičení začněte s obyčejným prostým předmětem s malým počtem detailů a zvláštností. Postupně přecházejte k daleko složitějším. Velice dobře zrako­vou paměť rozvíjí četba knih, časopisů a novin.

4.Vnitřní „videoskop"- cvičení, jež rozvíjí umění představo-­
vat si a vnímat nejen jeden předmět, ale také předměty ve vše-
možných kombinacích a spojeních

Půl až tři minuty zkoumejte očima každý předmět. Například tužku, mince, krabičku sirek, průzračnou sklenici. Pokuste se zapamatovat si každý předmět zvlášť, jeden či více předmětů v různých kombinacích vložte do sklenice: mince na krabičku zápalek, tužku vedle mincí nebo vedle kra­bičky atd. Kombinace si zapamatujte. Totéž proveďte v duchu.

5.Cvičení rozvíjející barevné vidění

Uvolněte se, seďte nebo ležte, a soustřeďte se na čelo v ob­lasti průmětu třetího oka (epifýzy) uprostřed čela mezi obo­čím a kousek výše. Pokud možná co nejjasněji se snažte si představit a ve své představivosti udržet (jednu až deset mi­nut) následující „zbarvené" obrazy: bílá oblaka, modré nebe, šedé mraky, modrou modřinu, žlutý písek atd.

6.Rozvoj chuťové představivosti

Pozornost zkoncentrujte na špičku jazyka. V ústech vní­mejte kyselou chuť citronu, pikantní chuť hořčice, pálivou pepře, sladkou cukru či medu, jablka, melounu, různé pří­chutě pečiva a bonbonů apod. Okruh potravin rozšiřujte a v duchu se rovněž vybavujte jejich rozmanité příchutě.

7.Rozvoj čichové představivosti

Na konci nosu a přímo v něm si představte vůni. Například určité květiny nebo parfému, jednotlivých druhů potravin, čerstvého vzduchu, chvojí apod.

8.Sluchová představivost

Představte si, že slyšíte hlas pěvce, blízkých a známých, melodii nebo symfonii, vytí psa, kočičí mňoukání, bučení krav atd.

9.Rozvoj prostorového vidění

V duchu si vybavte: panorama ulic, interiér vlastního by­tu či bytu vašich známých, kanceláře, les, deštivý či slunečný den na vesnici nebo ve městě, lodičky a lidi koupající se ve vodě.

Položte si před sebe fotografii nebo obraz, jenž, je vám pří­jemný. Zaujměte pohodlnou pozici, uvolněte se a soustřeďte se na něj. Dívejte se na něj, aniž byste mrkli. Myslete si, že jste jed­ním zaktérů oné fotografie, jde-li o les, představte si, že sbírá­te houby nebo maliny, vnímejte chlad lesa, šum větru, šustění listí, vůni trav a květin, je-li na obrázku sad, myslete si, že v něm pracujete. Jestliže jsou na fotografii lidé, představujte si, jak s nimi navazujete kontakt - posuzujete nějaké téma a při­tom slyšíte hlasy, vnímáte reakci účastníků besedy apod.

Přečtěte si libovolnou stranu (případně několik) z nějaké knihy. V duchu si vybavte divadelní představení nebo film, jenž na základě představy vznikl: tváře, hlasy, postavy, oble­čení popsaných jedinců, ulice, domy, byty, zvířata, různé do­pravní prostředky apod.

Pokud zmíněné cvičení budete provádět s radostí, není vyloučeno, že v sobě objevíte nové schopnosti: umělecké, sochařské, básnické, skladatelské...

10.Hmatová představivost

Na jednotlivých místech těla vyvolejte hmatové pocity: například v prstech cítíte chlad vody. Tento pocit přeneste do dalších míst. Snažte se vnímat žár ohně, k němuž jste se přiblížili, bodáni v prstech apod.

11.Cvičení vedoucí k výchově emocí

Řeč není o kladných emocích, bez nichž je jakýkoliv po­krok nemyslitelný. Takové city je nezbytné podporovat a kul­tivovat. Ostatně kdo z nás neměl potíže, když se chtěl zbavit svých negativních emocí, které se na nás valí jako zemětřese­ní?! Následně toho musíme litovat. Někdy hořce a dost pozdě. Energii zmíněných emocí se musíme naučit hasit.

Dýchejte pravidelně, pozornost soustředíc na pleteň sluneční. Energii, kterou jste získali při nádechu, při výdechu energicky pošlete do pleteně sluneční společně s příkazem, co je v daný okamžik třeba udělat (mlčet, odejít, neobracet pozornost apod.). Současně si představte, že s výdechem z vás vycházejí i nežádoucí emoce.

Při nádechu vnímáme příval energie a při výdechu její umocnění v pleteni sluneční a také vyloučení negativních emocí. Navíc si v duchu představte, jak ony negativní pocity, jež z vás vycházejí, hoří v pomyslném plameni. Cvičení opa­kujte aspoň 7krát. Následně je vhodné se posílit libovolným cvičením, jež je zaměřeno na získání energie.

12.Cvičení vedoucí k výchově morálních vlastností

Lehněte si nebo si sedněte, napřimte se. Uvolněte se. V myšlenkách si představte charakterové vlastnosti nebo ry­sy, které byste si přáli mít. Myslete si, že už takoví jste. Přehrávejte si situace a v duchu svůj stav posilujte.

Představujte si konkrétní situace, kdy se kýžené vlastnosti musejí projevit. Postarejte se o to, aby se pro vás staly auto­matickými. Ani v duchu si nepředstavujte, že byste mohli jednat jinak než v souladu s nimi. Dýchejte pravidelně, snažte se si myšlenkový obraz vypěstovaných vlastností zachovat.

- V reálném životě, když necvičíte, co možná nejčastěji vzpomínejte na obraz „nakreslený" vašimi představami. Podle možnosti jej nikdy nevypouštějte z pozornosti, pev­ně se s ním sžijte.

• Při dosahování tohoto cíle budte důslední. Pokud selžete, nepropadejte panice. Upevňujte si ducha a biopole, opa­kujte si předchozí cvičení.

• Mějte na paměti, že mnozí lidé, kteří dosáhli světového věhlasu, v dětství zvláštními vlohami nevynikali. Ve svých představách si však rýsovali život, jenž se jim jevil jako
  ideální.

• Tehdy se srovnávali s jedinci, jimž se chtěli podobat. Následně si malovali vlastní obraz a byli důslední, co se tréninku týče, „vychovávali si" vlastní mozek a tělo, vlastního ducha, kultivovali vysněný životní obraz a obraz vlastního bytí.

• Slaboši, vezmeme-li v úvahu jejich fyzickou kondici, se stávali mistry světa a rekordmany. Jedinci, kteří v sobě kdysi neobjevili žádné mimořádné vlohy, prosluli coby
  významní vědátoři, myslitelé, vojevůdci, státní činitelé apod.

• Existovali rovněž takoví, kteří v dětství dostali nálepku malého génia či zázračného dítka, nicméně v paměti lidí, kteří je znali, zůstali jako schopní, avšak líní človíčci. Tito nadaní lenoši ze života odcházeli jako tuctoví, šediví lidé, kteří svými vlohami nikoho na zeměkouli neobšťastnili.
  Je to smutné, nicméně je to tak!

Jednou tedy nastane čas, kdy zpozorujete, že jste udělali další skok ve svém vývoji, jelikož všechna dříve zmíněná cvi­čení vás povznesla na novou, daleko vyšší úroveň fyzického, rozumového a morálně-duchovního rozvoje.

Živnou půdou energie rozumu je bioenergie člověka, jež ho spojuje s energií Kosmu, Nejvyššího rozumu, Boha. Všechna výše popsaná cvičení mají praktický cíl, neboť jejich konečným posláním je jejich využití v různých složitých životních situacích. Jako příklad si vezmeme cvičení na řízení emocí. Víme, co máme dělat, abychom si na dlouhou dobu nezkazili náladu, jestliže někdo v naší přítomnosti vulgárně nadával, nevraživě na nás hleděl, strčil do nás či nám šlápl „na kuří oko". Podobné situace mohou ovlivnit nejen naši náladu, ale také následné skutky, vztahy s okolím, snížit naši práceschopnost, vytvořit nové a nežádoucí potíže. Jedinec, jenž je velice citlivý, nicméně se umí ovládnout a své emoce potlačit, svůj organismus hubí. Především kardiovaskulární a nervovou soustavu, trávicí trakt a také psychiku.

Stali jste se královnami a králi Mysli. Dokážete uvědo­měle řídit elektroniku vašeho mozku, vašeho kosmického korábu. Žádný z dříve vytvořených technických vynálezů s vámi nemůže soupeřit, co se týče praktického použití. Právě v tomto případě, jako nikde jinde, účinkuje zákon násobení sil, tedy když se sjednocují energie stejných myslí různých lidí. Jestliže člověk navíc sílu své energie zaměří na řešení pozitivních úkolů, pak mysl, již zrodily nádherné poryvy du­še, k sobě přitahuje podobné mysli a v konečném důsledku vytváří vzkvétající společnost.

Je nezbytné zdůraznit, že ke sjednocení stejných myslí dochází u jedince, jenž vládne obrovskou energií. Tak se rodí osobnosti.

• Trénujte tedy a dosáhnete úspěchu ve všem, do čeho se pustíte.

• Jistě je vám známo, že v každé práci je nejtěžší začátek. Jakmile se pohnete z místa, začnete nabírat rychlost, s níž se k vytyčené metě poženete.

Bez pohybu a bez vibrací nemůže život existovat. Ve Ves­míru neexistuje klid. Vše, planetami počínaje a atomy konče, se neustále pohybuje a vibruje. Pohyb a vibrace představují formu existence všeho živého na zemi, formu existence živé materie.

Je jasné, že onen zákon o násobení sil se stejnou měrou vztahuje k počestným a pozitivním myšlenkám i ke špatným a negativním. Mysl jakéhokoliv jedince k sobě přitahuje odpovídající mysli z okolí.

- Jestliže člověk myslí na něco špatného, přitahují se k němu podobné myšlenky jiných lidí. Čím energičtěji a důrazněji ony negativní myšlenky v hlavě pesimisty vznikají, tím více jich k němu „přitéká".

- Zhusta se jedinci stane přesně to, čeho se bojí. Strach, jenž nejdříve zahltil jeho mysl a následně jeho podvědomí, se materializuje v chování, vede k osudové črtě, jíž se panic­ky bál.

- Hlavní hybnou silou člověka je bioenergie a hlavní silou, jež onu energii řídí je lidská mysl. Lidé vyznačující se silnou vůlí, schopní řídit své myšlenky, mohou dosáhnout úžasných úspěchů ve všech sférách činnosti.

• Významnou součást oněch úspěchů představuje energie mysli jiných lidí, jež se přitahuje k energii vůdců v souladu se zákonem o přitahování slabšího k silnějšímu.
  Nenávist, závist a strach jsou základem zrodu negativních myšlenek člověka. Zničte v sobě tyto pocity a nepoznáte se.

• Odhoďte tento nepotřebný náklad.

• Těšte se z úspěchů jiných - čím více lidí dosahuje úspěchů, čím jsou lidé šťastnější, tím více světla vyzařují, tím více ho dopadne na jejich okolí, tedy i na nás a na naše blízké.

• Zapamatujte si, že podobné rodí podobné: světlo rodí světlo, dobrota dobrotu, bohatství zase bohatství, úspěch další úspěch atd. A opačně.

• Nezáviďte! Úspěch druhých je i vaším úspěchem. Mějte z něj radost a porostete. Předchozí neúspěchy zůstanou kdesi vzadu, v minulosti. Budou se vám jevit jako nicotné, nehodné pozornosti.

• Zřekněte se nedůstojných myšlenek, jež brání vašemu úspěchu, růstu, pokroku. Osvoboďte se od nich.
  Nenávist je silným nepřátelským citem jednoho člověkavůči druhému. Závist je pocitem rozmrzelosti, vyvolaným úspěchem jiného jedince. Strach představuje silný úlek. Jestliže k někomu cítíte nenávist, vaše nepřátelské myšlen­ky v dotyčném vyvolávají neklid. Vaši nenávist vám vrací a vytváří odpovídající myšlenkové vlny, k nimž se připojují další podobné vlny jiných lidí. V důsledku toho následkem své zloby a nepřátelství trpí především nenávidící člověk, jelikož tím, že někoho nenávidí, tento pocit propouští skrze sebe. Sám v sobě ničí vše pozitivní a navíc dostává zpětný úder nenávisti. Stejně člověku škodí závist a strach. Zbabělec nedokáže udělat nic seriózního. Strach jedince paralyzuje, hubí jeho vůli.

Nenávist, strach a závist člověka mění v nicku, ničí v něm vše dobré, spaluje energii dobra. Jestliže se tedy semena tako­vých emocí vysypala, je nezbytné je okamžitě sebrat a vyho­dit, abyste vše, co je ve vás světlé, s konečnou platností neztratili. A co víc, abyste neztratili sami sebe. Jedinec, v jehož duši podobné emoci vznikají, není schopen velkých a opra­vdových skutků. Pomoci zlikvidovat veškeré negativní emoce mohou všechna energetická cvičení.

Abychom energii mysli zbytečně neztráceli, je nutné si v duchu vypracovat víru v sebe sama, ve vlastní schopnost zvládnout jakoukoliv práci. V té souvislosti je třeba si zapa­matovat, že každý člověk, jenž se chystá učinit dobrý skutek, není sám, neboť jej sytí podobné mysli dalších lidí, vibrující v energetickém poli Vesmíru. Vždyť Nejvyšší kosmický rozum, Bůh nás nikdy neopouštějí, pokud jim ovšem věříme.

Klaním se Tobě, Moudrosti Nejvyšší,

Klaním se Tobě, ó Bože,

Já služebník Tvůj (služebnice Tvá).

Vědomé a podvědomé spojení mozku a biopole

Je třeba podtrhnout, že procesy probíhající v našem bio-poli, v podvědomí, nejsou do značné míry závislé na činnosti našeho vědomí, mozku a mysli. Na druhé straně ovšem exis­tuje přímé i zpětné spojení mezi funkcí mozku, mysli, vědo­mím a biopolem, podvědomím. Tato spojení mohou být vědomá i podvědomá.

Vědomé spojení mezi mozkem a biopolem je spojením, kdy silou mysli, je-li podřízena levé (logické) nebo pravé (emocionální) mozkové polokouli, působíme na funkci naše­ho biopole. Jde tedy o přímé vědomé spojení mozku a biopole.

Podvědomé spojení biopole a mozku je působením bio­pole, podvědomí na mozek skrze energetická centra šestého a sedmého stupně naší kosmické lodi. Z uvedeného vyplývá, že vše, co se ve Vesmíru děje, aniž, by to muselo být vědomě zaregistrováno smyslovými orgány, biopolem ovlivňuje čin­nost mozku, jeho myšlení. To je přímé spojení podvědomí a mozku, přímé podvědomé spojení.

Zpětné vědomé spojení vzniká, když je intuitivní reakce ve vědomí člověka mozkem zpochybněna a ten brání postu­pu informace z biopole. Lidé spoléhající se na svou intuici jí naslouchají. V takovém případě mozek rozšiřuje (otevírá) kanály sloužící k přísunu informace z podvědomí do mozku.

Zpětné spojení vzniká, když coby odpověď na vědomé mozkové impulzy (myšlenkové) biopole, podvědomí vylaďuje a zesiluje příval podvědomé informace do mozku.

Ve všech případech přímého a zpětného vědomého a pod­vědomého spojení mezi činností mozku a biopole jedno (mo­zek nebo biopole) umocňuje nebo oslabuje práci druhého. Samozřejmě, že se musíme snažit o harmonizaci a synchroni­zaci vzájemných vztahů myslí a podvědomí. Musíme vědo­mě vnímat reálnost a důležitost fungování podvědomí.

Je známo, že lidé i zvířata přijímají a částečně analyzují různé vnější i vnitřní stimuly, jež se k nim z vnějšího prostře­dí nebo z organismu dostávají pomocí smyslových orgánů: očí, uší, nosu, jazyka a kožních receptorú. „Zajišťují" zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Část z nich (zraku, sluchu a čichu) patří k takzvaným distančním - to, co je dráždí, vnímají na ur­čitou vzdálenost a část (chuti a hmatu) ke kontaktním. Na dráždivou látku reagují po bezprostředním styku.

Člověk si na vnější dráždivé látky zvyká a zpravidla je vě­domě nevnímá. Zvláště působí-li trvale. Totéž se děje se zví­řaty. Když bdíme, zhusta neregistrujeme, co je kolem nás. Nic nevidíme, nic neslyšíme... Jako bychom okolní svět nebrali na vědomí. Naše myšlenky se zdánlivě na nic nesoustřeďují.

Je to proto, že frekvence a další ukazatele světelných, zvuko­vých projevu a také těch, jež dráždí chuť, čich či hmat, jsou pro určitou část mozku, do níž se příslušnými smyslovými orgány informace dostávají, naprosto běžné. Nebo snad ne? Nevnímáme přece denní světlo či klapot kol vlaku, jedeme-li v něm dlouho. Na vědomí dokonce nebereme ani program, jenž nám zprostředkovává rádio, máme-li ho soustavně za­pnuto a věnujeme-li se jiné činnosti. Ostatně neregistrujeme ani vůni či chuť jídla, které si často dopřáváme.

Stává se ovšem, že v bdělém stavu, když nic nebereme na vě­domí, najednou vidíme obrazy vzdálené či blízké minulosti, známých i neznámých lidí, různé události, zvířata, přírodu. Může se nám zdát, že máme halucinace, jelikož jsme obrazy, jež před námi vznikají, nikdy dříve vědomě neregistrovali. Zhusta máme dojem, že cítíme jakousi vůni, slyšíme hlasy, zvuky... Cožpak jsme se zbláznili? I taková otázka může pad­nout. Opatrně začínáme sondovat, jak na naše neočekávané zážitky reaguje okolí. Odpověď může být zcela nečekaná. Například zjistíme, že něco podobného zažili i naši známí.

Na světě je vše relativní. Absolutní veličina úspěchů a energetické vibrace života každého jedince jsou ve srovnání s výsledky jiných lidí relativní. Abychom myšlenky mohli řídit v náš prospěch i ve prospěch dalších lidí, budeme se věnovat práci našeho vlastního mozku. Nemyslete si, že máte patent na rozum. Učte se u jedinců, kteří se vám podo­bají, učte se z vlastních zkušeností, ale také ze zkušeností Vesmíru. S tímto cílem lze mozek přinutit fungovat daleko efektivněji, pokud naši mysl na základě naší touhy přemění­me v jakousi kouzelnou hůlku a fakta z vesmíru začneme díky naší vůli čerpat v kteroukoliv hodinu, v kterýkoli okamžik.

Abychom kýženou informaci dostali o všem, co nás na­padne, ať už se týká člověka, zvířete, keře, události, minulos­ti či budoucnosti, je s tím, co si přejeme, nutné navázat bio-energetický kontakt. Kromě toho pro nás nesmí nic existovat. Přesněji existuje to i nadále, avšak v naší trénované mysli není jiný cíl, než ten jeden jediný.

Již dříve jsme zmiňovali metodu přenosu myšlenek na dál­ku. Teď hovoříme o získání informací, přičemž vědomě vyu­žíváme energii mysli. Důležité je, chceme-li o určitém objektu dostat kýženou informaci, navázat s objektem našeho zájmu bioenergetický kontakt. Když se například obracíme k někomu konkrétnímu, vidíme jej nebo slyšíme jeho hlas, případně se na něj obracíme písemnou formou. V každém případě však má­me na mysli určitou osobu, jež je, jako ostatně vše ve Vesmíru, naprosto unikátním, neopakovatelným jevem, neměřitelným (co se jeho možností týče) žádnými standardními měřítky. Dlužno dodat, že čím více budeme mozek rozvíjet z čistě ma­terialistických pozic (chápáno filozoficky), tím více budeme ni­čit sami sebe. Jde o to, že vědomí drtivé většiny lidí se rozvíjí egoisticky, což zhusta vede ke střetu zájmů s jinými lidmi a současně má zhoubný vliv na okolní prostředí a energetické pole Vesmíru. V konečném důsledku to pak skrze lidské bio-pole, jež je částečkou společného energetického pole Vesmíru, negativně účinkuje i na samotného člověka.

Vraťme se však (v souvislosti s energeticko-informační výměnou) ke konkrétnímu člověku.

1. Je nezbytné podtrhnout, že nikdy mezi sebou nenavážeme komunikaci a kontakt a nikdy nenajdeme společný jazyk, pokud se nejen intuitivně, ale také vědomě, za pomoci našich myslí nenaučíme vztahy navazovat na bioenergetickě úrovni.Lidské vědomí totiž, není schopno obsáhnout všechny nuance v bioenergetických vibracích jiného jedince i různorodých sil, bytostí a jevů ve Vesmíru.

2. Jestliže s někým udržujeme kontakt na úrovni smyslových orgánů a snažíme se něco dovědět, pak ani očima, ani ušima či jinými smysly nikdy nezískáme kýženou hodnověrnou informaci. A nejen proto, že dotyčný vůči nám nebude upřímný. Svým mozkem onu informaci nedokáže obsáhnout a následně ji slovně či písemně předat.

3. Na druhé straně je pravdou, že vědomý bioenergetický kontakt lze navázat

nejen s člověk, ale také s čímkoliv. „Uvědomělost" zmíněného kontaktu

spočívá pouze v tom, jak a jakým způsobem či formou bioenergetickou

informaci, jíž disponujeme, přeneseme na zrakovou, slu chovou, hmatovou, chuťovou

či čichovou obrazovku.

Abychom to mohli dělat vědomě, musíme především vy- tvořit bioenergetický model objektu našeho zájmu. Říká se mu fantom. Může jím být obraz člověka i události, na niž si zcela „nečekaně" vzpomeneme.

Coby prostý příklad nám poslouží následující skutečnost: když se nám někdo vybaví, jeho jméno či nějaký děj, jenž je s ním spojen, zpravidla nám zavolá nebo napíše, případně dokonce přijde osobně. Taková setkání nás už nepřekvapí. Na podobné „pseudonáhody" si postupně zvykáme. Aniž by­chom nějak zvlášť přemýšleli, zapomínáme na ně. Je to stejné, jako když nemyslíme na dýchání a přesto automaticky dý­cháme. Pouze se nám zdá, že onen automatismus, instinkty a intuice pracují samovolně a že je nikdo neřídí. Všechny zmí­něné procesy (i jiné) diriguje naše podvědomí - neviditelný „mozek" našeho biopole, který je částicí Nejvyššího kosmic­kého rozumu. Na makroúrovni se v něm odráží vše, co se děje v pramatce našeho biopole, v energetickém poli Vesmíru.

Proč to tedy vůbec nebo téměř vůbec necítíme?

Je-li tomu tak, znamená to, že nevidíme, neslyšíme, nevní­máme chuť či vůni... Není těžké si představit co by se dělo, kdyby se v mozku odráželo všechno, co podvědomí registru­je. Náš úsudek by se zcela „hroutil" přívalem nejrůznějších informací. Z toho důvodu mezi mozkem biopole a naším mozkem stojí cosi jako záclonka, která v obyčejném „lidském" stavu přikrývá kanály spojení mezi nimi. Občas podvědomí záclonku poodhrne a do našeho mozku pronikne nečekaná, mnohdy zarážejí informace. Jakoby nám chtělo ukázat, že na světě existuje něco víc než je náš mozek. Někdy sami, když si něco moc přejeme, nevědomky tuto záclonku myšlenkami odhrneme a podvědomím, aniž bychom to věděli, vstupujeme do nepoznaného, pozoruhodného světa Vesmíru.

V okamžiku, kdy si na někoho vzpomeneme, s ním pro­střednictvím fantomu navazujeme bioenergetický kontakt. Spojení v podstatě probíhá za spolupráce dvou fantomů: fantomu člověka, předmětu, jevu či události, na něž kdosi vzpo­míná a fantomu vlastního vědomí člověka, jenž na někoho vzpomíná.

První fantom je jakousi šifrou, jejímž prostřednictvím se připojujeme k objektu našeho zájmu. Vzniká v našem vědomí: například pocit radosti nebo smutku, který máme, když si vybavíme určitou událost. Druhý fantom je bioenergetickou matricí částí našeho biopole, jež charakterizuje to společné, co nás s tou či onou událostí, člověkem, jevem apod. spojuje.

Jestliže si za pomoci naší bioenergie přejeme získat infor­maci, musíme pronést tři magická slova:

• chci (je třeba naše přání znát přesně),

• dívám se (hledíme na zkoumaný objekt nebo na fantom),

• vidím (získání písemné či obrazové informace o objektu, jenž nás zajímá, což je výsledek dvou předchozích aktů
  - chci a dívám se).

Znovu opakuji, přejete-li si obdržet nějakou informaci bio­energetický:

• musíte si objekt, o nimž ji míníte dostat, přesně představit

• a jak jen to je možné se na svou touhu soustředit (kupříkladu dovědět se, je-li někdo zdráv, kolik má dětí atd.).

• je třeba, abyste byli skálopevně přesvědčeni, že žádanou informaci zaručeně získáte.

Ostatně jinak to nemůže být, neboť vaše přání jsou reálná, přátelská a čistá. Dívejte se dál. Na vlastní oči nebo v duchu. Pokud vaše představa (ve skutečnosti jasnovidnost) v myš­lenkách umožňuje vidět tvář jedince, s nímž jste se v duchu spojili, nebo místo, na něž jste se dostali, ptejte se, případně se rozhlížejte. Z přímých odpovědí, kývání hlavy, mimiky těch, s nimiž debatujete zjistíte, co chcete znát. Pokud fakta budou zakódována v podobě jakýchsi znaků, čísel apod., nelekejte se. Uvedu příklad z vlastní praxe.

Pokoušel jsem se pomoci Světlaně, jež trpěla cukrovkou. Už na vzdálenost 7-8 metrů jsem náhle ucítil vůni hub. Na mou poznámku Světlena odpověděla, že den předtím houby skutečně jedla. V příhodě s uvedenou pacientkou jsem hledal příčinu zhoršení nemoci. Odpověď jsem dostal jakoby samu od sebe ve formě vůně houbového pokrmu.

 

 

 

KRÁLOVNA SLOVA

Jevy bývají různé a různá jsou i slova, jimiž je označujeme. Nás však nezajímají pouhá slova, teda ta, která každý z nás může pronášet jen zřídka. Podobá se to střelbě z pušky nebo dlouhým a krátkým dávkám z automatu. Mé srovnání se možná někomu bude zdát příliš kruté, jelikož zmíněné zbraně jsou zbraněmi smrti. Ostatně smrt je v naší blízkosti neustále. Je třeba tedy vědět, že nejen výstřely mohou být smrtelné. Stejný účinek mohou mít i slova. Zvláště skrývají-li se za nimi (z hlediska energetiky) ocelové myšlenky střelce.

Co se týče slov, je vše jasné. Na počátku totiž, bylo pravé slovo. V Novém zákonu se podtrhuje význam slova jako zá­kladu víry v Boha. Všechno začalo být skrze slovo. Ve slovu byly lidské životy, světlo jejich života, které tma nedokáže obejmout. Starý i Nový zákon jsou vytvořeny tak, aby jejich obsah chápali všichni prostí lidé, pro něž je Bůh světlem, které ozařuje každého jedince.

Musíme se slovem naučit vládnout tak, aby nebylo oby­čejným pojmem. Slovo se musí stát jednou ze stránek trium­virátu energie - mysl - slovo, jemuž člověk vládne.

Když se člověk objeví na světě božím, představuje energe­tické tělo sestávající z materie. Ta se v člověku, podobně jako v dalších bytostech a objektech Vesmíru, realizuje ve formě součástí několika těl, o čemž jsme již hovořili. Všechna naše těla jsou vzájemně spojena. Tvoří jednotu hrubých a jemných materiálních částic. Kromě hrubých částic, tvořících fyzické tělo, existují i jemné, jež vytvářejí energetická těla, v periodic­kém (časovém) nebo soustavném kontaktu s prostředím, v němž existují. Zatímco těla z hrubého materiálu a z částic, které je tvoří, navazují více či méně dočasné kontakty (epizodní), vztahy jemných těl a částic jsou časem a prostorem neomezeny. Naše duše z jemné materie jsou nesmrtelné, na rozdíl od smrtelných fyzických těl.

Bohu se zachtělo, abychom se v době, kdy naše nesmrtel­né duše přebývají v dočasných příbytcích (tělech), s dalšími lidmi a některými živočichy spojili prostřednictvím slov. Čím více je myslí, tím více je slov, tím větší je nebezpečí oddělení slov od myslí a myslí od energie. K naprostému odtržení nedochází. Není to totiž možné.

Nicméně člověk rozumný už dokázal, že zhusta jedná naprosto nerozumě. Dokonce tak, že škodí sám sobě, sobě po­dobným, přírodě, Vesmíru. Následky jsou hrozné. Sám sebe hubí přírodními katastrofami, válkami a chorobami, neboť je­ho zhoubné činy, slova a myšlenky mají skrze energii škodli­vý vliv i na něho samotného, na všechno, co jej obklopuje. Nástrojem takového účinku jsou energie činů, slov a myšle­nek. Jde o energii, jež je nedílnou součástí Vesmíru.

Pokud jsou tedy naše skutky, slova a myšlenky zaměřeny proti harmonii energie Vesmíru a mají ničivý charakter, pak Vesmír proti onomu barbarství protestuje. Původce negativ­ních energetických vibrací ničí. Dokud člověk kromě tvůrčí činnosti bude také ničitelem, bude hubit sám sebe. Krok za krokem bude přinášet svůj zvěrský vklad do urychlení záhuby celého lidstva. Smysl lidského života tedy spočívá v tom, aby pojem člověk rozumný zbavil ironického nádechu, v jehož podtextu je chápání rozumnosti coby protikladu nero-zumnosti. To má samo o sobě příchuť absurdity, jestliže pod pojmem rozum budeme chápat nesmyslnost, s jakou likvidu­jeme zvířata a přírodu.

Naším úkolem je neumožnit člověku vytvořenému k ob­razu božímu během procesu jeho rozvoje sejít z cesty zvané harmonie Vesmíru. Ke slovům tedy budeme přistupovat opa­trně. A to nejen jako k produktu naší vlastní mysli, ale také ja­ko ke zboží, jehož spotřebitelem je vše, co nás obklopuje. Ostatně jen si vzpomeňte, jak lid uvěřil obrovské energii slov šílence Lenina, a tak došlo k Velké říjnové socialistické revo­luci, jež měla krvavé následky.

Přejděme ke konkrétním cílevědomým krokům praktic­kého využití slova. Naši řeč, naše slova budeme realizovat tak, aby naše skutky byly podřízeny nejen našim rukám, ale také slovům.

Vycházet budeme z toho, že slova jsou počátečními prvky, jakési sčítance našich myšlenek, jež jsou schopny vyvolat ten či onen impulz. Ten působí jak na směr pohybu myšlenek, tak na proudy bioenergie, jež se do těchto procesů zapojují.

• Na jedné straně tedy myšlenka člověka, pronesená nahlas nebo skrytá ve vědomí, ovlivňuje stav jedince a jeho skut­ky a na straně druhé může pronesená idea zásadně zapůsobit na lidi, jež jsou nablízku.

• Záleží na tom, jak jsou slova přijata. Pokud kladně, dochází ke spojení myslí i energií různých lidí, pokud negativně, vypukne boj slov a myslí, ale také energií.

• Předem nelze určit, jaký průběh bitva bude mít. Slovy lze protivníka přesvědčit, změnit

chod jeho myšlení, učinit z něho stoupence stejných myšlenek. Takový výsledek je

samozřejmě nejpřijatelnější, vezmeme-li v úvahu výchozí pozici. Sjednocení myšlenek

současně provází spojení energií různých lidí, třebaže s určitou ztrátou energie v

procesu přesvědčování, na rozdíl od varianty, kdy jsou myšlenky jednotlivce druhými

lidmi okamžitě přijímány kladně.

• Existují ovšem další možnosti slovně-myšlenkových bitev. Tak například jeden z protivníků toho druhého nepřesvědčí a utiskuje ho silou, přičemž část své energie vynakládá na útlak. Následně, jelikož soupeř je nucen se síle podřídit, se sytí energií vítěze a je připraven, ve chvíli, kdy se naskytne příležitost, přeskočit na druhou stranu.

• Z mého pohledu tudíž nemá smysl kohokoliv utlačovat. Pokud se s někým názorově rozcházíte a nemáte nejmenší chuť svůj protějšek přesvědčit, souhlaste s kompromisem. Raději se na kratší či delší dobu rozejděte (a možná navždy).

 

Znovu zdůrazňuji, že nemá smysl se opájet vítězstvím,neboť poražený číhá na příležitost k odvetě. Nejmoudřejší poražení v době, kdy vítěz spí na vavřínech, kriticky hodnotí příčiny své porážky. V úvahu vezmou své chyby, vymaní se z jejich područí. Dříve nebo později vítěze překonají a ne­chají jej za sebou. Poražených, kteří zaujmou popsanou pozi ci, je podstatně méně než těch, kteří ze své porážky obviňují protivníka, zaujímají pózu nespravedlivě uraženého a čekají na odvetu. Mimochodem, slovo je také nezbytnou podmínkou náboženského obřadu prokletí.

Slova jsou vojáci v nikách moudrého vojevůdce. Jsou to děti vychovávané nadaným pedagogem. Vibrace slova, pokud si přejeme, aby bylo efektivní, musí v biopoli a mozku toho, kdo ho slyší, vyvolat vibrace odpovídající frekvence a amplitudy. Podstatné je, aby naše slova obsahovala myš­lenky a energii čestných přání a úmyslů. V takovém případě, nezávisle na úrovni mistrovství vládnout slovem, předají pravě to, co se skrývá v mysli jedince, jenž je pronáší.

Aby naše řeč nebyla mlácením prázdné slámy, osvojíme se několik následujících pravidel.

1.Naučte se mlčet. Snažte se více mluvit očima a myšlenkami. Mluvte ve výjimečných případech, kdy máte co sdělit. Tlučhubové svou sílu plýtvají na to, aby se svému okolí
zalíbili. Pokud ovšem jde o vědomou upovídanost.

- Jestliže je podvědomá, nemá smysl o ní hovořit. Je tře­ba mít neustále na paměti, že podvědomá řeč vzniká na takové úrovni mezilidských vztahů, kdy je dialog pro všechny zainteresované zajímavý a přínosný.

- V opačném případě, kdy slovní výměna nemá efekt, není dobré v ní pokračovat. Nadměrná upovídanost vede k poklesu bioenergie jedince. Ta se vypařuje spo­lečně s proudy slov. V důsledku toho se současně s ni­mi vytrácejí i naše dobré úmysly.

2.Jestliže nedokážete ve společnosti svůj řečový aparát odpojit, snažte se mluvit stručně. Čím méně slov použijete, tím větší význam každé vaše slovo bude mít. Jde o to, že menší počet slov sluchový aparát vašeho protějšku přijme snadněji a navíc je díky velké koncentraci mysli, rozdělené do menšího počtu slov, energetická pevnost každého
slova podstatně vyšší.

Zatímco k prvními pravidlu se vztahuje lidové rčení:

„Mluviti stříbro, mlčeti zlato!", lze o druhém říci: „Někdy méně je více!"

3.Ať se vaše slova nerozcházejí s vašimi činy. Jestliže jste důrazně řekli „ano" či „ne", pak stejně důrazní musíte být v realizaci toho, co se za zmíněnými slůvky skrývá. Přijaté řešení vždy uvádějte do života.

- Své svědomí nezatěžujte nesplněnými sliby, neboť váha takového „zboží", když se příliš nahromadí, může podlomit vaše zdraví a zničit vás. V krajním případě jako osobnost. Buďte člověkem se smyslem pro povinnost a se svědomím. Vaše existence nebude těšit jen vás.

1. V debatě s cizími lidmi pokaždé sledujte cíl, kvůli němuž, jste se do diskuse zapojili. Pokud vidíte, že se vám to nedaří, vycouvejte.

2. Během diskuse na partnera netlačte jako tank. Jednejte s ním jako se sobě rovným. Dejte to najevo tónem, mimikou. Zdůrazněte, že si ho vážíte. Dopřejte mu možnost promluvit a současně analyzujte jeho silné a slabé stránky.

3. Nebojte se, že z debaty vyjdete jako hlupák. Nehrajte si na mudrce. Moudrý člověk totiž stejně pozná, kým ve skutečnosti jste. Kromě toho na jedince s poněkud mdlým rozumem nemá smysl plýtvat časem a energií.

4. Během debaty se partnera snažte dostat na svou stranu tím, že mu budete klidně a přátelsky naslouchat. Dosáhnete toho snáze, budete-li se mu dívat do očí nebo do oblasti třetího oka, již si v duchu představíte. Současně si myslete: „Přede mnou stojí dobrý člověk."

 

• Pokud se vám ovšem jako dobrý nejeví, nemá smysl s ním jednat. Jestliže se s ním navzdory tomu do diskuse pustíte, buďte aspoň upřímní, co se jeho „dobroty" týče.

• Ve skutečnosti je možné v každém člověku odhalit něco dobrého, neboť být špatným je vlastně komplex, jehož se vlastním úsilím lze jen těžko zbavit. Pomozte mu tedy, aby se od něj oprostil.

- Svými myšlenkami, slovy a energií umocněte zhusta skrytý pozitivní prvek. Pomozte jeho kladům zved­nout hlavu. V případě, že se vám to povede, najdete v dotyčném nového upřímného přítele, jemuž jste po­mohli stát se silnějším.

Mimochodem, pozice dobra je člověku rozhodně bližší, než přání páchat zlo.

 

 

 

KRÁLOVNA ZDRAVÍ

Důležitou složkou vnějšího prostředí je také voda. Bez ní je život nemožný. V důsledku jejího nedostatku klesá života­schopnost organismu. Rostliny vadnou a mohou uhynout. Citlivost na nedostatek vody je u různých rostlin odlišná. Zvířata bez vody hynou poměrně rychle. Například vykrme­ný pes dokáže bez jídla přežít až 100 dní, avšak bez vody méně než 10.

Voda se nachází v tekutinách organismu - v krvi, trávicích šťávách apod. V tkáních živočichů a rostlin je vázána. Nevytéká tedy, když se orgán rozsekne. Je schopna se vázat s bílkovinami, dalšími organickými sloučeninami a také s ionty, jež jsou součástí buněk a tkání. Voda je součástí všech tekutin a tkání lidského těla. Představuje asi 65 procent jeho hmoty.

Ztráta vody je pro organismus mnohem nebezpečnější než hladovění. Bez jídla člověk vydrží více než měsíc, avšak bez vody pouze několik dnů. Ve vodě se rozpouštějí organic­ké a neorganické látky, které jsou pro životaschopnost orga­nismu velice důležité. Fyziologická potřeba vody, jež se do or­ganismu dostává současně s potravou a s tekutinami, je u člo­věka závislá na klimatických podmínkách. Pohybuje se od tří do šesti litrů denně. Voda má rovněž velký význam z hledis­ka hygieny. Obrovské množství jí potřebujeme k uspokojení sanitárních a hospodářských potřeb. Spotřeba vody do znač­né míry určuje úroveň hygieny v obydlených oblastech.

Z epidemiologického hlediska musí být využívaná voda zdravotně nezávadná. Nesmí obsahovat bakterie a viry vyvo­lávající choroby. Vodní cesty jsou například nositelkami cholery, břišního tyfu, dyzenterie, leptospirózy, žloutenky atd. Nezávadnost vody, která se do domácností dostává potrubím, je zajištěna čištěním.

Odnepaměti složení vody přitahovalo pozornost lidí coby možná příčina hromadných onemocnění neinfekčního půvo­du. Například obsah chloridů či sulfátů se z hlediska zdraví člověka posuzoval pouze jako nepřímý ukazatel nebezpečné­ho znečištění vody. Díky novým metodám byly objeveny oblasti s nedostatkem nebo naopak s přebytkem mikročástic ve vodě, jejichž malý nebo příliš velký přísun do organismu způsobuje charakteristická onemocnění. Kupříkladu nedosta­tečné množství fluoru v pitné vodě je příčinou zvýšeného onemocnění zubů.

Ve vodě se rovněž mohou nacházet látky, které v malém množství mění organoleptické vlastnosti vody (pach, chuť, průzračnost atd.). Uvedené kvality nejčastěji mění chemické látky obsažené v přírodní vodě (různé soli, železo, měď, zinek, mangan apod.), zbytkové množství sloučenin použi­tých ke zpracování vody a průmyslový odpad.

Jakou vodou se vlastně můžeme sprchovat nebo jak dlouho a při jaké teplotě v ní lze ležet?

Odpověd je čistě individuální. Je třeba mít na paměti známé rčení, jež hlásá: Všeho s mírou! Kupříkladu ve vodě s teplotou pod 2 °C může člověk v záchranné vestě strávit maximálně 45 minut, při teplotě od 2 do 4 °C nanejvýš 1,5 ho­diny, od 4 do 10 °C ne více jak 3 hodiny.

Jen tak mimochodem, vodou se lze zbavit bolesti hlavy.

Stačí když ruce ponoříme do horké vody nebo je budeme držet pod jejím proudem. Tím zesílíme proudění krve z cév mozku. Účinek procedury je možné umocnit potřásáním dlaní, při němž si představíme, jak z hlavy prsty a dlaněmi vytřásáme „černé chuchvalce" a „kapky" bolesti.

Pokud se hodláte stát králi a královnami zdraví, musíme si pojem zdraví vysvětlit. Podle Velké encyklopedie je zdraví „přirozeným stavem organismu, jenž je charakterizován rovnováhou s okolím a absencí jakýchkoliv chorobných změn".

Lidské zdraví je podmíněno souborem biologických (zdě­děných a získaných) a sociálních faktorů. V preambuli Svě­tové zdravotnické organizace se praví, že „zdraví je stavem úplného fyzického, duchovního a sociálního blahobytu a ne­jen absence chorob a fyzických poruch".

Zdraví lze charakterizovat kvalitativně i kvantitativně, jelikož existuje pojem stupeň zdraví. Ten je určen rozsahem adaptačních schopností organismu. Zdraví je tedy stavem organismu, jenž je v protikladu s nemocí. Může být spojeno s různými přechodnými stavy, které pokaždé nemají přesně určené hranice. Zdraví nevylučuje, že v organismu již existu­je zárodek choroby nebo individuálních výkyvů zdravotních pocitů jedince. Proto také vzniklo označení „prakticky zdra­vý člověk". Jde o stav, kdy jsou sice odhaleny patologické změny, nicméně pacient se cítí dobře a jeho schopnost praco­vat neklesá.

Je všeobecně známo, že lidé, kteří hodně vydělávají a ne­mají potíže s výběrem stravy a navíc si mohou dopřát kvalit­ní lékařské služby, se nevyznačují výrazně lepším zdravotním stavem, ani delším životem. Churavějí a umírají stejně jako obyčejní smrtelníci, kteří v životě neměli žádná privilegia.

Domnívám se, že zdravotní stav a délka života jsou za­kotveny v programu každého jedince. Ten ho někdy může zkorigovat, má-li silnou vůli, případně jej mohou vyladit jiní, pokud jsou silnější než nositel programu. V uvedeném pro­gramu a jeho dolaďování ještě během života je rovněž obsa­žena karma. Zdraví a délka života člověka závisejí na tom, do jaké míry se, v souladu s odpovídajícími úpravami, zmíněný program plní. Jedinec, jenž se z nějakých důvodů od programu, který mu byl dán Nejvyšším rozumem, Bohem odkloní, začíná churavět.

Kdo na své nemoci nereaguje jako na signály upozorňu­jící na nerozumné jednání, jež se projevuje přehlížením hlavního úkolu - splnění životního programu - poměrně rychle hyne následkem rychlého průběhu onemocnění nebo v důsledku jiného neštěstí.

Ze života člověk odchází teprve po splnění životního po­slání. A to nezávisle na věku a zdravotním stavu. Prodloužit si život může jedinec i na základě přání tím, že si dává stále no­vé a nové úkoly, jež musí splnit. Díky tomu rovněž prodlužuje život svým příznivcům (fandům), kteří se musejí o výsledcích jeho vítězství přesvědčit a spatřit je na vlastní oči.

Každý, kdo provádí naše cvičení, s každým nádechem a výdechem, s každým pohybem těla a mysli stoupá výš a výš. Týká se to zdraví, vědomostí a schopnosti překonávat potíže. Už jsme se stali králi a královnami zdraví. Cílem této kapitoly není jen zopakovat si dosažené. Naším úkolem teď je vědomě se naučit korigovat (samozřejmě v kladném slova smyslu) vlastní zdraví i zdraví našich blízkých.

Proč vlastně churavíme?

Nejen já se domnívám, že většinu chorob způsobuje poru­cha bioenergie člověka. Je známo, že pouze 25 procent energe­tického potenciálu dostáváme ze vzduchu, vody a stravy. Zbývající tři čtvrtiny představuje energie Kosmu. Hlavní příči­nou našich nepříjemností je porucha ve spojení s bioenergetic-kým oceánem, v němž se koupeme.

Již jsme podrobně zmínili kosmickou loď, v níž se sou­stavně nacházíme. Je tudíž jasné, že se můžeme dostat do si­tuací, kdy se energetické kanály jak v samotné lodi, tak kaná­ly spojující lod s Kosmem nebo s jeho částmi, zcela zanášejí nebo zužují. Je to podobné jako když se zanášejí vodovodní trubky. Rovněž současní bioenergoterapeuti, odpradávna známí jako zaříkávači, čarodějové, šamani, mágové, léčili na úrovni bioenergetiky. Instinktivně hledali a nacházeli kanály, jež bylo nezbytné pročistit. Zahlcuje je černá energie choroby. V závislosti na tom, jaké kanály jsou ucpány, tomu či onomu orgánu nebo soustavě hrozí nebezpečí.

Neduhy, choroby a další životní potíže si člověk zavinil sám. Nezáleží na tom, zda je příčinou nemoci kontakt s lidmi s černou energií nebo uhranutí, karmická dědičnost apod.

Jednou provždy je nutné si zapamatovat, že nic vznešené­ho ani lidského vám není cizí - ani pozemská činnost, ani lidské myšlenky a slova. To všechno v našem provedení, na dosažené energetické úrovni obsahuje těžko popsatelný potenciál, který je schopen v kteroukoliv minutu, v kterýkoliv okamžik dát průchod uskutečnění libovolného úkolu.

V závislosti na situaci mohou být slova různá, nicméně postavení je pořád stejné - je to fajn, bude ještě lépe, negati va neberu na vědomí - pracujeme výlučně pod pozitivním, optimistickým praporem. A stane se zázrak! Vůle myslet pozitivně chorobu přinutí zmizet.

Zamysleli jste se někdy nad faktem, proč se většina lékařů pra-cujících na infekčních odděleních nikdy nenakazí?

Cožpak se neustále cpou nějakými léky? Samozřejmě ne. Pokud by tomu tak bylo, pak by se nadměrným přísunem medikamentů otrávili. Existují moudří lékaři, kteří svým pa­cientům nepředepisují žádné léky a skalpel si na ně berou jen v krajním případě. Jejich pud sebezáchovy pracuje bezvadně. Ani v myšlenkách se neobírají možností nákazy. Představte si, že jsou lékaři a jsou nemocní, přičemž lékaři se mezi pacienty nepočítají. Svou roli rovněž sehrává víra v bílý plášť, jenž od je­ho nositele odráží vše negativní a mikrobům neumožňuje, aby se jím prodraly. Zásluhou této nebetyčně drzé víry, že se jich choroba nedotkne a navíc v objetí magického bílého pláště, se lékařům vyhnou nejen „řadové" choroby, ale i další neduhy.

Do nemocničních pokojů vcházejí pevně přesvědčeni, že jim se „TO" stát nemůže. Tak tomu skutečně je. Přitom na bio-energetiku většina z nich vůbec nemyslí nebo o ní dokonce nemá ani tušení. V daném případě zřejmě „úřaduje" podvě­domá obranná reakce. Víra, že mně se nic nestane, podpoře­ná vzhledem a posláním jedince, který musí uzdravovat, onu obrannou reakci mnohonásobně umocňuje, jelikož síla biopo-le člověka, jenž ve své profesi stojí nad ostatními, je výrazně vyšší než těch, jimž pomáhá. Daleko silnější vždycky slabší­mu dává část své síly. V konkrétním případě to funguje tak, že mnohem silnější lékař musí dát a dává lidem zdraví a slabší, navíc oslabený nemocí, není schopen svou chorobu předat tomu, kdo mu přináší zdraví. Chcete-li někomu pomoci, musíte být silnější než on.

Jak se tedy stát vládcem vlastního zdraví, přesněji jak se naučit z našeho organismu i z organismu příbuzných a zná­mých vylučovat negativní vlivy, jimž se říká choroba?

V průběhu nemoci v lidském těle dochází k mnoha změ­nám. Pod slůvkem nemoc chápeme proces vznikající v důsledku působení škodlivého činitele vnějšího nebo vnitřního prostředí na organismus. Příznačné je pro něj snížení přizpů­sobivosti živého organismu vnějšímu prostředí za současné mobilizace jeho obranných sil.

Choroba se projevuje poruchou rovnováhy organismu a okolí. Následkem jsou rovněž vedlejší neadekvátní reakce a pokles práceschopnosti. Všeobecné představy o nemoci se měnily po celou historii medicíny. Hippokrates se například domníval, že příčina nemocí spočívá ve špatném smíchání čtyř hlavních tekutin v organismu: krve, hlenu, žluté žluči a černé žluči, k níž řadil žilní krev. Když se zmíněné tekutiny nacházejí v harmonii, míchají se přiměřeně a tělo je zdrávo. Jakmile se proporce naruší, přichází nemoc. V Hippokra­tových představách uvedené tekutiny produkují různé orgá­ny a vládnou různými vlastnostmi, přičemž do normy uvádě­jí sucho nebo vláhu, žár či chlad těla. Srdce vyrábí krev, játra žluč, mozek hlen, slezina černou žluč. V závislosti na tom, který druh tekutiny převládá, rozlišujeme čtyři hlavní typy temperamentu a stavby těla: sangvinik - nadbytek krve; cho-lerik - žlutá žluč; flegmatik - hlen; melancholik - černá žluč. Množství různých tekutin v těle se mění v závislosti na vlivu vnějších podmínek (klima, atmosféra atd.). Proto také Hippokrates a jeho následovníci velkou roli přisuzovali vněj­ším podmínkám. I v nich mají choroby původ. Obrovský význam rovněž přikládal hygieně, životosprávě a také dietě. Žil v letech 460 - 377 před naším letopočtem. Popsal metody léčení různých chorob a zvláště podrobně chirurgické způso­by léčby zlomenin, vyvrtnutí apod.

Na konci staré a na začátku nové éry, především ve stře­dověku, se objevily nové názory na nemoci. Říkalo se, že du­še nebo zvláštní druh životní síly podmiňují boj organismu se změnami vyvolanými nemocí.

Současné představy o chorobách lze shrnout do následují­cích bodů:

1. Hlavní roli v rozvoji choroby sehrává vnější prostředí - především sociální. Změny vnitřních vlastností organis­mu, vyvolané faktory prostředí i dědičnými mechanismy, mohou v budoucnosti při vzniku nemoci sehrát rozhodu­jící roli.

2. Velký význam v rozvoji choroby, kromě příčiny jejího vzniku a vnějších podmínek, sehrávají obranné a přizpůsobivé mechanismy organismu. Její vývoj do značné míry závisí na dokonalosti uvedených mechanismů a rovněž na objemu a rychlosti jejich zapojení do patologického procesu. Na propuknutí a průběh nemoci má obrovský vliv psychogenní faktor.

3. Nemoc je utrpení celého organismu. Neexistují úplně izolované choroby orgánů a tkání, tedy jakési místní neduhy. Jakákoliv nemoc se v té či oné míře odráží na celém organismu. Nevylučuje to však napadení nějakého orgánu nebo části organismu.

 

Průběh nemoci má následující etapy:

1. Skrytou neboli latentní (v souvislosti s infekčními chorobami se jí říká inkubační doba) formu. Jde o období mezi začátkem působení chorobného prvku a prvními projevy chorobných příznaků.

2. Prodrornální - objevují se první příznaky nemoci, které mohou mít neurčitý nespecifický charakter (celkové oslabení, únava, zvýšená teplota) nebo v řadě případů mohou být pro určitou nemoc typické (kupříkladu charakteristická vyrážka při spalničkách).

3. Doba plného rozvinutí nemoci, která se pohybuje od několika dnů do desítek let (například tuberkulóza, syfilis apod.)

4. Konec nemoci (uzdravení), který může přijít rychle, kriticky (krize) nebo postupně.

 

V závislosti na délce průběhu a rychlosti narůstání a vy­mizení projevů mohou být nemoci chronické a akutní. Když se k hlavním projevům nemoci přidruží další, které nejsou spojeny s její základní příčinou, nicméně se rozvíjejí v důsled­ku jejího průběhu, říkáme tomu komplikace. Ty nemoc zhor­šují a někdy jsou dokonce důvodem špatného konce.

Konec choroby může být charakterizován:

• naprostým uzdravením,

• uzdravením se zbytkovými projevy,

• vznikem nových forem nemoci v podobě pozdějších následků
  či smrti.

Současná klasifikace nemoci člověka se provádí na zákla­dě charakteru a průběhu (akutní, chronický), úrovně speci­fických patologických změn (molekulární, tkáňové apod.), podle původu (choroby způsobné mechanicky, fyzicky, chemicky, biologicky nebo psychogenními faktory), podle léčebné metody, stáří a pohlaví atd. Nejpřijatelnější je taková klasifikace, jejímž základem je skupina chorob s dědičnými příznaky. Rád bych zdůraznil, že ani jedna z klasifikací nemocí není plně uspokojivá. Například vyjdeme-li z dědič­ných faktorů, můžeme zápal plic vztáhnout k onemocnění dýchacích cest a k alergickým stavům.

Rád bych zmínil velice rozšířené a vážné onemocnění - os-teochondromatózu. Jde o onemocnění, jímž v současnosti trpí snad všichni - od dětí po dospělé. Z ekonomického pohledu společnosti dost škodí. V tomto směru jej lze srovnat snad jen s přírodními katastrofami. Napadá totiž lidi v aktivním věku, trvá poměrně dlouho a pro postižené představuje velké fyzic­ké i psychické utrpení. A co je horší, tato choroba je spojena s častými recidivami.

Osteochondromatóza je onemocnění páteře, které jakýsi mudrc nazval „malým dáblem v zádech". Už starověké ruko­pisy, obrázky a výsledky výzkumů pohřebišť dokazují, že bo­lestí v zádech lidé trpěli odnepaměti. Svědčí o tom charakte­ristické kostní a dystrofické změny v páteři při zkoumání ostatků egyptských faraónů a římských patricijů.

Páteř je hlavní částí kostry. Jde o tvrdou kostní ochranu mí­chy hřbetní, která se v ní nachází. Obratel se jeden od druhého liší rozměrem souvisejícím s rovnoměrným zesílením páteře směrem dolů, s následným postupným zmenšováním rozměru, počínaje dolními obratli části bederní. Hadovité zatočení páte-ře jí například umožňuje dostatečnou ohebnost a poměrně hod ně měnit polohu různých částí těla (sedět, stát, naklánět se, ležet atd.). Záhyby páteře vytvářejí příznivé podmínky pro změkčení úderů při chůzi, běhu nebo skocích či otáčení.

Páteř se skládá z kostních obratlů a meziobratlových chrupavek. Obratle jsou pevnou osnovou páteře a chrupavky jí umožňují elastičnost a pohyblivost. Po celé délce se páteř „stýká" s různými orgány a soustavami lidského organismu. Může se vyznačovat mnoha anomáliemi. Ať už vrozenými ne­bo získanými v důsledku chorob či úrazů. K prvním napří­klad patří srůst dvou až tří obratlú, rozštěpení jejich oblouků apod. Vrozené anomálie zpravidla nepřevážejí chorobné pro­jevy. Mnohem častěji se setkáváme se získanými onemocnění­mi páteře. Mohou se objevit v kterémkoliv věku. Řadí se k nim kupříkladu deformace páteře (vykřivení, skolióza), zánětlivé potíže (osteomyelitis) apod.

Z úrazů páteře lze jmenovat třeba poškození vazů. K nej­častějším úrazům je možné zařadit zlomení páteře. Velice těž­kým poškozením je její zlomení spojené s poškozením míchy hřbetní.

V současnosti najdeme málo lidí, kteří mají páteř v na­prostém pořádku. Nejrozšířenějším onemocněním spojeným právě s ní je osteochondromatóza. Začíná se projevovat bo­lestí zad nebo rukou, krku, bederní oblasti, případné všech najednou. To jsou zjevné symptomy. Stává se rovněž, že bolí nějaký vnitřní orgán a člověk nemá potuchy, že příčinou je páteř. Jestliže žena, která nesportuje, náhle zjistí, že její svaly ochably, nemá se proč těšit. Mnozí z vás zajisté na vlastní kůži poznali „radost" z toho, když se sehnuli a zpět to, jaká hrůza, nešlo. Lidově se tomu říká ustřel.

Osteochondromatóza - Jde o skupinu především zánětli-vých onemocnění chrupavčité části dlouhých trubkovitých kostí a výběžků krátkých kostí kostry, jež vznikají především v důsledku porušení kosti a ztráty ohebnosti chrupavčitého aparátu a vazů páteře. Mimo jiné je to následek stárnutí orga­nismu a poruchy látkové výměny.

Pacienti, u nichž je diagnostikována osteochondromatóza, jsou zpravidla posílání k neurologovi. Ten jim předepíše léky.

Třebaže medikamenty přinesou úlevu, nemoci samotné vás nezbaví! Mezi námi, není přece možné se po zbytek života cpát pilulkami! Ani masáže nepřinášejí dlouhodobý kýžený léčebný efekt.

Existuje několik metod léčby zmíněné choroby bioenergo-terapií. Jednu z nejlepších rozpracovala světoznámá gruzín-ská léčitelka Džuna Davitašvili.

První způsob

• Ruce vytahujete před sebe dlaněmi dolů, paralelně s pod­lahou. Pak si v duchu

představíte svou páteř (Připomí­nám, že hovoříme o případech, kdy se postižený léčí sám. Když proceduru provádí léčitel, stojí za zády nemocného.).

• Máte-li s tím potíže, postavte si před sebe hůlku a přesvědčujte se, že je to vaše páteř. Můžete si ji načrtnout i na lisí papíru, který si před sebe vertikálně položíte. Poté zvedáte ruce k vrcholu páteře a postupně je spouští­te k poslednímu obratli. Tj. ke konci kostrče.

• Každá ruka se přitom pohybuje volně. Bud' se překříží (říká se tomu „kříž"), nebo se „rozcházejí", jedna ruka je neustále výše. Jejich postavení se mění plynule (tj. střídá se).

• Cvičení opakujeme 7 - l Okrát. Současně s ním do obrátlů a chrupavek v duchu posíláme proudy energie, vycházející z konečků prstů.

• Samozřejmě, že ještě předtím jste si udělali malou rozcvič­ku a postarali se o co největší přísun energie. Připomínám, že mysl je soustředěna na páteř a tělo je uvolněno.

Druhý způsob - Říká semu vertikální lis.

• Ruce jsou vytaženy, dlaně kyvadlově k zemi. Ruce spou­štíte shora dolů podél páteře, kterou si v duchu předsta­vujete, přičemž dlaně přibližujete a oddalujete jako při potlesku. Nedotýkají se však!

• Mezi nimi se akumuluje energie, kterou vysíláte do páteře. Toto i následující dvě cvičení opakujete 7 - lOkrát.

Třetí způsob - horizontální lis.

- Dlaně jsou paralelně k podlaze. „Kráčejí" shora dolů, „tleskáte", tj. nabíráte energii. Potom se přibližují a „vy­tlačují" ji.

- Tato energie se nesoustřeďuje, jako v předchozím případě pouze do páteře, nýbrž plyne také do žeber a následně „obestírá" celý organismus.

Čtvrtý způsob - spirála.

- Jednou rukou jdete shora dolů a provádíte spirálovité pohyby. Dlaň směřuje dolů, prsty jsou mírně roztaženy. Ostatně je lepší, budete-li je roztahovat při všech cvičeních.

• Ruka se pohybuje ve směru hodinových ručiček. V duchu jako byste rukou ohýbali každý obratel, jako byste ho „omývali" energií, zbavovali ho solí a obnovovali mezi-obratlové chrupavky.

Nováčci se logicky mohou ptát, jak je možné, aby si človčk sám léčil páteř jakýmsi nasměrováním energie k hůlce nebo do prostoru mimo těla?

V daném případě je řeč o léčbě „fantomem". Ve zmíněné hůlce totiž neustále musíte spatřovat svou páteř. V takovém případě energie bude proudit k místu určení. Jestliže v hůlce budete vidět páteř kamarádky, budete léčit kamarádku. Bezprostřední kontakt s člověkem není při těchto manipula­cích nezbytný.

Existují i další metody. Například při osteochondromatóze vás brní a bolí ruce. Zkuste jednu ruku léčit druhou. Spouštějte ji od ramene ke konečkům prstů. Kolem ruky druhou ve směru hodinových ručiček provádějte krouživé pohyby a v duchu nasávejte energii nebo „jeďte" proti směru hodinových ručiček. V tomto případě energii nemoci „vtahu­jete" a vyhazujete do trychtýře.

Léčebný efekt - „vymývají" se soli, obnovují se meziobrat-lové chrupavky, zlepšuje se činnost svalů, napravuje se drže-ní těla. Buďte vytrvalí a věřte v úspěch!

Dalším velice častým onemocněním páteře je skolióza (vychýlení páteře do strany). Vychýlení nemusí být výrazné, ale bývá i po celé délce jako sinusoida. Přidružuje se k němu rovněž deformace žeber a omezená dýchací funkce. Nejčastěji se objevuje v dětství a v pubertě. Samozřejmě že léčit malé dě­ti je snazší. S přibývajícími léty páteř tuhne, nicméně i u do­spělého jedince s rozvinutou bioenergií a silnou touhou uzdravit se, lze dosáhnout hodně. Je pochopitelně lepší, pracuje-li s vaší páteří silný a zkušený bioenergetik.

Jenomže co když není po ruce?

Očista páteře kosmickou energií, cvičení rozpracovaná Džu-nou i ta, která jsme již uvedli, se rovněž hodí k léčbě skoliózy.

Vynikající by bylo, kdybyste k dispozici měli rentgenový snímek své páteře (nebo páteře člověka, jehož hodláte léčit). Zkuste využít svůj vnitřní „radar". Přechod od jednoho stup­ně ovládnutí bioenergie k dalšímu, mnohem vyššímu, vždy znamená, že jedinec musí překonat sám sebe.

• Tak tedy po očistě je páteř ohebnější a daleko přístupnější k léčbě. Nemáte-li rentgenový snímek, nakreslete si svou páteř na kus papíru a dále pracujte jako s „fantomem".

• Ruce natáhněte před sebe dlaněmi paralelně s páteří a po­ hyby „vertikálního lisu" ji v duchu narovnejte.

• Potom na svém „fantomu" jednu dlaň dejte ke kostrči (k základu páteře) a druhou k hlavě, tedy k vrcholu páteře. Silnou dávku energie vystřelujte (do místa, kde je „pra­covní" ruka) páteří zdola nahoru do druhé ruky.

• A proč právě zdola nahoru? Vždyť doposud jsme organismus léčili především energií Kosmu. V daném případě je lepší využít energii Země - tu „nejtěžší". Máme-li však být přesní, pak energie Země, s níž je spojena a jíž se sytí nej­ nižší energetická čakra, ale také další druhy energie, jsou pouze formami kosmické energie. Jejími druhy. Energie
  Země je daleko těžší, hustější. Co dělá proud vzduchu nebo vody, když prochází pokřivenou trubicí? Snaží se ji srovnat. Totéž se děje s páteří. Energetický proud ji postupně napřimuje.

• Léčíme-li páteř, musíme současně „zpracovat" přilehlé svaly, tj. bioenergeticky je masírovat, ve směru hodinových ručiček do nich „vrážet" energii a v duchu si představovat, jak se ochablé svaly stávají elastičtějšími a pružnějšími.

• Znovu připomínám, že bioenergie se s filigránskou jem­ ností podřizuje především mysli člověka. Z toho tedyplyne: „Na co pomyslíš, to také sklidíš."

Od páteře přejdeme k dalším, často se vyskytujícím nedu­hům. Určitě znáte ten pocit, kdy jste tak unaveni, že nemůže­te usnout. Přepracovaný mozek si odmítá odpočinout a neu­stále přemílá problémy, jimiž jste se zabývali celý den.

• Než popadnete prášky na spaní, zkuste situaci změnit vlastními silami. Pročistěte si energetická centra, naberte energii a pak dlaň své pracovní ruky (praváci pravou,
  leváci levou) položte na vrchol hlavy.

• Krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček masírujte (můžete i bezkontaktně, tj. ruka je kousek nad hlavou) mozek.

• Současně si v duchu opakujte: „Všechno je v pořádku. Jsem šikovný(á), stačil(a) jsem toho hodně udělat. Teď musím spát... Chce se mi spát, už usínám..."

• Máte-li díky pravidelným cvičením dobře rozvinutou energetiku, můžete „spatřit", rukou ucítit, jak se místo pod lebkou zatemňuje. To je zdroj vašeho chorobného napětí.

• Pohyby ruky onu část „proplachujte" a velice rychle pocítíte úlevu. Vše „vymyté" spalte nebo pošlete do středu Země, do ohňového magmatu.

Nervozita

Jistě vám není cizí ani pocit, kdy v očekávání nějaké zkoušky, v přeneseném i v přímém smyslu, se doslova „roz­kládáte". Nervy vám vypovídají službu právě ve chvíli, kdy to nejméně potřebujete. Některé ženy trpí křečemi střev, ně­kdy se jim dokonce chce zvracet. Nemohou pozřít ani sousto, podlamují se jim nohy. Pokuste se nepříjemný stav zvrátit.

• Představte si, že váš organismus omývá světlá energie, že protéká všemi kanály, celým tělem. Vše černé, nebezpečné, co vás trápí, proudí pryč.

• Víme, že levá mozková polokoule odpovídá za logické myšlení a pravá za emoce. Zkuste pracovní ruku držet 5-6centimetrů nad pravou polokoulí, s její pomocí do ní
  přivádět energii a současně mozek uklidňovat. Vsugerovávejte si, že vše je v pořádku a myslete si, že všechno bude fajn.

Existuje ještě jeden velice účinný způsob odstraňování nervového napětí a bolesti hlavy: uchopte chomáč svých vla­sů (samozřejmě je lepší, jsou-li delší) a druhou rukou „jezdě­te" od kořínků po vlasech, přičemž si představujte, jak vlasy z mozku a dalších míst hlavy vytahujete vše temné.

1. Ke konfliktům v životě zpravidla dochází zcela nečekaně.

2. Proto doporučuji každé ráno provést energetickou rozcvičku a obléknout si „skafandr", abyste se okamžitě, jakmile ucítíte agresi, mohli bránit dostatečně silnou energetickou bariérou.

3. Pokud jste se už dříve pořádně „nabili" a „obrnili", pravděpodobnost, že se vás někdo pokusí napadnout, je téměř nulová. Ujišťuji vás, že tato skutečnost je každému podvědomě „známa" odnepaměti.

Nemoci, které trápí ženy

Žena se narodila proto, aby byla ženou. Vše, co škodí této její části, její osud dost nelítostně zraňuje. Především se to vztahuje k pohlavní oblasti. Jestliže jste někdy churavěly, za­jisté jste si na celý život zapamatovaly diagnózy jako cystický zánět vaječníkú, myom dělohy, srůsty ve vejcovodech a další „příjemné" choroby.

Vezměme si například srůsty ve vejcovodech. Jestliže se žena léčí sama, musí si především velice přesně představit anatomii. Jedinec, jenž se pustil do bioenergetiky, by si roz­hodně měl obstarat anatomický atlas.

• Podívaly jste se tedy do atlasu a zjistily jste, kde se nachází místo vašich potíží.

• Představte si pružnou hadici či kabel, zkrátka a dobře obraz, jenž je vám nejbližší. V duchu jej táhněte pochvou, děložním krčkem, dělohou, vejcovody...

• V místě, kde jsou srůsty, ucítíte překážku. Soustřeďte maximum energie a prorazte ji.

A ted jiná, složitější situace. Ve vaječnících máte cystu, nezhoubný nádor. „Oficiální" lékař zpravidla nařídí operaci a vy zůstane bez vaječníkú. „Vy" používám pouze podmíneč­ně, jelikož žádné z pečlivých čtenářek to nehrozí. Nemohu si vzpomenout, kdy jsem během bioenergetické léčby narazil na problémy s cystami na vaječnících.

• Představte si tedy, že na konci vašeho energetického kabelu je maličký složený deštník (navazuje na léčení vejcovodů - opět si přečtěte).

• Teď za kabel lehce zatáhněte. Deštník se otevřel. Aniž byste se zastavovaly, pokračuje v „chirurgické" operaci a „vytáčejte" kabel spolu s deštníkem zpět proti směru hodino­vých ručiček.

• Rozevřený deštník přitom vyškrabuje a vytahuje kousíčky nádoru. Veškerý „odpad" házíte do magmatu.

• Zmíněnu proceduru opakujete tak dlouho, dokud neucítíte, že to pro dnes stačí.

• Pusťte se do ní znovu následujícího dne nebo obden. Je docela možné, že v důsledku těchto absolutně „spekulativních" procedur začnete krvácet. Tím lépe! Počet „zákroků" je čistě individuální.Jestliže máte cystu bez srůstů ve vejcovodech, použijte jinou metodu.

• Energetický kabel není nutné táhnout celým labyrintem pohlavních orgánů, stačí jej zasunout do břišní stěny.

• Prsty udělejte „špetku" a ohnisko zánětu vytahujte proti směru hodinových ručiček.

Pokud jste kýženého výsledku dosáhly, může se na břiše, v místě, jímž jste nádor „vytahovaly", objevit červená skvrnka či modřina. Neomdlévejte kvůli tomu. Vždyť je to důkaz vaší úspěšné „mikrochirurgie".

Mezi nejčastější onemocnění prsních žláz patří mastitida a mastopatie. Mastitida je zánět mléčné žlázy. Tato choroba nejčastěji vypuká u prvorodiček během kojení. Někdy dokon­ce před porodem a také aniž by s ním byla spojena. Ojediněle se s ní setkáváme u dívek a u mužů. Zvláštní formou mastiti-dy je takzvaná mastitida novorozenců („zhrubnutí" jejich mléčných žláz) nezávisle na pohlaví.

Nemoc probíhá dost prudce, ojediněle je chronická. Základními příčina jejího vypuknutí jsou: přerušení tvorby mléka, nedostatečné vyprazdňování mléčné žlázy, trhlinky na bradavkách. Příznaky jsou zhrubnutí mléčné žlázy, zčer­venání kůže, zvýšená teplota, úporná bolest.

Mastitidu lze bez potíží léčit bioenergií. Použijeme dva způsoby: příval zdravé energie a odstranění negativní („cho­robné") energie. Vše ostatní závisí na fantazii a intelektu léči-telky. Většina léčitelů uzdravuje intuitivně. Ne vždy si uvě­domují, co dělají. Zhusta dokonce na metody použité u té či oné choroby zapomínají.

• Nejdříve tedy do nemocných prsou budeme vysílat zdravou čistou energii a následně špinavou chorobnou energii odstraňovat. Jak? Vše závisí na vaší fantazii.

• Představte si, že držíte drát. V duchu jej zapíchněte do špuntu, jenž ucpal mléčný kanál a pak se jej pokuste bradavkou vytáhnout.

• Provádějte to krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček. V tomto i v jiných případech energii čerpáme pohyby ruky a mysli ve směru hodinových ručiček.

• Energii postižených orgánů nebo částí organismu odstra­ ňujeme proti směru hodinových ručiček.

• V souvislosti s mastitidou lze rovněž použít deštníček, jenž jsme zmínili u cysty vaječníku. Špunt lze vytáhnout také tkání mléčné žlázy.

Kde máme jistotu, že se zánět neobjeví v jiném místě?

Raději tedy, pro všechny případy, pročistíme celá prsa. Je nutné do nich pustit proud léčivé energie a pohyby ve směru hodinových ručiček ji rozdělit do celé hrudi.

Uvedené rady se hodí i k léčbě mastopatie. V tomto případě však léčba trvá déle a je dost pracná. Existují různé metody léčení mastopatie. Pokud se neprojeví zhoubně, pak silný bioenergetik dokáže vyléčit jakoukoliv její formu. Princip je jednoduchý - pomocí libovolné představy vytáh­nout ohnisko choroby a „vyměnit" je za zdravou energii. Délka seancí a jejich počet závisejí na „síle" ohnisek a na za­staralosti poruchy.

Nejlepší je seance provádět jednou denně. Jde-li o silný zá­nět, lze je dělat častěji, ovšem v intervalu minimálně čtyř, ale nejlépe šesti hodin. Pochopte, nabili jste se energií, která bude pracovat i po skončení léčebné seance.

Není po ní výslovně zakázána namáhavá fyzická práce. Získaly jste však energii, která musí sloužit pouze k léčbě. Jenomže tratit ji na tahání těžkých nákupních tašek...?! Nu což, někdy to jinak nejde. Nicméně nemá smysl hned po sezení plavat nebo cvičit.

Představte si, že jste se spálili.

• Využijte již známou metodu: krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček posíláme energii z jedné ruky do spáleného místa na druhé. Nejdříve musí zmizet bolest, potom zčervenání.

• Energii lze rovněž posílat s výdechem ústy. Do práce zapojte mysl. Vyfukujte a palte vytaženou bolest černé barvy a představujte si, jak vzduch, jenž vydechujete, spálené místo přebarvuje na bílo.

• Anebo si představte, že ve zdravé ruce držíte obyčejný štětec. Namáčejte ho do bílé barvy a tou popálené místo přemalujte. Ve všech případech, budete-li pracovat s citem, popálení zmizí.

V podstatě mluvíme o případech, kdy se léčíme sami. Mějte však na paměti, že léčit jiného člověka je mnohem snadnější než léčit sám sebe. Léčíte-li totiž sami sebe, bolest vám brání se soustředit. Kromě toho je boj s bolestí uvnitř bioenergetické soustavy vždy obtížnější. Když léčíte někoho jiného, posíláte na pomoc jeho energii kosmickou a tím zvyšujete jeho šance na uzdravení.

 

 

 

KRÁLOVNA KRÁSY

Pravděpodobně pramáti lidského rodu Eva jako první začala přemýšlet, co je to krása a jak si ji udržet. V jednom časopise kdysi zveřejnili zajímavé rady. Proč se jimi neřídit.

Stejně jako v minulosti i v současnosti pozornost přitahu­jí ženská ramena. Dobře stavěná, bílá nádherná ramena dokážou nejen okouzlit, ale jsou také znakem dobrého zdraví. Dokonce i ženy, jež příroda neobdařila hezkou tvářičkou, svými rameny nad muži zvítězily, jelikož žádný, ani úplně lhostejný chlap neodolá kouzelným, umělecky tvarovaným ramenům. Jejich krása spočívá v symetrické výšce a v liniích, které se táhnou od lopatek a malebně se vinou a ztrácejí v li­nii páteře. Ženská ramena musejí být plná, aby setřela vyvý­šené lopatky, což je pro oči nepříjemný pohled. Záda a rame­na, počínaje koncem krku a konče pasem, musejí být mírně zakulacená, plná, hladká a bílá.

Široká silná ramena svědčí o síle a poněkud hrubé, nicmé­ně dobré povaze. Tenoučká a uzoučká jsou příznakem maza-nosti a bystrého rozumu. Nahrbená ramena, nesouvisející s tě­lesnou vadou. Na „majitele" prozrazují, že umí vzít za práci a že neustále něco dělá.

Pasem nazýváme část mezi základem hrudi a kostmi pánevními. Jeho krása spočívá v harmonii a v symetričnosti s ostatními částmi těla a půvab v lehkosti a pružnosti pohybů. Stejně jako malý nos nevypadá hezky na široké tváři a tlustý na drobné, směšně a zrůdně vypadá úzký pas na široké pán­vi a široký pod úzkými prsy. Krása a elegance pasu v žádném případě nespočívá v jejich přemrštěném vzhledu. Hloupá móda ženy nutí stahovat se korzety, což je důkazem zvráce­ného vkusu.

Štíhlý pas harmonizující s hrudníkem a s pánví svědčí o krásné stavbě těla a velké fyzické aktivitě. Široký a masivní zase hovoří o lenosti a nicnedělání. Pas, jehož ztepilost zajiš­ťuje korzet, odhaluje směšné a nerozvážné nároky, ješitnost, přání líbit se a nedostatek zdravého úsudku, nebo lehkomysl nou ženu, která, jen aby dodržela příkazy módy, sama sebe mučí a jíž důstojní lidé neberou vážně.

Příliš vypuklé břicho člověka hyzdí. Jeho krása, téměř plo­ché u mužů a mírně zakulacené u žen, závisí na míře jeho souladu s ostatními částmi těla. Ploché a vtažené břicho je pří­značné pro melancholiky. Velké, tlusté a nafouklé svědčí o málo rozvinutých rozumových schopnostech a obrovské práci trávicích orgánů.

Spousta žen si přeje zhubnout. Část z nich je připravena dodržet i ty nekrutější diety nebo se cpát všemožnými „spa­lovači tuku", jež nabízí reklama. Tuk lze samozřejmě spálit, jenomže jak se to odrazí na látkové výměně? Neshoří součas­ně s ním i něco jiného? Ať si každý sám citem a zdravým rozumem zvolí vlastní recepty na zhubnutí. My se pokusíme si rozebrat ještě jeden „předpis". Bioenergetický.

Hned na začátku vás musím upozornit: nečekejte okamži­té zázraky! Jistě, lepší by bylo, kdybyste se do práce pustili se silným odborníkem, přesněji s odborníkem na bioenergii, jehož si musíte najít sami, vybrat si ho vlastním citem. Jen tak na okraj, sympatie a antipatie mezi lidmi jsou zpravidla vzá­jemné, jestliže se, aniž bychom slyšeli hlas, zaposloucháme do své intuice, do svého citu, podvědomí, šestého smyslu. Zdůrazňuji, naslouchat nesmíte vnějším znakům, nýbrž tomu, co se vám „zdá". Poslouchejte své pocity, jež vznikají na prv­ní pohled, po prvním zaslechnutí hlasu jiného člověka, po první zmínce o někom. Důvěřujte své bioenergetice. Ta vás totiž nikdy nepodvede, navzdory logice.

Hovoříme-li o hubnutí, musím zmínit jednu mou pacient­ku, jejíž váha hned po prvním sezení klesla o kilogram. Po pě­ti až sedmi seancích si musela zúžit sukni. Znovu připomí­nám, že toho lze dosáhnout pouze se „svými", energeticky snadno slučitelnými lidmi. Není-li tomu tak, je možné kýže­ného výsledku dosáhnout mnohem obtížněji. Potřebné jsou však přání a víra.

Chceme-li zhubnout, pak, podobně jako při léčení, musí­me s vlastním organismem umět rozmlouvat. Například: „Všechno je prima, všechno je fajn. Můj žaludeční a střevní trakt funguje normálně, trávení je v pohodě. Škodlivé nánosy z těla mizejí." Živá lidská mysl produkuje vibrace, jež jsou schopny vyvolat změny v bioenergetické sféře a skrze ni v činnosti orgánů a soustav. Mysl je tvůrcem úmyslu.

• Následně si představte, jak energetický proud nenáviděný tuk páteří odnáší ze všech orgánů, ze všech buněk. Vytéká z břicha, z boků, z prsou...

• Opět vám připomínám, že vaše mysl se může změnit v realitu. Nejednou, když jsem pracoval s pacienty, kteří chtěli zhubnout, jsem cítil pach páleného tuku. (Není dobré zemi znečišťovat. Proto, budete-li ze svého organismu „vyhánět" něco přebytečného, nezapomínejte si v duchu představit trychtýř, jímž vše vytéká do zemského magmatu.)

• Tímto způsobem musíte pracovat den co den.

Je třeba, aby vám bylo jasné, že jste částicí obrovského har­monického světa. Snažte se co nejvíce spojit s okolní a vším pronikající energií Vesmíru, stát se částí harmonie. Zejména jeho harmonie, jelikož jeho částí jste nezávisle na vaší vůli. V takovém případě se dokážete zcela změnit. Jsem o tom plně přesvědčen. V opačném případě budete trpět nebo vás Vesmír zavrhne jako cizorodé těleso.

Přejete si přibrat?

Upřímně řečeno v této situaci bych nedoporučoval zcela spoléhat na bioenergii. Správná strava, promyšlená fyzická cvičení mohou stačit. Pokud tomu tak není, zkuste využít bioenergii.

• Začněme tím, že vaše přílišná hubenost je pravděpodobně znakem chorobného stavu vašeho organismu.

• Například může jít o poruchu žaludečního a trávicího traktu. V takovém případě musíte začít regulovat jeho činnost. Také je vhodné zjistit, zda nejsou narušeny orgány s vnitřní sekrecí.

• Nakonec je třeba vědět, není-li váš problém způsoben uhranutím, začarováním...

• Pokud nic nepomáhá, obraťte se k vaší nejmilejší přítelkyni, k bioenergetice.

Ideálem je vaše fantazie. Je s vámi pořád. Vy sami se mů­žete rozhodnout, co musíte vylepšit. Je však nezbytné, abyste se viděli ze strany a pak se snažili ze sebe udělat ideál. Z toho důvodu se musíte ponořit do oceánu bioenergie. Její část se pokusíme využít k opracování našeho těla. Nikomu nic nevezmeme. Pouze určitý díl energie zvenčí přemístíme do sebe, jelikož jsme částí oné energie, jejíž množství nekles­ne. Energii musíme „napumpovat" do té části těla, kde pod­le vašeho mínění potřebujete „materiál" přidat.

Nováčkům doporučuji používat jednu ruku - „pracovní". Zjistit, která to je, je snadné. Překřižte ruce. Ruka, která je v místě překřížení nahoře, je pracovní, tj. hlavní. Ve fyzickém i v energetickém chápání.

• Pracovní rukou ve směru hodinových ručiček provádějte krouživé pohyby a energii z prstů vypouštějte pod kůži.

• Současně si představujte, jak narůstá svalová tkáň.

Snazší je pracovat s nohama. A jak se zbavit „trčících" žeber? Když vás někdo léčí, obvykle se postaví vedle vás. Tak, aby to pro něj bylo pohodlné. Jenomže vy se nemůžete postavit za sebe ani vedle sebe.

• Pro takový případ doporučuji nakreslit si svou postavu na papír. Nemusíte být Rembrantem. Stačí i neumělý náčrt.

• Potom v místě, s nímž nejste spokojeni, udělejte „zakulacující" linku a pak s tímto obrázkem pracujte.

• V mysli energii posílejte právě do uvedeného místa a představujte si, jak se první linie pohybuje směrem k žádané a jak se s ní spojuje.

• Myslím, že je zbytečné vám připomínat, že přibrat po jednom či několika léčebných sezeních se vám nepovede. Svalová tkáň se zvětšuje milimetr po milimetru. Všechno
  tudíž chce svůj čas.

Kolik žen si při pohledu do zrcadla zoufá. Jsou mladé, hezké, ale ouha, trápí je uhry. Jednoho dne sice zmizí, ale... uplynou léta a objeví se první vrásky. Co dělat, nemáte-li dost času či prostředků navštěvovat salony krásí/? Pomozte si sami.

Každý z nás má spoustu běžných problémů: jak vyjít od výplaty k výplatě, jak si najít nebo neztratit práci... Zapomeňte na ně. Hlavní podmínkou úspěšného léčení sebe sama je fyzické uvolnění za silné koncentrace mysli. Každou sekundu si musíte uvědomovat, jaký cíl máte před sebou.

Energie organismu musí být soustředěna v rukách. Jestliže se vám to povedlo, pak, když roztáhnete prsty, na dlaních spatříte bělavé paprsky. Existují další příznaky zmíněné skutečnosti, s jejichž pomocí lze dosáhnout maximálního lé­čebného účinku. Například máte-li dojem, že nevnímáte svou váhu nebo když zjistíte, že se vám na dlaních objevila rudě-růžová „vyrážka".

Kterou rukou provádíme základní manipulace?

• Především pořád pracujeme mozkem a je-li třeba, použí­váme zejména hlavně ruku.

• S kůží začínáme „pracovat" tak, že ji nejdříve změkčíme a následně se jí pokusíme dodat elastičnost.

• S tímto cílem „nabitou" rukou děláme bezkontaktní masáž. Krouživými pohyby ve směru hodinových ručiček v kůži oživujeme bioenergetické procesy. Daleko snáze
  bude přijímat naše další postupy.

Chcete odstranit uhra nebo vyrážku?

Podívejte se do zrcadla a přesně určete bod, na nějž je tře­ba „zapůsobit". Představte si, že v prstech držíte žhavý drát a ještě lépe tenoučký háček.

• Píchněte jej do postiženého místa a uhra nebo vyrážku „vytáčejte" proti směru hodinových ručiček. Když ho „vytrhnete", prudce „vyškubněte" také jeho kořeny a vhoďte do trychtýře, jenž se nachází pod vámi.

• Na onom místě těla můžete ucítit chlad. Jistě, odebrali jste z něj část energie, jenomže černé. Je nezbytné ji okamžitě nahradit světlou zdravou energií. Jak, to již víte.

-Nyní si myslete, že v místě, z něhož jste uhra vytrhli, zůstala jamka. Je třeba, aby zarostla. Abyste toho dosáhli, musíte z hlubin organismu energii vyzvedávat na povrch a jí vzniklou jamku zaplňovat.

Proč soustavně mluvíme o bezkontaktní masáži?

Je účinnější než kontaktní. V kontaktní totiž hlavní roli hraje šikovnost rukou a v bezkontaktní úžasná síla bioenergie, částice energie světového oceánu.

Abyste se zbavili vrásek, „rozžehlujte" si kůži, „odtahuj­te" ji dozadu k vlasům (samozřejmě bezkontaktně). A nyní si myslete, že jste ochablou kůži zatáhli zpět a kdesi v úrovni vlasů vznikl docela „slušný" záhyb přebytečné kůže společně s podkožním tukem. Máte-li na čele hluboké horizontální vrásky, táhněte kůži nahoru k zátylku a tam ji „odřízněte".

Podmínkou zaručeného úspěchu je dobrá nálada a opti­mismus. Ať už léčíte sami sebe nebo někoho jiného, myslete výlučně na pomoc, kterou mu poskytujete. Chraňte se byť jen v myšlenkách posuzovat chybičky krásy, stanovovat smutnou „diagnózu". Podstatné je následující: „Všechno je v naprostém v pořádku, ale bude to ještě lepší."

S váhou jste tedy spokojeni, s kůží také... Ramena a pas rovněž vypadají k světu... Nicméně... Žen spokojených se svými prsy je skutečně málo. Jedné visí jako pytlíky, druhá je má příliš malá, třetí zase velká, další vypadá jako žehlící prkno...

• Začnete-li pracovat s prsy, musíte nejdříve, jako v předchozích případech, provést náležitou přípravu.

• Pročistěte energetická centra-čakry, nabijte se co největším množství energie, uvolněte tělo i duši a myšlenky soustřeď­te na nastávající úkol.

• Radím vám, abyste zpočátku pracovaly s jedním prsem. První výsledky, první pohled do zrcadla a zjištění, že tvar jednoho je lepší, vám dodá jistotu a vaše další kroky budou daleko usilovnější.

• Předpokládejme, že máte „kostnatá" prsa. Dlaň přibližte k tělu pod prsa, vypouštějte z ní energii a v duchu prsa nazvedávejte. Jestliže si to dokážete představit, ucítíte nebo ve svých představách uvidíte, případně ve skutečnosti, jak se při nadzvednutí prsou kůže nad nimi svraštěla a vy­ tvořila záhyby.

• Zmíněné faldíky rukou, aniž byste se jich dotýkaly či jen lehce, „rozžehlujte" a „natahujte" je na kostnatou část těla nad prsy.

• Současně si myslete, že mezi kůží a žebry vzniká nafukovací energetická výplň.

Začátečnice, učící se pracovat s bioenergií, by měly upřed­nostnit bezkontaktní metodu. U nezkušeného jedince bioener-getické pocity probíhajícího procesu při kontaktu zastírají ob­vyklé hmatové. Léčebný efekt se přitom výrazně snižuje, jeli­kož bioenergie podléhá více mysli než ruce.

Dobrých výsledků lze dosáhnout, pokud si žena nejen představuje, jak se její prsa zvedají, ale když přesně ví, jakého tvaru by chtěla dosáhnout. Tento cíl bude dosažitelnější, jest­liže si před sebe položíte obrázek prsou, která se vám líbí.

Máte-li od přírody ovislá prsa, případně po kojení, ale nejsou kostnatá, musíte postupovat trochu jinak.

-Dlaně nasměrujete horizontálně k podlaze a prsa začínáte energetickými vlnami „popostrkávat" nahoru. Je to stejné jako když se koupete v moři a pod vodou dlaní vytváříte „masážní" vlnky.

• Aby prsa znovu neklesala, podepřete je „podpěrami", na nichž budu ležet jako na podnosu. I v tomto případě kůže nad prsy a v jejich vrchní části tvoří záhyby.

• Nejste-li kostnatá, pak tuto kůži nepotřebujete. V takovém případě ji „odtahujte" a „seřízněte" pomyslným nožem či nůžkami.

• Máte-li vynikající představivost a z vidiny uříznuté kůže se vám udělá nevolno, místo řezu okamžitě v duchu zalepte nebo sešijte. Jizvu nebo šev ve směru hodinových ručiček „vyžehlete" rukama.

Ted' si něco povíme o malých prsou. Zhusta prostě „zaostá­vají za vývojem". Po porodu se zvětší sama. Mnohem horší je, je-li jejich rozměr způsoben hormonálními poruchami. V tako­vém případě dětsky vypadají nejen prsa, ale také celá postava. Takovou ženu lze skutečně vyléčit pouze tehdy, budeme-li veli­ce seriózně pracovat s její hormonální soustavou. Nyní se však zmíníme o nejobyčejnějších a nejdostupnějších metodách zvět­šení prsou. Působit musíme především skrze bradavku, skrze centrum, z něhož vycházejí všechny hormonální a mléčné cesty.

- Představte si, že bradavkou maličkou gumovou hruškou do prsu „pumpujete" energii (pomáháte si odpovídajícími pohyby rukou).

- Nejlepší je, když se energie do bradavky jakoby „zašroubovává" ve směru hodinových ručiček. V určité chvíli budete mít dojem, že váš prs se zevnitř roztahuje.
Pamatujte si: žádný bioenergetik, ani ten nejsilnější, během jednoho sezení nedosáhne jistého viditelného úspěchu ani okamžitého zázraku. Pracujte samy se sebou denně,samy jste umělkyněmi a sochařkami.

 

 

 

KRÁLOVNA RODINY

Kluk nebo holka? Muž i žena chtějí odpověď na tuto otáz­ku znát předem. Zvláště mají-li syna a přejí si dceru nebo na­opak. Každý rodič má všechny své děti rád stejně. Nezávisle na pohlaví. Ti, jimž není pohlaví budoucího dítěte lhostejné, by se měli naučit jej předpovídat ještě před jeho zplozením. Nejdříve si povíme, co na toto téma praví mudrcové.

Starobylý traktát tibetské medicíny dává rady ohledně po­hlaví dítěte v souvislosti s termíny zahájení menstruačního cyklu. V duchu pojednání lze chlapce čekat, dojde-li k oplod­nění čtvrtý, šestý, osmý nebo desátý den po prvním dnu men­struace. Jestliže nastane pátého, sedmého, devátého či jede­náctého dne, je pravděpodobné, že se narodí holčička.

Kdy je největší pravděpodobnost?

Tento přístup poněkud odporuje výzkumům současných lékařů. Nepravděpodobnější doba pro oplodnění se určuje v závislosti na menstruačním cyklu - intervalu mezi jeho prv­ními dny. Zpravidla se rovná 28 dnům. Může se však pohy­bovat mezi 25 - 35 dny. Pokud mají cykly stabilní charakter a jejich rytmus se nemění, považujeme individuální délku za normální. Nejpravděpodobnější termín pro oplodnění při 28denním cyklu je mezi 10. a 17. dnem cyklu.

Abychom reálný interval určili při cyklu, jenž má jinou délku, použijeme k tomu obyčejný teploměr. V průběhu jed­noho či dvou menstruačních cyklů si každý den změříme a zapíšeme teplotu těla (vždy ve stejnou dobu, například ráno či večer před spaním). Měříme vždy na stejném místě. Nejlépe přímo v pošvě či v konečníku. Podpaží pro tento účel nedoporučujeme. V první polovině menstruačního cyklu mu­sí být teplota těla o 0,2 - 0,5 °C nižší než ve druhé. Stává se, že před jejím stoupnutím náhle klesne. V té chvíli se v žen­ském organismu objevilo zralé vajíčko, jež čeká na spermii. Na svého „ženicha" čeká všeho všudy tři dny. Z toho plyne, že nejvhodnější dobou k oplodnění je čas od chvíle změny teploty (z nízké na vyšší) trvající tři dny. V úvahu je nutné brát skutečnost, že na „ženicha" nečeká pouze nevěsta, ale také on na ni čeká tři dny. Proto je nejpravděpodobnější dobou oplodnění šest dnů. Totéž pochopitelně platí i pro 28denní cyklus.

Je libo kluka, nebo holku?

Chcete znát pohlaví budoucího potomka? Existují různé metody. V knize A. L. Urakova a S. L. Točilova „O tajemství žen" jsou některé uvedeny. O jednom ze způsobů, jenž nemá nic společného s vědou, jsem mnohokrát slyšel od různých lidí. Život prožitý budoucími rodiči se dělí na období. Každé z nich u žen představuje 3 roky, u mužů 4. Odpočítávání začíná ve chvíli narození. Ovšem v případě, že jste v průběhu let nedostali transfuzi, nebyli v narkóze, neprodělali klinickou smrt či nerodily. Jestliže jste něco z výše uvedeného prožili, začíná odpočítávání vždy ode dne oné události.

První rok a půl se u ženy považuje za „pasivní", druhý rok a půl za „aktivní". U mužů je to naopak. „Aktivní" jsou první dva roky, „pasivní" zbývající dva. Když porovnáme „poloobdobí" manželů, můžeme bezchybně předpovědět po­hlaví budoucího dítěte, jestliže „aktivní" a „pasivní" období nejsou u obou totožná. Dítě bude mít pohlaví rodiče, jenž se v době oplodnění nacházel v „aktivním poloobdobí" svého ži­vota. Za předpokladu, že druhý rodič je v té době „pasivní". Domnívám se, že i když jsou ona období u obou v souladu (tedy jsou-li oba v „aktivním" či v „pasivním" období), exis­tují možnosti, závisející na tom, do jaké míry je „poloobdobí" „pasivity" jednoho z manželů mladší nebo starší než u dru­hého partnera. Vítězí mladší „aktivní" a starší „pasivní" pohlaví rodiče.

Na stránkách francouzských novin „Figaro" se kdysi obje­vil materiál o pokusech regulovat pohlaví speciální dietou. Výsledky experimentů byly následně využity k cílené regula­ci pohlaví. Dva francouzští lékaři, kteří se na této práci podí­leli zjistili, že z 216 žen začleněných do experimentální skupi­ny 175 (tj. 81 %) porodilo dítě kýženého pohlaví.

• Ženám, které si přály syna, bylo doporučeno jíst víc potravin se zvýšeným obsahem solí sodíku a draslíku.

• Ty, které toužily po holčičce, by zase měly jíst více mléč­-
  ných produktů, bohatých na vápník a hořčík.
  Uvedeme několik příkladů potravin, obsahujících výše

uvedené minerály.

Sodík - kuchyňská sůl.

Draslík - sušené meruňky, pomeranče, mandarinky, bram­bory, černý a červený rybíz, fíky, melouny, dýně, čerstvé okurky, myrobalán.

Vápník - mléčné výrobky (čerstvé i kysané mléko, tvaroh, sýry), fazole, křen, cibule, ovesná mouka, jablka, hrušky, va­ječný žloutek. K zajištění denní potřeby vápníku dospělého člověka stačí denně vypít půl litru mléka nebo 100 g sýra.

Hořčík - fazole, ovesné kroupy, pohanka, hrách, pšenice a pšeničný chléb, meruňky.

Bude mé dítě inteligentní?

Co myslíte, může se vám narodit zázračné dítě?

Na tuto otázku v článku „Jak zplodit zázračné dítě", zveřejněném v časopise Argumenty a fakta, odpovídá Jelena Šestopalová. Zajisté každý rodič touží po chápavém dítěti, které si všechno dokáže osvojit doslova v letu. Američtí věd­ci, kteří si přáli vnést svůj vklad do řešení daného problému, se zabývají výzkumem vnějších vlivů na embryo a plod dítě­te, přesněji další duševní činností novorozence. Výsledky, k nimž dospěli, plně potvrzují závislost rodícího se intelek­tu na bioenergetickém prostředí, v němž se rozvíjí.

Dítě nacházející se v matčině těle do elektronické paměti svého podvědomí „zapisuje" reakce matky na kladné a stre­sové faktory a následně její chování kopíruje.

• Čím více se matka prochází, čím více lidí navštěvuje, tím lépe.

Potřebné jsou i záporné emoce. Američtí neurologové tvrdí, že pokud prudké zrychlení pulzu (na 130 - 140 úderů za minutu) v konfliktní situaci netrvá dlouho, když se žena s určitou situací vyrovná rychle, bude narozené dítě citově stálé.

• Matka, které se v těhotenství vyhýbá jakémukoliv vzrušení, může na svět přivést dítě, jež se v budoucnosti nedokáže se stresem vypořádat.

• Odborníci doporučují, aby si žena ve chvíli rozrušení položila na břicho ruku, hladila je a na potomka mluvila.

• Od čtvrtého měsíce je plod schopen vnímat veškeré matči­ny pocity. Z toho tedy plyne, že čím zajímavější a plnější je její život, tím lépe se rozvíjejí mozek a nervová sousta­va dítěte.

- Nastávající mamince se doporučuje provádět speciální de­chová cvičení, aby mozeček ještě nenarozeného človíčka dostával co nejvíce kyslíku. Podle slov amerických vědců se logické myšlení a vloha učit se cizí jazyky, formuje od čtvrtého měsíce těhotenství do začátku třetího roku života dítěte.

- Čím větší počet cizích slov dítě uslyší právě v této době, tím snáze se v budoucnu bude učit

cizí řeči. Cizí jazyky nejsou jediným zvukovým „dráždidlem", které dítě vychovává. Ještě v

matčině těle velice citlivě vnímá na­příklad šum.

• Při ostrých a hlučných zvucích dítě cítí strach a zhoršení svého fyzického stavu, vnímá bolest, prudce se mu zrychluje pulz. Dítě se jakoby stahuje, „katapultuje". Tím si lze vysvětlit potraty a předčasné porody.

• Na druhé straně příjemné melodie na plod působí blahodárně. V již zmíněném článku se píše, že tříměsíční dcera jedné klavíristky se usmívala a „pokoušela se do taktu o valčík", když slyšela hudbu Strause, jehož valčíky si matka v těhotenství velice často hrála.

Noční pomočování

Narodilo se vám dítě. Staráte se o něj... Uplyne rok, dva, tři... a všechno je v pořádku. Jenomže div ne každou noc nebo k ránu se potomek probouzí v mokré posteli. Zner­vózníte, snažíte se dítěti vštípit co má dělat, aby si nepletlo po­stel s nočníkem či se záchodem. Některé zvláště podrážděné matky v něm vyvolávají pocit studu, vyčítají mu, co provedlo, zdůrazňují, že ji ani trochu nelituje, když ji denně nutí prát po-čůrané ložní prádlo. Dítě (častěji se to stává chlapcům) se jako naschvál pomočuje a pomočuje... Atmosféra v rodině houstne. Většina dětí, které se do takové situace dostaly, se mění v neu-rasteniky. Jen si představte, jak ještě nezocelená a raněná duše trpí. Valná část dětí marně čeká, kdy peklo skončí. Přitom noč­ní pomočování zpravidla, za předpokladu normální, zdravé a klidné atmosféry doma, rychle zmizí samo.

Z vlastní praxe vím, že noční pomočování, kladou-li na něj lékaři velký důraz, se léčí velice špatně. Porucha se dokonce může změnit v chronickou, trvající celá léta anebo celý život. Vypracoval jsem vlastní metodu léčby zmíněné choroby, kte­rá vede ke stoprocentnímu úspěchu. Její podstata spočívá v následujícím:

1. Nejdříve si povídám s rodiči dítěte, jež se ve spánku pomočuje. Snažím se je přesvědčit, aby v žádném případě pozornost neobraceli na to, co dítě „spáchalo", aby si toho nevšímali a zapomněli na to.

2. Rovněž dítěti se snažím vštípit, aby si své poruchy nevšímalo, aby, zvláště před spaním, na ni nemyslelo, aby nečekalo na nějaké „zvonění", jež ho probudí, jakmile ucítí potřebu „jít na malou".

3. Ve více než polovině případů, pokud ovšem rodiče i dítě silou vůle na pomočování dokážou „zapomenout", nejpozději do 7 - 10 dnů od zahájení léčby, jež má zpočátku čistě psychoterapeutický charakter, zmizí samo.

4. Další etapou je bioenergetická práce. Bioenergetická očista páteře, kdy pozornost nezaměřuji přímo na ni, nýbrž na míchu hřbetní, třebaže způsoby léčby jsou přibližně
   stejné jako při léčbě osteochondromatózy.

5. Působení na mozek. Sám sobě musím položit otázku, jaké části mozku odpovídají za noční

pomočování a pak zde nacházím jistá „zatemnění". Do tohoto místa vysílám proudy

bioenergie a v duchu říkám: „Všechno bude v po­řádku, všechno bude normální." Jakmile

tmavá místa zesvětlí, práci přerušuji.

1. Působení na ledviny, močovod, močový měchýř, močovou trubici - podobně jako v předchozí etapě vysílám energe­tické proudy.

Ti, jimž při bioenergetické léčbě činí potíže vidět lidské orgány, by měli pozornost soustředit na odpovídající orgán.

Ještě lepší by bylo, kdybyste použili anatomický atlas či jiné učebnice a patřičné vědomosti získali z nich.

Rád bych zdůraznil, že do biopole nelze vstupovat bez souhlasu či prosby jedince. Navíc energetičtí agresoři mohou dostat daleko silnější zpětný energetický úder. Proč to musíte vědět? No přece abyste v případě potřeby mohli pomáhat vlastní rodině.

Problémy s potencí

Uvedu ještě jednu poměrně banální situaci. Manželka si jako první všimne, že manžel má problémy s potencí. On sám z toho má komplex. V takových případech se někteří muži snaží vydráždit novými emocemi a ženou se do dobrodruž­ství. Situace v rodině se vyostří. Tomu lze zabránit. Žena muže manželovi podat pomocnou ruku a on se zase bude cítit jako plnohodnotný člověk.

Když se ve vaší rodině něco „porouchá", zhusta příčinu hledáte sama v sobě. Mějte na paměti, že stejně uvažuje i dru­há „půlka", tedy manžel. Většina z nás ví, že psychologie mezilidských vztahů, tedy i vztahů v rodině, má přímý vliv na bioenergetiku jejích členů. Rovněž je nám známo, že naši podvědomou bioenergetickou „půlku" zapojujeme naším mozkem, logikou a emocemi.

Jen si vzpomeňte, jak se vám váš budoucí manžel kdysi dvořil. Jenomže v té době jste i vy byla jiná. Snažila jste se být hezká - ve tváři, v duši a také přitažlivá tělem. Byla jste rovněž pozornější a předvídavější. Snažila jste se si obléci nejhezčí šaty. Na nedostatky svého vyvoleného jste neobrace­la zvláštní pozornost. Více jste si všímala jeho kvalit: umu, perspektiv, zdraví... Pranic vás nezajímalo, že některým lidem se nelíbí, že na něj hledí skrz prsty. Hlavní bylo, abys­te si ho k sobě připoutala a dotáhla na radnici. Stali jste se rodiči vašich společných dětí. V jejich žilách proudí krev vás obou. Jste jedno tělo, jedna duše.

A najednou... Máte dojem, že manžel vaší přítelkyně je chlap jaksepatří. I co se týče schopnosti vydělat peníze a zaji­stit rodinu... Zkrátka a dobře, že je stoprocentní. Neříkáte to nahlas. Zatím o vašich tajných úvahách nikdo nemá potuchy. Váš vztah k manželovi je zdánlivě pořád stejný. Přiznejte si však upřímně, je to opravdu tak? Z vašeho manželství se vy­tratilo ono někdejší nadšení. Jen zdánlivě se nic nezměnilo, je­likož jste hnáni setrvačností. Jestliže jste oba „klaďasové", pak vás setrvačnost po cestě časem potáhne déle než impulzivní jedince. A co potom? Následně, rychleji nebo pomaleji, vaše myšlenky skrze vaši bioenergetiku vejdou do vašich vzájem­ných vztahů a začnou se projevovat nahlas. A za novými slovy vyrazí nové vztahy.

Totéž se může dít s mužem. Otevřeně říkám, že vzhledem k zvláštním okolnostem mám lepší vztah k ženám než k mu­žům. Poměrně často se mi zdá, že jsem stoupenec matriarchá-tu. Domnívám se totiž, že chlapi by se měli věnovat práci a ženy ať si klidně vládnou a řídí. Postupující degradace sil­ného pohlaví mi už leze na nervy. Myslím si, že je způsobena touhou po moci, neschopností najít sám sebe a věnovat se se­riózní prospěšné činnosti. Nastane čas, že zdegenerujeme a že se s námi bude jednat jako s trubci ve včelíně. Po oplodnění včelí královny jsou trubci jako naprosto zbyteční zahubeni.

Upřímně řečeno, když tak pozoruji masy potenciálních „trubců", přesvědčili mě, že z hlediska jejich společenského a pohlavního zařazení v podstatě nemají sklon k prosto­pášnosti. Vždyť v přírodě je to tak, že partnera pro zajištění pokračování rodu hledá ženská část. Mužská pouze vědo­mě nebo instinktivně odpovídá. O opaku mě nikdo nepře­svědčí.

Skutečný muž má sklon k tvůrčí, činorodé práci. Stává se, že je-li žena šťastná v rodině, je šťastná celkově. Opravdový chlap v rámci spokojené rodiny nikdy nebude zcela šťastný. Ostatně i opravdové ženě brzy na nervy poleze manžel, jenž se omezí na rodinný kruh, přesněji pouze na jeho starosti a povinnosti. Skutečná žena v něm musí vidět něco jako hrdi­nu, který nadšení budí nejen v ní, ale ještě v někom. Ty, které se mnou nesouhlasí, ať se nad tím zamyslí a všechny ostatní se pustí do práce. Stimulujte opravdového chlapa jak jen to jde. Samozřejmě i v posteli.

Lidi spojuje zájem. Může být intelektuální, citový, fyziolo­gický, materiální, ekonomický. „Roztočte" tedy ony zájmy svého muže skrze sebe. Podívejte se na sebe ze strany. Je to obtížné? Jenomže co je v životě lehké? Jak se říká, chceš žít, tak sebou mrskni!

Líbí se vám chodit jako „utržená z řetězu"? Kterápak z vás manžela někdy nepřivítala slovy:

• Kde ses tak dlouho coural?;

• Proč jsi tak protivný?;

• Už mé nemiluješ! atd.

Slova mohou být různá. Je však jasné, že vámi hýbou zá­porné emoce. Stojí za nimi „ženská logika". Jen si představte, že o víkendu, jenž trávíte společně, takhle mluvíte celý den! Myslíte-li si, že vy problémy nemáte, nepropadejte v takovém případě podezření, vyjádřeném slovy „za vším hledej ženu".

Buďte pevně přesvědčena, že jste tou nejlepší ženou na světě, nejmilovanější a nejvíc milující. Musíte si být skálopevně jista, že on vás potřebuje a že vy a vaše děti potřebujete jeho. Za zády máte obrovskou sílu kosmobioener-getického potenciálu. Využijte ji tedy - svýma rukama, myšlenkami, slovy, duší.

Nejdříve si však zjistěte, zda váš muž nebyl uhranut.

Pokud jste zjistily, že ano, pokuste se uhranutí sejmout. Jestliže se vám to nepovede, obraťte se na silného bioenerge-tika. Jsem však přesvědčen, že budete-li opravdu chtít, dokážete to samy.

Má manžel problémy s prostatou?

Hlavní potíže, jež vašemu manželovi v pohlavní oblasti hrozí, jsou prostatitida a adenom žlázy předstojné.

Prostatitida - jde o prudký nebo chronický zánět žlázy předstojné, způsobený různými infekcemi. Příznaky jsou pá­lení v močovodu, časté a bolestivé močení s příměsí hnisu v moči. Možná je rovněž zvýšená teplota, prudká bolest u hrá­ze pánevní. Při abscesu (ohraničené hnisání, ložisko hnisu) prostaty jsou všechny příznaky daleko výraznější. Charak­teristickými projevy jsou rovněž poruchy pohlavních funkcí. Lékaři prostatitidu zpravidla léčí antimikrobní terapií, pro­středky proti bolesti a zánětu. Pacient musí ležet. Jakmile se objeví absces, přichází ke slovu chirurgův skalpel. Má pozo­rování nemocných postižených uvedenou chorobou ukázala, že výše uvedené léčebné metody nejsou příliš efektivní. Přicházeli ke mně muži, kteří se léčili dlouhá léta a bez val­ného výsledku.

Adenom žlázy předstojné (nezhoubný nádor ze žlázové­ho epitelu) se může změnit i ve zhoubný, proto je nezbytné jej včas odstranit. Je provázen zvětšením žlázy předstojné. Přesněji řečeno nezvětšuje se ona, nýbrž takzvané přídatné žlázy trubice močové, z nichž se adenom rozvíjí. Příčinou vzniku adenomu žlázy předstojné je porucha spojení žláz s vnitřní sekrecí, vyvolaná oslabením hormonální funkce var­lat a žlázy předstojné, což je způsobeno věkem. Na počátku se nemoc projevuje častým močením, především v noci (4 - 5krát). Proud moči je slabý, nutkání močit je stále častěj­ší. Následně může být tak časté, až se změní v neschopnost zadržet moč. Močení se může také přerušit. Nemocný ze sebe jednotlivé kapky musí doslova vymačkávat. Svaly močového měchýře nejsou časem schopny překonat překážku bránicí odtoku moči, jež vznikla v důsledku zvětšení žlázy předstoj­né. Část moči zůstává v měchýři. V tomto případě musí pomoci lékař. Současná medicína počáteční stadium uvedené choroby léčí nejdříve konzervativně - hormonálními přípravky, dietami a následně operativně, tedy odstraněním adenomu.

Lidová medicína nabízí řadu metod léčení různých posti­žení. Jako příklad si vezmeme prostatitidu. Při chronické pro-statitidě vynikající službu prokazuje propolis. Odstraňuje pří­znaky choroby, záněty, má antibakteriální účinky, vyznačuje se regeneračními schopnostmi. K léčbě používáme přípravek z extraktu propolisu, jenž získáme odpařováním (40 g propo-lisu ve 200 ml 96% alkoholu). Z této směsi se vyrobí svíčky, které se vždy večer, jednou denně, zastrkují do konečníku. Léčba se stává ze dvou až tří třicetidenních léčebných bloků, s jednou až dvěma měsíčními přestávkami mezi nirni.

K léčbě adenomu žlázy předstojné lidová medicína vy­užívá následující postupy:

1. Chřest - 2 - 3 lžičky chřestu na 200 ml vařící vody, vaříme 5 minut. Když připravujeme výtažek z chřestu, použijeme jednu polévkovou lžíci posekaného chřestu, jenž 10 minut
   vaříme. Užívá se každé 4 hodiny jedna sklenička (asi l decilitr).

2. Bodlák (lopuch) - l polévkovou lžíci posekaného kořene vaříme 10 minut v 500 ml vody, přecedíme a pijeme 4krát denně před jídlem jednu skleničku (l dl).

3. Líska - l polévkovou lžíci posekaných sušených listů nebo kůry zalijeme sklenicí vařící vody. Užívá se l - 2 polévkové lžíce několikrát denně.

4. Lékořice - l polévkovou lžíci posekaných kořenů zalijeme 500 ml vody a 10 minut vaříme. Necháme vychladnout, přecedíme a užíváme denně před jídlem l stopku.

Prostatitidy i adenomu manžela můžete zbavit samy, aniž by podstoupil oficiální léčbu. Je ovšem nezbytné, aby jej prohlédl příslušný odborník a ujistil vás, že nejde o zhoubný nádor! Potřebná je rovněž následná návštěva a prohlídka, abyste zjistily, co se po vaší léčbě stalo.

Mnohé ženy, jakmile zjistí, že manžel má v intimní oblasti potíže, se tváří, že sexuální manželský život vlastně neexistuje. To je chyba! Naopak se musíte snažit, aby po vás toužil a proje­vovat iniciativu. Pokud se vám to hned nepodaří, musíte být trpělivá. Dám vám ještě několik rad týkajících se bioenergetiky.

1. Ať manžel co možná nejvíce cvičí. Doporučuji cvičení sloužící k očistě energetických center - čaker.

2. Dobré by bylo, kdyby se každé ráno modlil a klaněldo všech světových stran. Musí se pohybovat ve směru hodinových ručiček. Začíná od východu. Křižuje se, mod­lí a klaní se 12krát.

3. Další rada je zcela jasná. Není dobré chodit pořád ve slipech a v riflích. „Krása" a móda nejsou spojenci mužské potence.

4. A teď k samotné léčbě. Postup je stejný jako u jinýchporuch. Je nutné odstranit to, co překáží (záněty a nádory)a nahradit to zdravou bioenergií z kosmického prostoru.Musíte si představit celou pohlavní soustavu muže. Máte-li v tomto směru potíže, použijte anatomický atlas.

5. Pročišťujte všechny kanály a všechny žlázy mužského vnějšího i vnitřního „pokladu". Vše černé pouštějte do žhavého magmatu země. Prázdná místa okamžitě zaplňte čistou energií. Jak to udělat, víte z předcházejících kapitol.

6. Všechny procedury lze provádět dvěma způsoby. Při prostatitidě nebo adenomu žlázy předstojné můžete bioenergetické operace dělat ve stoje (vy i váš muž) nebo oba můžete sedět. V prvním případě manžel může stát mírně rozkročen, přičemž rukama se opírá třeba o stůl. Vy mu stojíte za zády. Představte si, kde se žláza předstojná nachází, pomáhejte si pracovní rukou, a nádor nebo zánět z ní vytáčejte. Poté manžela dobijte energií. Vždycky se na to, co děláte, soustřeďte.

7. V sedě jste tváří v tvář. Žádoucí je, aby pacient měl zavřené oči. Děláte totéž, co v prvním případě. Nejvhodnější je seance jednou denně, ne však méně než obden.

8.Po každé proceduře se váš pacient nesmí pouštět do fyzicky namáhavé práce, nesmí sportovat (aspoň 8-12 hodin). Co se týče mytí, doporučuji pouze mírnou hygienu. Tedy v žádném případě není na místě sauna, dlouhé vylehávání v horké vodě ani intenzivní sprchování.

Jestliže manžel není schopen sexuálního kontaktu...

• Organismus oslabeného partnera „koupejte" v proudu bioenergie, přičemž stimulujte činnost pohlavních žláz. Onen orgán, jenž svého pána nemíní poslouchat, potřebuje větší „podporu".

• V žádném případě manžela nelitujte, ani neplačte. Východisko však existuje i z této situace. Modlete se a současně k pohlavním orgánům v duchu vysílejte obrovský
  energetický proud.

• Přitom si představujte, jak předmět vašeho zájmu mění tvar a velikost.

• Máte-li s představivostí problémy, myslete si, že jste mocná kouzelnice. Ručičky hodinek z polohy „šest" svou bioenergií přesuňte na „dvanáctku". Třebaže to zní poněkud směšně, uvidíte, že to funguje.

 

NA POMOC KRÁLOVNĚ RODINY I ZDRAVÍ

Odpočinek je vlastně přechod od složitých prací k jedno­dušším, od těžkých k daleko lehčím. V rámci odpočinku si prolistujte některé lidové recepty.

Abscesy

a)Použité prostředky: Aloe

Způsob zpracování: odřízneme spodní listy, pečlivě je pro­pláchneme převařenou vodou a posekáme na malé kousky (0,2 - 0,3 mm), zamotáme je do gázy a vymačkáme.

Způsob použití: zvenčí používáme při léčbě popálenin, hnisavých ran, trofických vředů (omývání ran a kůže)

b)Použité prostředky: Jitrocel větší

Způsob zpracování: Posekáme čerstvé listy

Způsob použití: používáme vně k zastavení krvácení z ran, při popáleninách, při dlouho se nebojících ranách a vředech.

c)Použité prostředky: Cibule

Způsob zpracování: Kaše s mlékem nebo pečená cibule

Způsob použití: Přikládá se na absces k urychlení jeho dozrání

Abscesy po štípnutí hmyzem

Použité prostředky: Jitrocel větší

Způsob zpracování: Listy důkladně rozmačkáme

Způsob použití: Přikládáme je na místo štípnutí - saje jed, zbavuje bolesti, brání vzniku otoku

Avitaminóza a kurděje

a) Použité prostředky: Šípky

 

Způsob zpracování: l polévková lžíce plodů na sklenici převařené vody. Vaříme 10 minut pod pokličkou. Necháme 12 hodin stát, přecedíme.

Způsob použití: Používáme 1/2-1 sklenici 2 - 3krát denně před jídlem.

b)Použité prostředky: Citron

Způsob zpracování: Vymačkáme šťávu

Způsob použití: Pijeme ji a vyplachujeme si s ní ústa (při kurdějích).

c)Použité prostředky: Cibule

Způsob použití: Při kurdějích se cibule jí.

d)Použité prostředky: Zelí

Způsob zpracování: Používáme čerstvé i kysané Způsob použití: V jakékoliv podobě

Alkoholismus

Použité prostředky: Ploštice lesní

Způsob zpracování: Chytíme několik ploštic a necháme je louhovat ve vodce.

Způsob použití: Tu alkoholikovi dáváme pít. To v něm vyvolá odpor. Nesmíte mu však o tom říkat.

Alergie

a)Použité prostředky: Celer

Způsob zpracování: Vymačkáme z něj šťávu

Způsob použití: Užíváme 1-2 kávové lžičky 30 minut před jídlem

b)Použité prostředky: Celer

Způsob zpracování: 2 polévkové lžíce 2 hodiny louhujeme ve studené vodě a následně přecedíme.

Způsob použití: Užíváme 1/3 sklenice 3krát denně před jíd­lem.

Angína

a)Použité prostředky: Červenářepa

Způsob zpracování: Nastrouháme na jemném struhadle. Vymačkáme l sklenici šťávy a přidáme l sklenici octa.

Způsob použití: 5 - 6krát denně vyplachujeme krk, l dou­šek lze spolknout. Proceduru provádíme až do uzdravení.

b)Použité prostředky: Cibule

Způsob zpracování: Nastrouháme na jemném struhadle a vymačkáme.

Způsob použití: Čerstvou šťávu užíváme 3 - 4krát denně po l kávové lžičce.

Artritida

a)Použité prostředky: Višně

Způsob zpracování: Plody s mlékem Způsob použití: Užíváme do uzdravení.

b)Použité, prostředky: Brusinka

Způsob zpracování: 2 kávové lžičky listí zalijeme sklenicí vody, 15 minut vaříme, vychladíme, přecedíme.

Způsob použití: Vypijeme během dne, pijeme po doušcích nejen při artritidě, ale také při zánětu ledvin a zánětu močo­vého měchýře.

Průduškové astma

Použité prostředky: Podběl obecný

Způsob zpracování: 4 kávové lžičky posekaných listů zalije­me sklenicí vařící vody, necháme 30 minut stát, přecedíme. Způsob použití: Pijeme l /4 sklenice 4krát denně.

Ateroskleróza

a) Použité prostředky: Jitrocel větší

Způsob zpracování: Polévkovou lžíci suchých posekaných listů zalijeme sklenicí horké vody, necháme 10 minut stát.

Způsob použití: Pijeme po doušcích l hodinu. Dávka je ur­čena pro l den.

b) Použité prostředky: Česnek

Způsob použití: Denně jíme 2-3 stroužky.

Nespavost

a)Použité prostředky: Horká voda

Způsob použití: Večer před spaním si v ní umyjeme nohy.

b)Použité prostředky: Chmel

Způsob zpracování: 2 kávové lžičky šišek na l sklenici vaří­cí vody. Necháme zabalené 4 hodiny stát, přecedíme.

Způsob použití: Pijeme l sklenici na noc.

c)Použité prostředky: Polštář vycpeme čerstvými chmelovými
šiškami, zabalíme do pevné látky. Uschováváme ve skříni.
Způsob použití: Nemůžeme-li usnout, použijeme polštářek,

přičemž jej předtím důkladně vytřepeme.

Bolesti v kříži

Použité prostředky: Šťovík (kořeny)

Způsob zpracování: 1 polévkovou lžíci čerstvých kořenů na půl druhé sklenice vody. Vaříme 15 minut. Zabalené necháme 2 hodiny odstát, přecedíme.

Způsob použití: Užíváme 2 polévkové lžíce 3krát denně před jídlem.

Bronchitida, kašel, černý kašel

Použité prostředky: Cibule, med, cukr

Způsob zpracování: 500 g nakrájené cibule, 400 g cukru, 50 g medu, l l vody - vše smícháme, 3 hodiny vaříme na mír­ném ohni, necháme vychladit, přecedíme a nalijeme do láhve.

Způsob použití: Užíváme l polévkovou lžíci 4 - 6krát den­ně. Pečlivě uzavřené uchováváme na chladném místě.

Bronchitida, kašel, onemocnění jater, ateroskleróza, močové kameny

Použité prostředky: Ředkev

Způsob zpracování: Nastrouháme ji na jemném struhadle a vymačkáme šťávu.

Způsob použití: Čerstvou šťávu pijeme 3krát denně po l po­lévkové lžíci.

Zánět sliznice dutiny ústní a dásní

Použité prostředky: Dub

Způsob zpracování: l polévkovou lžíci drcené kůry zalijeme sklenicí horké vody, 15 minut vaříme na mírném ohni, vychladíme, přecedíme.

Způsob použití: Používáme k výplachům.

Onemocnění očí

Použité prostředky: Heřmánek

Způsob zpracování: 2-3 polévkové lžíce květů i stvolů zalijeme sklenicí vařící vody, l hodinu necháme stát v uza­vřené nádobě, přecedíme.

Způsob použití: Při zánětech používáme k vymývání očí.

Hnisavé rány

a)Použité prostředky: Aloe

Způsob zpracování: Vymačkáme šťávu Způsob použití: Používáme coby obklady

b)Použité prostředky: Mrkev
Způsob zpracování: Nastrouhat

Způsob použití: Přikládat k zaníceným místům a hnisavým ránám.

c)Použité prostředky: Přeslička

Způsob zpracování: l polévkovou lžíci drcených listů zalije-

Bronchitida, kašel, onemocnění jater, ateroskleróza, močové kameny

Použité prostředky: Ředkev

Způsob zpracování: Nastrouháme ji na jemném struhadle a vymačkáme šťávu.

Způsob použití: Čerstvou šťávu pijeme 3krát denně po l po­lévkové lžíci.

Zánět sliznice dutiny ústní a dásní

Použité prostředky: Dub

Způsob zpracování: l polévkovou lžíci drcené kůry zalijeme sklenicí horké vody, 15 minut vaříme na mírném ohni, vychladíme, přecedíme.

Způsob použití: Používáme k výplachům.

Onemocnění očí

Použité prostředky: Heřmánek

Způsob zpracování: 2-3 polévkové lžíce květů i stvolů zalijeme sklenicí vařící vody, l hodinu necháme stát v uza­vřené nádobě, přecedíme.

Způsob použití: Při zánětech používáme k vymývání očí.

Hnisavé rány

a)Použité prostředky: Aloe

Způsob zpracování: Vymačkáme šťávu Způsob použití: Používáme coby obklady

b)Použité prostředky: Mrkev
Způsob zpracování: Nastrouhat

Způsob použití: Přikládat k zaníceným místům a hnisavým ránám.

c)Použité prostředky: Přeslička

Způsob zpracování: l polévkovou lžíci drcených listů zalijeme sklenicí vařící vody, na teplé plotně necháme 30 minut stát, přecedíme.

Způsob použití: Odvar používáme k obkladům na hnisavé rány.

Bolesti hlavy

a)Použité prostředky: Čaj nebo skořice

Způsob zpracování: Z jakéhokoliv čaje nebo ze skořice uva­říme dobrý čajový extrakt, přidáme špetku máty

Způsob použití: Vypijeme sklenici. Bolest hlavy zmizí za 15 -20 minut.

1. Použité prostředky: Brusinky
   Způsob použití: Jíme čerstvé plody

2. Použité prostředky: Kalina
   Způsob zpracování: Vymačkat šťávu
   Způsob použití: Pijeme šťávu

3. Použité prostředky: Černýrybíz
   Způsob zpracování: Vymačkáme šťávu

Způsob použití: Pijeme 1/4 sklenice čerstvé šťávy 3krát denně

e)Použité prostředky: Brambory
Způsob zpracováni: Vymačkáme šťávu

Způsob použití: Pijeme 1/4 sklenice při bolestech

Chřipka, nachlazení

a) Použité prostředky: Šípky

Způsob zpracování: Roztlučené suché plody, 5 polévkových lžic na l l studené vody, dáme na sporák, 10 minut vaříme. Zabalené necháme stát, přecedíme.

Způsob použití: Pijeme brzo ráno l sklenici, po každých 2-3 hodinách v průběhu dne. Pijeme s medem, zavařeninouči s cukrem. V ten den nic nejíme. Ústa vypláchneme teplou vodou, aby nám kyselina neleptala zuby. Pije se týden, přičemž dávky se postupně snižují.

b)Použité prostředky: Brusinky
Způsob zpracování:

1. z plodů uvaříme šťávu

2. polévkovou lžíci větviček i s listy zalijeme sklenicí
   vařící vody, 30 minut necháme stát, přecedíme

 

1. pijeme podle vlastního uvážení

2. užíváme 2 polévkové lžíce 4 - 5krát denně

c)Použité prostředky: Maliny

Způsob zpracování: l polévková lžíce suchých plodů se zalije sklenicí vařící vody, 20 se nechá stát

Způsob použití: Pijeme sklenici horkého odvaru 2krát denně

d)Použité prostředky: Chmel

Způsob zpracování: Světlezelené šišky rozmělníme, 1/4 skle­nice jich zalijeme sklenicí vařící vody, zabalíme a necháme půl hodiny stát.

Způsob použití: Pijeme 50 ml před jídlem

Diabetes

a) Použité prostředky: Kopřiva dvoudomá

Způsob zpracování:

1. 50 g listů kopřivy zalijeme 500 ml vařící vody (ve smal­
tované nádobě). Po dvou hodinách výluh přecedíme.

Způsob použití: Pijeme po l kávové lžičce Skrát denně před jídlem

Způsob zpracování:

2.Z mladých kopřiv uvaříme polévku nebo připravíme
salát

Způsob použití: Používáme jako pokrm

b)Použité prostředky: Fazolové lusky

Způsob zpracování: Sklidíme je v srpnu a připravíme z nich odvar: 15 - 20 g lusků vaříme 3-4 hodiny v1l vody, až se jí polovina vyvaří, vychladíme, přecedíme

Způsob použití: Užíváme 1/2 sklenice odvaru 30 minut před jídlem

c)Použité prostředky: Kořen pampelišky

Způsob zpracování: l kávovou lžičku drobně nakrájeného kořene zavaříme jako čaj (ve sklenici vařící vody), 20 minut necháme stát, vychladíme a přecedíme

Způsob použití: Užíváme 1/4 sklenice 3 - 4krát denné

d) Použité prostředky: Červená řepa

Způsob zpracování: Připravíme čerstvou šťávu Způsob použití: Pijeme 1/4 sklenice 4krát denně

1. Použité prostředky: Brusinky
   Způsob použití: Jíme čerstvé plody

2. Použité prostředky: Šípky

Způsob zpracování: 10 g posekaných plodů zalijeme skleni­cí vařící vody, vaříme 3-5 minut, 4-5 hodin necháme stát, přecedíme

Způsob použití: užíváme 1/2 sklenice 3 - 4krát denné

g) Použité prostředky: Přeslička

Způsob zpracování: 30 g přesličky zalijeme sklenicí horké vody, vaříme 5-7 minut, 2-3 hodiny necháme stát, přecedí­me přes gázu

Způsob použití: užíváme 2-3 polévkové lžíce 3 - 4krát denně před jídlem

Žlučníkové kameny

a) Použité prostředky: Sirup z řepy

Způsob zpracování: Několik hlaviček řepy oloupeme, umyjeme, nakrájíme, vaříme tak dlouho, dokud odvar nezhoustne a nezmění se v sirup

Způsob použití: Užíváme 1/5 sklenice 3krát denné před jíd­lem. Kameny se rozpustí postupně a poměrně bezbolestně.

b) Použité prostředky: List břízy
Způsob zpracování:

1.Na jaře nasbíráme drobné listy a usušíme je. Vaříme
na mírném ohni 2 polévkové lžíce na sklenici vody tak
dlouho, dokud se polovina vody nevyvaří. Vychla­-
díme a přecedíme

Způsob použití: Užíváme l kávovou lžičku 3krát denně před jídlem. Doba léčení - 3 měsíce. Roztok je vhodné užívat při drobných kamenech. Je třeba vydržet případnou bolest, koliku, pocit na zvracení.

Způsob zpracování:

2.Polévkovou lžíci (vrchovatou) suchých listů břízy
použijeme na l sklenici vařící vody, vaříme 20 minut,
necháme zabalené l hodinu stát, přecedíme

Způsob použití: Užíváme ráno a večer po l sklenici 30 mi­nut před jídlem. Pijeme delší dobu.

c)Použité prostředky: Šťáva z kysaného zelí

Způsob použití: pijeme 0,5 - l sklenici 3krát denně před jíd­lem. Doba léčení - 1,5 - 2měsíce.

d)Použité prostředky: Olivový olej

Způsob použití: Pijeme půl hodiny před jídlem. Začínáme polovinou kávové lžičky, postupně se dopracujeme k polovi­ně sklenice. Léčba zpravidla trvá 2-3 týdny.

e)Použité prostředky: Ředkev, med

Způsob zpracování: Při kamenech v žlučníku a v ledvinách ředkev nastrouháme, vymačkáme z ní šťávu a důkladně ji roz­mícháme s medem.

Způsob použití: Užíváme 1/3 - 1/2 sklenice denně.

Postupně se dopracujeme k l sklenici. Předchází tvorbě ka­menů a také brání rozvoji aterosklerózy, chorob jater a vod-natelnosti.

f) Použité prostředky: Brusinka

Způsob zpracování: Polévkovou lžíci listů zalijeme sklenicí horké vody, necháme 30 minut stát, přecedíme

Způsob použití: Odvar užíváme 4 - 5krát denně po 2 po­lévkových lžících

Kameny v ledvinách a v močovém měchýři

a)Použití' prostředky; Petržel (kořen, nať)

Způsob zpracování: l kávovou lžičku drobně posekaného kořene a l kávovou lžičku natě zalijeme sklenicí vařící vody, zabalené necháme 2-3 hodiny stát, přecedíme

Způsob použití: Užíváme sklenici před jídlem (třikrát) po malých doušcích. V zimě lze pít sušenou petržel, kterou připravíme stejně jako čerstvou.

b)Použité prostředky: Citron, mrkev, řepa, okurky

Způsob použití: Několikrát denně vypijeme šťávu z jedno­ho citronu smíchanou s 0,5 sklenice horké vody a 0,5 sklenice směsi mrkvové, okurkové a řepné šťávy (3 - 4krát denně). Lze dosáhnout vyloučení písku a kamenů a to v průběhu několi­ka dní nebo týdnů. Záleží na rozměru kamenů.

Léčivé účinky pravého čaje

Pro mnohé z vás bude jistě zajímavé zjištění, že čaj je pod­le posledních výzkumů preventivním prostředkem proti rakovině, cukrovce a ateroskleróze. Domnívám se, že nikdo nebude popírat, že čaj má na organismus mírně povzbudivý účinek a vyvolává pocit svěžesti, zvyšuje naši bioenergii. Rovněž víme, že lidé, kteří jej pijí pravidelně, vydrží dlouhou dobu pracovat a těší se dobrému zdraví. Čaj totiž obsahuje 130 různých látek, z nichž některé jsou biologicky velice aktivní. Například obnovují elastičnost cév.

 

• Černý čaj neutralizuje některé škodlivé látky tvořící se ve střevech, kofein obsažený v čaji je daleko měkčí než kávový, působí na kardiovaskulární soustavu a stimuluje činnost mozku, aniž by měl vedlejší účinky. A to zdaleka není všechno.

• V černém čaji jsou látky, které zvyšují odolnost organismu vůči infekčním a jiným chorobám.

• Čaj prospívá zubům, jelikož plně zajišťuje potřebu sloučenin fluoru. Pijte čaj a nemusíte myslet na to, kolik fluoru obsahuje voda, kterou běžně pijete.

• Jestliže čaj smícháte s mlékem, můžete jej využít jako protijed při otravách léky na spaní, narkotiky nebo alkoholem.

• Čaj je rovněž vynikajícím termoregulátorem. Horký v zi­mě zahřeje a v létě nás naopak osvěží. Při vysoké okolní teplotě čaj snižuje teplotu těla, neboť obsahuje látky, které podporují činnost termoregulační soustavy. V důsledku toho se s povrchu těla vypařuje hodně vláhy, jež odnáší velké množství tepla.

• V oblastech, kde jsou vysoké teploty, lidé pijí zejména zelený čaj, obsahující vitaminy A, C a B. Lépe zahání žízeň. Právě proto se doporučuje lidem pracujícím v horkém
  prostředí a také hypertonikúm, pro něž je nebezpečné pít hodně tekutin.

• Zelený čaj pomáhá při dyzenterii. Při katarech horních cest dýchacích, chřipkách a horečkách pomáhá vylučovat pot.

• Čajové obklady pomáhají snižovat teplotu při popálení sluncem.

 

Jak vidíte, čaj je v mnoha směrech vynikajícím prostřed­kem.

 

Ještě několik praktických rad pro hospodinky

Je to už několik let, co jsem si v Novosibirsku na letišti koupil útlou knížečku obsahující 250 rad. Jsem přesvědčen, že ty, které jsem vybral, zaujmou i vás.

1. Aby oloupané brambory před vařením nezčernaly, dáme je celé do studené vody. Nesmějí v ní však ležet příliš dlouho, jinak totiž ztratí část svých výživných látek.

2. Aspoň jednou denně je žádoucí servírovat syrovou zeleni­nu: salát, ředkvičky, cibuli, nadrobno nakrájené bílé zelí, různé druhy bylinek.

3. Čerstvě zmraženou zeleninu (fazole, hrášek, rajčata, baklažány apod.) do horké vody dávejte nerozmraženou. Tak zachováte její chuťové i výživné vlastnosti a vitaminy.

4. Černý a bílý chléb uchováváme zvlášť. Déle vydrží čerstvé a neplesnivějí.

5. Na vaječných skořápkách jsou mikroby. Dříve než vejce rozklepnete, jej umyjte.

6. Čerstvá jablka vydrží dlouho zasypaná čistými dřevenými hoblinami bez zápachu.

7. Aby se brambory ve slupce nerozvařily, přidejte do vodylžíci soli nebo trochu octa.

8. Nové brambory lze rychle oškrábat, jestliže je na 15 - 20 mi­nut namočíte do studené osolené vody.

9. Aby se v bramborách zachovalo co nejvíce vitaminu C,dáváme je do vařící vody.

10. Pokud sušené houby na několik hodin dáte do osoleného mléka, budou jako čerstvé.

11. Staré brambory jsou chutnější, budete-li je vařit s trochoucukru.

12. Mrkvová šťáva vypitá nalačno zlepší stav vaší kůže, zrak, odstraňuje únavu. Chutná je mrkvová šťáva smíchaná s vychlazeným mlékem (l : 1). Do nápoje lze přidat lžičku medu.

13. Vodu, v níž jste vařili neoloupané brambory nevylévejte, dobře se s ní myje skleněné, porcelánové a hliněné nádobí.

14. Tuk při smažení méně „prská", když na pánev dáte špet­ku soli.

15. Rybu páchnoucí bažinou umyjte v silném roztoku soli. Nepříjemný pach zmizí.

16. Abyste ze zeleniny odstranili hmyz, ponořte ji na několik minut do slané vody.

17. Z citronu ponořeného na 5 - 6 minut do horké vody vymačkáte více šťávy.

18. Nádobí, v němž bylo mléko, nejdříve myjeme ve studené vodě a teprve potom v horké. V opačném případě horká voda na stěnách vytvoří mazlavou vrstvu, která se špatně odstraňuje.

19. Jestliže vám na koberec spadla saze, nenaříkejte. Posypte ji solí a za hodinu vykartáčujte.

20. Pokud se vám nadměrně potí nohy, koupejte je v odvaru dubové kůry (3 polévkové lžíce kůry spaříme a smícháme se dvěma litry vody).

21. V případě, že se vám lámou nehty, užívejte vitamin A a vápník. Nehty zpevňuje také jejich natírání citrónovou šťávou.

22.Aby se okna v zimě nerosila, opláchněte je hadrem namo­čeným do následujícího roztoku: l díl čistého glycerinu a 20 dílů alkoholu.

 

 

 

KRÁLOVNA ČARODĚJKA

Jak ochránit domov?!

Vskutku důležitá otázka. Aby se do našeho domu nedosta­ly zlořečené síly a mocnosti, odříkáme modlitbu. Například moje známá Tamara Nikolajevna Vasina doporučuje rovněž zaříkávání na obranu bytů a dalších obytných budov a míst­ností.

„Vedle mého domu stojí hora kamenná. Kdo se k ní přiblíží, už od ní neodejde."

„Svatá Bohorodičko, spas a ochraň dům náš před silami ne­čistými a nepříteli oči zatemni."

Každé zaříkávání pronášíme třikrát do každého rohu a u každých dveří. Současně se křižujeme.

Uvedu ještě několik příkladů nejrůznějších zaříkávání.

Aby dům prospíval

„Hospodáři drahý, hospodáři neviditelný, přijmi naše dary. Přinášíme je s úctou. Ochraň nás silou svou a mocí, aby nás voda nezatopila, aby nás oheň nespálil, abychom bídou netrpěli."

V noci z neděle na pondělí na kraj stolu položte bochánek černého chleba s kouskem masa nebo vařenou bramboru s okurkou. V žádném případě nic sladkého. Zaříkávání pro­neste třikrát. Ráno jídlo nevyhazujte, snězte ho. Budete-li se stěhovat, musíte „hospodáře" (jakéhosi skřítka domácího) pozvat, aby jel s vámi. Na novém místě (v novém bydlisku) musíte opět první noc z neděle na pondělí odříkat zaříkávání.

Za bezproblémový porod a štěstí dítěte

„Pod temnou klenbou nebeskou, pod vodami teplými se loďka houpá. Kdo v ní asi pluje? Ne, to není naše věc. Koho Bohorodička pošle, ten se služebnici Boží (její jméno) narodí. Smiluj se Bohorodičko a v dobrý čas dej, a( se dítko narodí, ať matka zdravá zůstane."

Toto zaříkávání pronášíme v noci ze čtvrtka na pátek. Sedněte si na židličku v pokoji, do něhož nikdo nevejde. Všude rozestavte lichý počet svíček. Zaříkávání může proná­šet i budoucí maminka a každý, kdo jí přeje vše nejlepší. Všichni musejí být obklopeni svíčkami.

Za pevný spánek dítěte

„Nespavosti nehuč, robátko nebuď. Jestli se chceš courat, utíkej k sově, ke slavíku nebo k hlavě opilé. S nimi se toulej, hraj, sen novorozenci neber. Vyháním tě pryč."

Zaříkávání pronášíme s dítětem na rukách, přičemž hledí­me do červánků nebo směrem, jímž zapadá slunce.

Jakékoliv zaříkávání můžete pronášet pouze v případě, že skutečně upřímně chcete někomu pomoci.

• Onen člověk ve vás nesmí vzbuzovat záporné emoce.

• Zaříkávačky zhusta odmítají pomoci a tvrdí, že jim „síly" nestačí. Vysvětluje se to nesouladem biopole zaříkávačky a pacienta. Právě zmíněný nesoulad biopolí, jejich odlišné vlastnosti o sobě dávají vědět nepříjemnými pocity, které občas při setkání s tím či oním člověkem máme. Takového jedince nezaříkávejte, jinak uškodíte sobě i jemu.

• A ještě něco. Pokud se fyzicky ani psychicky necítíte dob­ře, nesnažte se někomu pomoci. Zaříkávání a koncentrace energie vás natolik „vyždímou", že ztratíte sílu a budete
  se cítit daleko hůře.

Mimochodem, léčitelé a zaříkávačky s velkými zkušenost­mi a se silným biopolem neznají únavu. Denně mohou praco­vat mnoho hodin. Rovněž na problém nesouladu biopolí narážejí jen zřídka, jelikož jsou schopni pracovat na různých vibračních frekvencích, přičemž využívají všechna svá ener­getická centra-čakry.

Básničky, modlitby, zaříkávání apod., upevňují naši bio-energetiku a chrání nás před negativními energetickými vlivy. Existují však další metody. Uvedu některé z nich. Většinou jsem je rozpracoval sám (v každém případě jsem o nich nikdy nesly­šel) nebo jsem na ně někde narazil (a dopracoval je).

1. Nikdy nečekejte, až vás někdo uhrane, začaruje, prokle­je. Nečekejte až na vás dopadne nějaká pohroma. Když to „někdo" potřebuje, dokáže si vás najít sám.

Bohužel, každý z nás zaručeně vyjmenuje určitý počet li­dí, kteří mu rozhodně nejsou nakloněni. Všichni dohromady jsou však ve srovnání s jedním jediným nepřejícníkem, jehož můžeme stvořit sami v sobě, ničím. Nemá tedy cenu dobro­volně ve své duši nechat usídlit tohoto ustrašeného člověka, který čeká na příhodnou chvíli, aby se spojil s energetickým vampýrem a převzal od něho „dlouho očekávaný dáreček".

Podobné nečisté síly hledají, a zhusta úspěšně, své oběti, jelikož každý člověk má svou Achillovu patu, své nedostatky, za něž se děti a sluhové satana snaží zachytit. Jejich cílem je zmocnit se nás, podrobit. Snaží se, abychom na nich byli zá­vislí. Ne vždy a ne okamžitě nám dojde, do čeho jsme spadli. Nevěřím, že „zázraky se nedějí". Věřím, že na světě je hodně zázraků, které jsou skutečné a možné.

Z našeho podvědomí je za pomoci vědomí třeba vyhánět už samotnou myšlenku na uhranutí či začarování. Každý jedinec má před nejrůznějšími negativními vlivy vlastní obrovskou přírodní energetickou ochranu. Proto z vlastní vů­le elektronovou soustavu organismu, biopole a podvědomí nevyladujte na vlnu vašeho nepřejícníka.

Navíc má každý z nás své anděly strážné. Většina lidí má aspoň dva. Pravidelné kontakty s nimi posilují naši duši, energetiku, dávají nám sílu.

S jedním z nich se setkáváme, v krajním případě, dvakrát denně. Ráno a večer, kdy odříkáváme modlitby.

Ráno:

Andělí Boží, ochránce můj svatý, kteréhož Bůh mi z nebes seslal, modlím se k Tobě. Ochraň mě před zlem, vyveď mě na ces­tu spásy a konání dobra. Amen.

Večer (těsně před spaním):

Anděli Kristův, ochránce můj svatý, ochránce duše mé a těla mého, odpusť mi mé dnešní hříchy a před činy zlými ne­přátel mých mě spas. Nedovol, abych Boha rozhněval. Modli se za mne hříšného služebníka nehodného, abych si zasloužil milost Trojice svaté, Matky Pána našeho Ježíše Krista a všech svatých. Amen.

Abyste získali duševní klid potřebný k plnění vašich úko­lů, musíte kromě výše uvedených modliteb odříkávat ještě jednu. Je známa odnepaměti.

„Pane můj, dej mi duševní klid, abych přijal vše, co nemohu změnit. Dej mi sílu změnit to, co je v silách mých. Obdař mě moudrostí, abych rozlišil první od druhého."

2. Nerozčilujte se!

Při setkání s jakýmikoliv lidmi se za žádných okolností ne­rozčilujte (neznepokojujte se jejich slovy, ani činy). Při jakém­koliv rozčílení není důležitý pouze smysl, ale také naše reakce.

Vědomá i podvědomá „práce" vašeho nepřejícníka, ať už je to energetický vampýr nebo černokněžník, cíle dosáhne, jestliže se bioenergeticky otevřete. Nejsnadnější cestou jak to­ho dosáhnout, a navíc vašima vlastníma rukama, je přinutit vás se rozčílit, tj. padnout za oběť vašemu protivníkovi.

Coby příklad nám poslouží strach z nežádoucího setkání, jenž v nás probouzí energetické vibrace biopole s negativními následky (co se fyzického stavu a zdraví týče). A vůbec není důležité, jak se ony následky nazývají. Zda syndrom chronic­ké únavy (uhranutí, začarování, prokletí a další pohromy) či syndrom poruchy vnější výměny (vampyrismus). Podstatné je umět si ochránit své vlastní biopole, zajistit jeho nedot­knutelnost.

Nesmírně důležitým prostředkem, jenž nás chrání před ne­gativními účinky, je silné biopole. Faktem zůstává, že čím je bioenergeticky potenciál člověka vyšší, tím je citlivější. To zna­mená, že dokáže citlivěji reagovat na vlivy působící na jeho or­ganismus - kladné i záporné. Abychom tuto odvrácenu stranu „mince" neutralizovali, musíme do práce rovněž zapojit mozek a mysl. Z tohoto tvrzení vychází následující způsob obrany.

 

3. Obrana myslí

Jelikož práci mysli lze posuzovat ze dvou aspektů - mysl řídící vlastní činy člověka a mysl zaměřená na druhé lidi, je možné ochranu před negativním působením nějakého jedince zajistit dvěma způsoby:

1. „Nebojíme se šedého vlka". Pokud cítíme, že konkrétní
   „šedý vlka" (vampýr, černokněžník apod.) na nás hledí
   jako na svou oběť, nesmíme jej vnímat jako dravce, nýbrž
   jako dobrého domácího psa. Třebaže to nedáváte najevo,
   myslíte si to v duchu, „šedý vlk" to rychle vycítí a stáhne
   se. Jestliže „stáhne ocas" a začne nám nečekaně nabízet
   pomoc n vyjadřovat oddanost, nemá smysl si „ho připus­-
   tit k tělu". Zabráníme tak dalším nepříjemnostem. Ostatně
   lidová moudrost praví: „Krmte vlka, stejně bude hledět
   do lesa." Navíc vlka v rouše beránčím nepotřebujeme.

2. Druhým způsobem obrany je obrana myslí. Jde o cílevě-­
   domé působení na jiného člověka-agresora, případně
   na skupinu útočníků. Vnímáte, jak z člověka vane cosi ne-­
   příjemného, nepřátelského. Spaste se tím, že se pozorně
   a rychle zahledíte do jeho biopole. Co spatříte? V elipse
   biopole vašeho nepřítele je větší či menší počet různých
   tmavých skvrnek. Právě ony podporují agresivní sklony
   onoho jedince. Nejdříve se uklidněte. To je velice důležité!
   Následně vystačíte se soudkem mléka.

3. Znovu si představte biopole v podobě elipsy. Do její
   vrchní části vsuňte trychtýř a nepřítele zastrčte do druhé­
   ho trychtýře. Průměr jeho rozšířené části se rovná vzdále­-
   nosti mezi vnějšími kraji rozestavěných trychtýřů. Do hor-­
   ního trychtýře „mléko ze soudku" lijeme tak dlouho,
   dokud se nezaplní a nevytěsní všechny černé skvrny, tedy
   tmavou energii. Ta stéká do druhého trychtýře a z něj
   do žhavého magmatu Země. Zde shoří a změní se v popel.

Opakuji, vše provádíte mlčky. Neplýtvejte energií na slo­va. Vždyť jsou pouze odrazem vaší mysli, v níž se zkoncent-rovala obrovská, nezměřitelná energie Kosmu. Využijte ji k tvůrčí práci!

 

Svoji píseň jsem ještě nezazpíval

Energoterapeut Igor Saveljev začínal jako seriózní vědec - ekonom, naučil se věřit pouze dobře prověřeným vědeckým faktům. V tomto duchu prožil i velkou část svého života. Právě proto nepřipisoval význam některým svým schopnos­tem, od kterých se odvracel jako od něčeho nepřirozeného. Ovšem s lety získané osobní, životní i profesionální zkuše­nosti ho přiměly nahlédnout hlouběji do vlastního „já". Výsledky se dostavily. Dnes je v tomto odboru uznávaným odborníkem, členem akademie energoinformačních věd, v českém a ruském jazyce mu vyšlo dvanáct knih, například „Bioenergetický vampýrismus", „Uřknutí, vampýrismus, karma (Syndrom chronické únavy)". V současnosti má vyjít kniha o bývalém ruském prezidentovi Jelcinovi - Nicotný mocnář.

O Kdy a jak jste u sebe vypozoroval léčitelské schopnosti?

Nezaznamenal jsem schopnosti jako spíše podivnosti. Jako kdybych odněkud dostával informace. Když mi byly sotva tři ro­ky, vycítil jsem, kdo je dobrý člověk a kdo ne. Maminka se na mě zlobila, když jsem se na některého člověka díval nepřátelsky. Pak si ale s jinou ženou řekly, že mám pravdu... Když jsem se zadíval na některé fotografie v časopisech, odhadl jsem obvykle, co zobrazený jedinec udělá. Tušil jsem, že existují síly, které do­kážou vyléčit člověka. Domníval jsem se, že se nacházejí v trávě, bylinách, zvířatech, kamenech, stromech. Přál jsem si je odhalit.

Byl jsem málo komunikativní, ale přesto mě lidé rádi vy­hledávali. Říkali, že díky tomu, že byli v mé blízkosti, je pře­stala např. bolet hlava. Myslel jsem si, že jsou to podivíni. Bývaly chvíle, kdy se někomu udělalo špatně a já jsem intui­tivně k němu přišel, přiložil ruce a jemu se ulevilo. Věřil jsem, že existuje nějaká síla, skrze níž k nám přicházejí informace. Občas jsem odhadl řadu událostí, ale logicky jsem to nedoká­zal vysvětlit.

O Tušil jste tedy, že existují nějaké vyšší síly. Věřil jste

v Boha?

Ne. Ale měl jsem rád náboženství. Když mě nikdo neviděl (styděl jsem se totiž), vešel jsem do kostela. V noci jsem potom viděl kolem rukou světlo. Na všechny moje otázky mi mamin­ka odpovídala, abych nemluvil hlouposti. Proto jsem je přestal klást, abych se nejevil jako nenormální.

O Náhodně jste se setkával se senzibily, kteří říkali, že bys­te mohl léčit...

Moje první otázka, kterou jsem jim kladl, nezněla jak mám léčit, ale zda nemohu někomu ublížit. Jeden senzibil mi odpo­věděl, že nikoli, pokud to nebudu sám chtít. Začal jsem léčit, aniž bych se někde učil. Některým lidem jsem pomohl, ale nevěděl jsem, jak jsem to dokázal. Před jedenácti lety jsem absolvoval léčitelský kurz, odešel ze svého zaměstnání a začal pracovat v poliklinice Všesvazového střediska tradičního lido­vého lékařství. Přicházeli ke mně pacienti s velice těžkými chorobami, přičemž se mi s nimi lehce pracovalo.

Když jsem si však položil otázku, jak to vlastně dělám, mé schopnosti klesaly. Měl jsem pocit, že existuje něco, co mě „chytá za krk" a vede, a že je to nejvyšší rozum. Řekl jsem si, že pokud logicky nepochopím, co činím, nedokážu dát druhým lidem to, co umím. Zkoušel jsem vnikat do podstaty toho a můj talent znovu stoupal. Začal jsem tuto problematiku učit, ale mé vlohy klesaly. Pochopil jsem, že roztrubuji jakési tajemství, pře­sto jsem se touto cestou vydal. A schopnosti se vrátily. Zjistil jsem, že kosmická energie, která vniká „vrstvami" - sférami je bezprostředně přijímána člověkem z kosmu jako barevný prů­tok duhy. Doslova jsem se přinutil k psaní. Zpočátku jsem psal špatně, práce mi nešla od ruky, ale za tři měsíce jsem pocítil, že mi někdo něco diktuje. Stačilo jen položit prsty na klávesnici...

O Vzpomenete si ještě na váš první a poslední případ, kdy jste někomu pomohl?

Na svého prvního pacienta si dobře pamatuji. Byl to člověk, který trpěl ukrutnými bolestmi. Podle lékařů měl nalomenou páteř. Pozvali mě k němu do nemocnice. Řekl jsem mu, že vů­bec nemá zlomenou páteř, ale jen trhlinku. Pracoval jsem s ním celý víkend. Poté mu udělali nový rentgen a sdělili mu, že mu nic není.

Z mých počátků bych uvedl ještě jeden případ: v prvních letech mě navštívil mladý člověk - trpěl epilepsií. Při tomto set­kání se mi udělalo nevolno, neměl jsem žádnou sílu, nemohl jsem vstát, a když vešla další pacientka, něco jí odhodilo ke stěně. Jelikož jsern nechápal, co se děje, zavolal jsem dalšího člověka, také ho to odrazilo, a ještě jeden člověk - všichni čtyři jsme byli v té místnosti. Stalo se to v červnu, bylo sedm hodin večer. Všem bylo špatně. Ačkoli bylo venku horko, v mé pra­covně se odkudsi objevil chladný vzduch. Začal jsem si před­stavovat oheň a imaginárně pálit celou místnost. Potom bylo v ordinaci příjemně. S pacientem pak vše probíhalo bez pro­blémů. Negativní síla, která vyšla například z toho člověka, by se neměla dostat do jiného. V Novém zákoně je psáno, že Ježíš vyháněl posedlost do prasat. Mně je jich líto, a proto se snažím to, co z pacienta vyženu, spálit v zemském magmatu.

Poslední případem byl chlapec s nádorem v mozku, u něhož lékaři odmítli provést operaci, ale doporučili mu léčbu gama-zářením. Rodiče s tím nesouhlasili a navštívili mě. Pracoval jsem s ním na jedenácti sezeních, a když s ním šla matka na kontrolu, nevyskytoval se u něho žádný nádor. Takových případů jsem zažil mnoho.

O S jakými problémy vás lidé vyhledávají?

Lidé s leukémií, poruchami srdce, očními vadami, ženy s gynekologickými problémy a ty, které nemohou přijít do ji­ného stavu a lékaři je považují za neplodné. Všechny tyto choroby jsou projevem narušení bioenergie.

O A úspěšnost vaší léčby...?

Ve většině případů nemoc zmizela, ačkoli předtím pacienty trápila desetiletí. Domnívám se, že jsem ještě málo úspěšný. Jak se zpívá v jedné ruské písni - ještě jsem svoji píseň nezaz­píval...

O Stačí vám čas na to, abyste nabral energii a mohl ji tak

předávat dál svým klientům?

Nikdy nepředávám svoji vlastní energii. Mohu pracovat sedm dní v týdnu, od osmi od rána do půlnoci, málo jím, ale přesto se neunavím, protože nevydávám energii. S nemocnými pracuji vlastně jako hudebník, který hraje na svůj nástroj, tím je u mě pacient. Energii jen reguluji. Mohu to dělat vědomě, svou vlastní metodou, ale i podvědomě, tak jako když muzikant hraje bez not. Kdybych byl vampýr a bral energii pacientům, nikdy by ke mně už nepřišli. Je také pravda, že někteří lidé mi vadí, protože se snaží ze mě „vysát" energii.

O Opravdu nikdy nerelaxujete?

Neodpočívám. Času je málo. Spěchám, abych ještě něco udělal, dokud jsem živý. Chci ještě pomoci hodně lidem, být prospěšný. Dělám snad jen speciální cviky po ránu. Nebo v metru například zavřu oči a pracuji s energií.

O Máte nějaký recept na to, jak se vyvarovat nemocem a ne­porušit tak bioenergii?

Najít své místo v životě - to k čemu jsme předurčeni. Obje­vit ten správný důvod, proč jsme se narodili. Nikdo z nás se nenarodil jen tak, aniž by neměl před sebou nějaký úkol, který by měl splnit. Pokud nebudeme hledat cestu, jak překonávat problémy, budeme nemocní. Nemoc svědčí o tom, že něco děláme nesprávně.

O Vy jste místo v životě našel, ale není to tak dávno...

Když mi bylo pětapadesát, začal jsem chápat slovo štěstí. Po svém jsem si začal uvědomovat, co je to Bůh.

Julie Válcová

Rozhovor je v plném znění převzat z časopisu ASTRO č. 9/2001

 

 

Kontakt na autora:

Igor Saveljev, Praha, ČR, 0042/ 603/ 746 196, 0042/ 2/ 561 34 31

Saveljev, I.:

Bioenergetičtí

Vampýř

 

 

 

Diagnostika, ochrana a léč­ba. Zdá se vám, že nežijete nebo jste pouze proti vlastní vůli postrkováni životem sem a tam? Ztrácíte elán? Ubývají vám síly a cítíte se jako vyždímaný citron? Z této knihy se dovíte, jak si uchovat životní sílu a zdraví. Také se dovíte, jak se chrá­nit před ztrátou energie, jak vážně lidský organizmus po­škozuje televize a počítače, jak se politici a novináři pokoušejí manipulovat s vaším podvědomím tak, aby vás dostali tam, kde vás chtějí mít. Mnoho praktických rad jak se proti tomu brá­nit. Nebudete litovat!

180 sír., 140,- Kč

Knihu si můžete objednat na adrese:

ČR: Eko-konzult, Pošt. přihr. 115, 690 02 Břeclav 2

SR: Eko-konzult, P. O. Box 61, 851 07 Bratislava 57

dále na internetové adrese http://www.superreality.sk/

eMail: ekokonzult@sxiperreality.sk

 

 

Obsah

Úvod 3

KTERÁ ŽENA BY NECHTĚLA BÝT KRÁLOVNOU?! 3

VŠE ZAČÍNÁ V DĚTSTVÍ aneb NESPLNĚNÉ NADĚJE 5

Poznáte své znamení? 5

Horoskop druidů 8

Využijte numerologii 10

Slyšeli jste už o karmě? 13

CESTA K TRŮNU 14

První týden 17

Druhý týden18

Třetí týden 18

Čtvrtý týden19

Lehké, ale pravidelné cvičení 20

Cvičení první21

Cvičení druhé 21

Cvičení třetí 21

Cvičení čtvrté21

Cvičení páté21

Cvičení šesté 22

Cvičení sedmé 22

Cvičení osmé 22

Cvičení deváté22

Uvědomělá vodní terapie 22

TOUHY, PŘÁNÍ, HVĚZDY 24

Kosmický člověk 26

Pracujte na sobě29

Jak se lidem zalíbit?30

A jak získat lidi na svou stranu? 31

Jak účinně působit na lidi? 31

Pravidla pro šťastnější manželský život 32

Pravidla pro zajištění klidu 32

Jak se přestat zneklidňovat? 34

Jak získat duševní klid a štěstí?35

Jak se chránit před nesprávnou kritikou? 36

Jak si udržet dobrou náladu?36

Jak se vyrovnat s nespavostí? 37

Osm energetických stupňů 37

Biopole a kosmická energie39

První tři čakry a jejich funkce 40

Interpretace barev lidské aury44

Léčebné využití barev 45

Další čakry a jejich funkce47

Bioenergetická soustava člověka 51

Etapa první 52

Etapa druhá53

Etapa třetí54

Etapa čtvrtá 54

Etapa pátá 54

Etapa šestá54

Etapa sedmá 54

Nelétáme ve snu, ale ve skutečnosti 56

KRÁLOVNA MYSLI 63

Vědomí a podvědomé spojení mozku a biopole72

KRÁLOVNA SLOVA79

KRÁLOVNA ZDRAVÍ85

Nervozita 97

Nemoci, které trápí ženy98

KRÁLOVNA KRÁSY 103

KRÁLOVNA RODINY111

Kdy je největší pravděpodobnost?111

Je libo kluka, nebo holku? 112

Bude mé dítě inteligentní?113

Noční pomočování114

Problémy s potencí116

Má manžel problémy s prostatou?119

NA POMOC KRÁLOVNĚ RODINY I ZDRAVÍ 123

Abscesy 123

Abscesy po štípnutí hmyzem123

Avitaminóza a kurděje123

Alkoholismus124

Alergie 124

Angína 125

Artritida 125

Průduškové astma 125

Ateroskleróza 125

Nespavost...................................................................126

Bolesti v kříži..............................................................126

Bronchitida, kašel, černý kašel....................................126

Bronchitida, kašel, onemocnění jater,

ateroskleróza, močové kameny....................................127

Zánět sliznice dutiny ústní a dásní................................127

Onemocnění očí.............................................................127

Hnisavé rány..................................................................127

Bolesti hlavy..................................................................128

Chřipka, nachlazení.......................................................128

Diabetes.........................................................................129

Žlučníkové kameny.......................................................130

Kameny v ledvinách a v močovém měchýři..................132

Léčivé účinky pravého čaje............................................132

Ještě několik praktických rad pro hospodyňky...............134

KRÁLOVNA ČARODĚJKA................................................136

Jak ochránit domov?!.............................................................136

Aby dům prospíval.................................................................136

Za bezproblémový porod a Štěstí dítěte.................................136

Za pevný spánek dítěte...........................................................137

1. Nikdy nečekejte, až vás někdo uhrane... ..................138

2. Nerozčilujte se!..........................................................139

3. Obrana mysli..............................................................140

SVOJI PÍSEŇ JSEM JEŠTĚ NEZAZPÍVAL.........................141